VOD (1)
Obsahy(1)
Patřil k nejmocnějším mužům komunistického aparátu až do večera 23. listopadu 1951, kdy si pro něj přišli. Ve vykonstruovaném politickém procesu se pak stal bezmocnou obětí teroru vlastní strany. Dramatický příběh vzestupu a pádu v dokumentárním portrétu M. Vadase... Celovečerní televizní dokument s využitím aktuálně nalezených audiovizuálních záznamů vypráví příběh vykonstruovaného politického procesu z listopadu 1952, příběh jeho obětí i strůjců. Na jeho konci bylo 11 popravených bývalých vysokých funkcionářů KSČ, straně oddaných komunistů, kteří před soudem na předem známé otázky žalobců a soudců mechanicky „recitovali“ naučená doznání a obvinění „spolupachatelů“, bývalých přátel a spolupracovníků. Hlavní dějovou linií je příběh Rudolfa Slánského, člověka oddaného komunistickému hnutí, straně, i přes únos jeho dcery v Moskvě v průběhu války, jenž se nikdy nevysvětlil. Slánský byl a zůstal obdivovatelem a přítelem Sovětského svazu, komunistických myšlenek a komunistické strany. Zapsal se do dějin jako podporovatel československé pomoci vznikajícímu státu Izrael, jako důsledný organizátor KSČ a nemilosrdný likvidátor opozice v Československu po roce 1945 a 1948. Spolu s Klementem Gottwaldem pozvali do Československa sovětské poradce, kterým dodali neformální autoritu až do té míry, že to byli oni, kteří určovali vývoj politických procesů, jež inscenovali. Rudolf Slánský, nejmocnější muž KSČ, se nakonec sám stal jejich obětí. (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Príbeh Slánskeho je z kategórie "Keď revolúcia požiera svoje deti". Stalo sa do už za veľkej francúzskej, potom aj za októbrovej revolúcie, v noci dlhých nožov a neobišlo to ani stalinistické Československo. Dokument neponúka veľa nového, skôr je kvalitným zhrnutím zvukových a filmových záberov, celého toho procesu. Za najmrazivejšie niekto môže označiť vystúpenie Urválka presvedčeného, že skutočne odsudzuje zločincov. Avšak pre mňa mrazivejší je postoj verejnosti, ktorý sa dožadoval trestov smrti a týmto aj tlieskal. Manipulácia más nebola náročná v žiadnej dobe a už aj dnes v tzv. demokratickom zriadení vystupujú nový urválkovia a opäť sa to deje za všeobecnej mediálnej i spoločenskej podpory či dokonca aj bez povšimnutia. ()
"Maskovat jste se mohl, a přece nakonec vaše cizí nitro bylo odhaleno!" Skvělý dokument popisující vykonstruovaný proces s (jinak masovým vrahem) Rudolfem Slánským. Měl bych však jednu výtku. Nalezené záběry z procesu mají několik hodin. Čekal jsem kvalitní seriál jako v případě Milady Horákové. Jeden film je prostě málo. Výslechy ostatních aktérů tu úplně chybí. ()
,,Mám co jsem si zasloužil'' --- Proces se Slánským mne zajímal už dříve. Je krásným důkazem jak revoluce požírá své děti a naprosto ukázkovým příkladem v takovém našem lokálním měřítku co se dělo v Rusku za Stalina. Tam někteří neměli navíc ani ten zinsceovaný proces. Buď prostě těsně před svítáním zmizeli z domovů někam na Sibiř, nebo byli od výslechu odvedeni rovnou do sklepní místnůstky se žlábkem v podlaze a kohoutkem s hadicí na zdi. Já navíc četl knihu Hedy Margoliové - Kovályové - Na vlastní kůži. Nádherně tam popisuje tu upřímnou radost z poválečného budování i postupně se rozlézající stranický teror a strach. Její muž a zazní to i v dokumentu byl z těch, kteří byli opravdu obětováni a jeho jediným hříchem pokud se to tak dá říci bylo to, že byl v komunistické vládě. Což je ale logické, protože byl odborníkem na mezinárodní obchod. Tudíž jednak chtěl jistě vlasti prospět v poválečných časech svými znalostmi a pak o něj zcela jistě velmi stála sama strana. Kdo ví co v těch časech dělo, co se dělo zatčeným, plně na něj dolehne ta hnusná doba temna kultu osobností Stalina a Gottwalda. Když tak člověk kouká na Slánského, kterému asi muselo být jasné kam to všechno spěje, málem by ho bylo jednomu i líto. Ale to je ta chyba. A dobře, že to v závěru dokumentu zaznělo. On si takový konec zasloužil. Líto by mělo nám všem bt těm, kteří tam stáli obviněni nespravedlivě... Vojáků, letců, kněžích, sedláků, inteligence... Zkrátka všech kterých se komunisté báli, nebo které komunisté chtěli okrást a odstranit. Slánský byl jedním ze strůjců této nespravedlnosti. Stranické číslo 2, z hlediska vládnutí fakticky číslo 1. Jistě i on viděl rozsudky smrtí, žádosti o milost... jistě i on věděl, že dotyční nic neprovedli. Dalo by se to tedy nazvat božími mlýny ten jeho proces nebýt těch několika nevinných, které to semlelo s ním a pochopitelně i jejich rodin. Co mne hodně zaujalo byly výpovědi Josefy Slánské natáčené v roce 1993. Když člověk kouká na proces, je mu zle. Ne kvůli Slánskému, ale protože kouká na lidi od soudu, kteří vědí jak vše je a přesto se spravedlností v hubě sami odříkávají své řeči v tomto tyjátru. Co si asi říkali? Měli strach? Plnili povinnost vůči straně, která to nakázala? Naprosto, naprosto odporná doba. Dávám za 5 posledních větrníků. * * * * * ()
Žiaľ, mimo nových audiovizuálnych záznamov nič nové. Nesúhlasím s dokumentaristom Martinom Šmokom že R. Slánsky nebol sionista. Vylučuje to už samotný dokumentárny film ktorý pri fotografii Slánskeho (21ročný) a Reicina títo navštevujú sionistický skautský oddiel Techelet Lavan. Čistky vo východnom bloku začali s Rajkom v Maďarsku.Tomu to našili ako titoistický zradca a špión a 15.10.1949 bol popravený. Prvá izrael.-arabská vojna 05/1947-07/1949 skončila víťazstvom Izraela, USA a ZSSR uznali štát Izrael. Ale socializmu a komunistická ideológia sa v Zasnúbenej zemi nechytili. Tak Stalin použil osvečenú metódu pomsty, likvidácie vnútorného nepriateľa a zároveň nahnať všetkým vodcom satelitov strach. V ČSR začal pohon na sionistov a popravde zámienok bolo dosť. Obrovské dodávky zbraní do Izraela, výcvik izraelských vojakov na území ČSR, masové transporty (cca 200.000) židov z Polska a ČSR cez Slovensko do Rakúska. Diplomaticky napr. let stíhačiak zo Žatca cez Juhosláviu do Izraela poskytol Clementis (manželka židovka). A tomu Stalin nezabudol na jeho nesúhlas s rozdelením Poľska (Molotov – Ribbentrop). V tom čase Stalin už nezaháľal ani v ZSSR a rozbehol antisemitskú kampaň tzv.aféra Biele plášte na základe udania doktorkv Lidii Timashukovej. Židovská autonómna oblasť Birobidžan čakala nových vysídlencov. Stalin však medzitým zomrel a akcia išla do stratena. Ale k procesu: 11 obvinených dostali mašlu, Vavro Hajdu, Eugen Löbl a Arthur London „len“ doživotie. Z archívnych záberov vidno že Slánsky bol na pokraji zrútenia. Vo filme Costa-Gavrasa z roku 1970 Doznání je scéna, ako sa celá súdna sieň smeje pri žartíku jedného z obvinených. Tak to asi ťažko. Zaujímavý je prípad Londona (autora predlohy filmu), ktorého manželka bola švagrina lídra Komunistické strany Francúzska Raymonda Guyota a ako inak silne lobovala. Vtedy pri silnej pozícii KS Francúzska ani Stalin nemohol Londona vešať. Dostal sa na liečenie do Švajčiarska a dožil si to nakoniec v Paríži. A na záver dalo sa aj inak-vydržať. Husák prežil beštiálne mučenie, vrátil sa bez zubov, naučené výpovede v priamom prenose sa ŠtB nedočkala a nikdy sa nepriznal. Ale to je iná kapitola dejín. ()
Kde nakonec koncil Slansky a jeho obrezani kumpani, cert vi. Ale urcite ne na Pankraci 4. prosince 1952… V te dobe jiz existoval Izrael, a bez “pomoci” Slanskeho by tezko existoval. Dodnes existuje rada kontroverzi, ktere naznacuje, ze oficialni story presentovana gojimum byl humbug. Tento trik zidu nebyl unikat, podobne “skoncil” i Osama bin Ladin, Epstein, a jini.. “Smrt” bez dukazu. Jentak mimochodem obesenou Miladu Horakovou ma na svědomí právě Salzmann-Slansky, pod neho jako pdodrizena spadala, Reicin další odporná swine, ten ma zas krom jiného na triku smrt generála Piky, aneb přesně podle citace z PSM; "Ti nejlepší z gójů musi byt zabiti!", tady i jinde ve světě. Ze byla MH obesena jsou dukazy, vlastně i tam jsou velké pochybnosti ale...Proc vsak nikdy nebyly zadne dukazy o “veseni” Slanskeho a jeho zidovskych kumpanu? Protoze ti obeseni nebyli, ucel splnil poslani. Diky rozpoutane hysterii mezi gojimy ze “zide se spikli proti socialisticke republice” se zide oddelili (alespon pro sirokou delnickou verejnost gojimu) od faktu, ze to byli prave zide, kdo prisli s komunismem haha. Hezkou knihu o procesech napsal Arthur London, tehdy náměstek ministra zahraničí. Kniha se jmenuje Doznání. A. London byl také odsouzen k mnohaletému žaláři a také byl žid. ()
Galerie (15)
Photo © Česká televize
Reklama