Saturnin

Byl jsem na tom v kině, s máti a ségrou... To už je let... To kino je dávno, dávno zavřený. Knížku jsem kdysi poprvé četl na dětským táboře, kde jsem měl celou dobu jeho trvání nohu v gybsu... Půjčila mi jí jedna krásná, velice luxusně přírodou obdařená kamarádka. Jsou věci (=rozuměj prsa), které člověk prostě nikdy nezapomene :) (21.01.2011)

Film málokdy přesně vystihne knihu, podle které byl natočen. Saturninovi se to sice také nepovedlo, vypadlo mnoho scén a pointy z Jirtokovy předlohy, nicméně nemůžu říci, že bych si dokázal představit lepší zpracování mé oblíbené knihy. Oldřich Vízner jako Saturnin je dokonalý, stejně tak jako se pro svou postavu hodí Ondřej Havelka nebo Oldřich Lipský. Milan Lasica i Jana Synková snad nemohli ani jinak vypadat. Co se z předlohy ztratilo, bylo zase nahrazeno něčím novým, přinejmenším stejně dobrým. Donalá, lehce satirická komedie! (25.05.2008)

Nepřeložitelný slovní humor, který je zde dohnán do extrému (Ví Bůh), je tím hlavním, na čem Saturnin staví. A že to jsou základy pořádně pevné.K tomu perfektně napsané a zahrané postavy a jednoduchý, ale zajímavý děj, dělají z tohoto filmu jeden z klenotů devadesátých let, který by nikdo neměl opomenout. 95% (24.07.2016)

V tomto prípade pôjdem opäť proti prúdu a väčšinovému hodnoteniu. Podľa môjho názoru a vkusu si titul "Saturnin" tak vysoké hodnotenie aké sa mu tu dostalo rozhodne nezaslúži. Ja som sa pri tom dosť hodne nudil a nechápavo krútil hlavou nad tým na akú prvorepublikovú retro chujovinu sa to vlastne pozerám. Je pravda, že podivnému Ondřejovi Havelkovi postava, ktorú stvárnil dokonale sadla a aj drevák Oldřich Vízner bol v titulnej úlohe perfektný, ale inak to bola otrasná kokotina. ** (01.05.2019)

"Snad nebylo moudré, že jsem si já, svobodný a poměrně mladý člověk, vzal sluhu. Zdá se to dokonce výstřední a příliš románové. Jisto je, že by se v Čechách našlo velmi málo mladých mužů, kteří by měli svého sluhu, a mé klidné a konzervativní povaze je vzpomínka na to, že jsem udělal něco tak neobvyklého, nepříjemná." Bylo jen otázkou času, kdy se to uskuteční. Hašek, Hrabal i Poláček nalezli u filmařů zálibu dávno předtím a dalšími kvalitními humoristickými autory naše literatura zrovna neoplývá. Je však zarážející, že po stejnojmenné knize Zdeňka Jirotky nesáhli filmaři již dříve. Ačkoli se dá filmové verzi vytknout její poněkud televizní vzezření, celkový dojem svědčí o mimořádné snaze zachytit dobu třicátých let v jejích jemných a charakteristických odstínech. Divák v podobných filmech potřebuje zakotvit v atmosféře zobrazované doby a tu v Saturninovi rozhodně nachází. Vynikající jazzová stylizace, perfektní kostýmy, líčení, účesy, automobily, zařízení, zkrátka vše, co se filmem mihne, je vrcholně "dobové". Herecké obsazení pak tuto dokonalost jen dozdobuje. Nelze než radostně konstatovat, že Oldřich Vízner v titulní roli je dokonalým ztělesněním zdvořilé distinguovanosti, ďábelské rafinovanosti, vysoké inteligence a svérázného smyslu pro humor. Lze-li vůbec kde beztrestně použít zprofanované klišé herecký koncert, pak rozhodně na tomto místě. Ondřej Havelka ve všech směrech naplňuje představu plachého a nejistého mladého gentlemana a jak sám později přiznal, hrál v podstatě sám sebe. Svou bezesporu životní roli zde odehrála Jana Synková, z jejíž tety Kateřiny přímo sálá negativní energie a neutuchající urputnost, jakými jsou obdarováni pouze obtížný hmyz a zahradní plevel. Svou příležitost beze zbytku využili i ostatní: Lipský, Lasica, půvabná Zedníčková, skvostná Molavcová, jedinečný Vacek. V zásadě pak existovali pouze dvě varianty filmového převedení Jirotkova díla. První možnost byla věrná až otrocká, ta druhá pak volná se stejnými motivy. Domnívám se, že v konečném resumé prospěla filmu i předloze druhá varianta. Filmový SATURNIN je ryze specifickým dílem, z něhož nevyprchávající poetika a pomyslný elixír mládí vytvářejí příjemnou iluzi a malují idylické časy první republiky v jejích líbezných tónech. A o to autorovi v době vzniku díla, v časech druhé světové války, nepochybně šlo. (17.07.2009)