Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)

(více)

Recenze (67)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Silný, promyšlený a velmi podařený film. Především je naprosto precizně a bezchybně natočený, ale fungují zde i všechny ostatní prvky, které Vláčil ve svých filmech má - kromě toho, co jsem už zmiňoval, je to i poetické a dost psychologické. Navíc to skoro ani nenudí a svojí depresivní atmosférou to člověka chytne a nepustí. Je tady taky dost silných scén, včetně té závěrečné. Vadilo mi snad jenom to, že to nemá pořádný úvod a že všechno začne vlastně okamžitě, aniž by nám bylo ukázáno, co vše je vedlo k tomu, že hajného zabili. Tak jako tak, Vláčilovi se tenhle film povedl a těch 69% tu úplně nechápu, zasáhlo mě to mnohem víc, než utahaná Markéta Lazarová (ale nechápejte mě špatně, ten film se mi líbil a mám ho docela rád, jen ta délka mu ubližuje). 4* ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Převelice silné. Tenhle film o dvou mladích mužích na útěku před zákonem po spáchaném zločinu není vlastně žádným dobdružno-akčním příběhem ani detektivní "pohádkou" o policii a zločinech, kde dobro zvítězí nad zlem (jak se prvoplánově může zdát). Silné napětí snímek rozhodně nepostrádá,, upoutala mě však hlavně umělecká stránka filmu - kamera kombinující hlavní děj a abstraktná záběry s důrazem na psychologickou stránku (halucinace, představy), poetické ladění mnohdy i drsných až dechberoucích scén, nádherná melodická hudba, zachycení atmosféry přírody, vizuální hry s barvami i odlehčení několika úsměvnými momenty (zejména městská slávnost s dechovkou). František Vláčil opět potvrdil, že byl jedním z nejlepších a nejoriginálnějších filmových režisérů v našich končinách i přesto, že v téhle době stále častěji podléhal alkoholu. Obsazení obou hlavních protagonistů hercemi ze zahraničí vyšlo na výbornou, nejen kvůli potřebe neokoukané tváře (M.Probosz i Z.Suszynski si mimochodem zahráli rok před tím v koprodučním Zániku samoty Berhof). Hned v několika vedlejších rolích pěkný výkon Miroslava Macháčka. Závěr filmu, ač více méně předvídatelný, je spíš filozofický a hodně k zamýšlení... Taková hrůza... Udělat si ze světa lidí hračku. Jak to může někdo takhle vymyslet? A ještě se nám směje! ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak předem, tomu co se píše v obsahu se musí říkat jinak než oficiální text distributora. To je spoiler jak Brno a distributor tam akorát neuvedl krevní skupinu obou chlapců a velikost jejich trenýrek. Jinak vyslepičil snad vše co se dalo !!! ------ Musím říci, že ihned po dokoukání jsem měl rozpačité pocity. Nebylo to totiž ono. O to více mi film stále šrotuje v hlavě a netuším, zda to byl záměr pana Vláčila či nikoliv. Na jednu stranu musím uznat, že oba Poláci hráli dobře, na stranu druhou mi tam neseděl ten náš dabing. Nic proti hlasu mého oblíbence pana Pavlaty atd... proti zvolené barvě hlasu i tomu jak byl film dabován nic nemám. Ale čas od času bylo na filmu poznat, že herci otevírají pusy jinak než jak je slyšet jejich hlas a to mně alespoň u českých filmů vždy spolehlivě ruší. Co k filmu dodat? Kamera nádherná, zpracování prvorepublikového života také. Chování hlavních hrdinů mne však mátlo. Nepřipadalo mi, že by se jednalo o nějaké vyděděnce či týrané jedince, kteří měli touhu a chuť se ,,normální'' společnosti mstít. Mstít za to, že se má lépe než oni. Nešlo ani o žádné bezdomovce... po vraždě se ale oba podivně přepnou do jakéhosi režimu anetična a hyenismu. Jako by onou vraždou prošli branou pekel vědouce, že není cesty zpět. Buď se tedy jednalo o úplné magory a nebo jsou prostě někteří jedinci schopni takhle přepnout a stává se z nich nebezpečná zvěř. Ke konci se film celkem vlekl a skončil tak nějak podivně s podivným poselstvím M. Macháčka. Ten sám chlapce celým filmem provází ať už jako noční můra či v podobě výčitek a byl jedním slovem skvělý. V součtu tedy dávám za tři poctivé hlty višňovice. * * * ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Kromě dokonalé kamery filmu dominují výkony obou polských herců (u nás si společně zahráli už ve Svobodově "Zániku samoty Berhof") a výborného Miroslava Macháčka v mnohočetné roli špatného svědomí prchajících zločinců. Umění Františka Vláčila s léty neztratilo nic ze své velikosti a to, jak dokázal sladit příběh dvou mladíků, ocitnuvších se ve spirále násilí, a krajinu, která je obklopuje a postupně vtahuje do své náruče, to doslova bere dech. ()

Omnibus 

všechny recenze uživatele

V ranném mládí, jsem se připravoval utéct z domova a skrývat se po lesích... Ve své nasranosti na celý svět, toho tam nahoře nevyjímaje, za to, co mi provedl, jsem si pohrával i s myšlenkou živit se rozličnými nekalými způsoby. Teď si nedělám prdel. A byl jsem sakra přesvědčenej, že na to mám... Dva osudově silné zážitky mě přiměly změnit názor. Kniha George Simenona „Muž, který pozoroval noční vlaky“ a snímek Stín kapradiny. Z tohoto filmu přímo sálá nicota, až fyzicky nesnesitelná bezvýchodnost cesty, na které se oba mladíci ocitli. Celá ta bezedná hrůza definitivnosti toho, že jsou na konci slepé uličky a cesta zpět není. Tento film je pro mě naprostý majstrštyk. Prostě Vláčil... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (4)

  • Navzdory roku výroby se tento snímek dostal do československých kin teprve v lednu 1986. (charles3)
  • Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)
  • Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)

Související novinky

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

23.01.2008

Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)

Reklama

Reklama