Nene

Best UFO movie in Decade ? Nope. Actually god damn YES! Jordan Peele je zpět a opět bude rozdělovat na dva tábory, byť tentokrát díky parádní látce si získá větší ovace než při přeceňovaném US. Peele je zde trochu netradiční, sociální přesah zde není tak intenzivní jak v jeho minulých filmech, ubylo i dost humoru a symbolů i metafor je zde podstatně méně, přesto natočil unikátní a působivou žánrovku, která opět není tak hororová, jak by být mohla, ale jsem velmi spokojen. Nope je rozhodně horor, který si diváky dokáže získat i silnými filmovými stránkami. Vizuálně, konkrétně v IMAXU je Nope fakt nádherný. Kamera od Hoytemy je masterpiece sám o sobě, některé záběry berou dech ( a to se v hororovém žánru zrovna 2x nevídá), potěší i skvělý herecký cásting. Kaluuya je dobréj, ale vedle Keke Palmer působil lehce jako stín, protože, ta tu předvádí snad nejsilnější ženský herecký výkon tak za 15 let ( emoce, řev, proslov, hlas) naprostéj hereckéj koncert od neznámé herečky, kterou chci okamžitě vidět i někde jinde. Povedla se i dobře zvolená hudba a hlavně atmosféra funguje královsky, je to místy hodně nepříjemné, creepy, zvláštní a nekomfortní. Je tu docela dost vzrušujících a efektních hororových scén, na které budu vzpomínat i do budoucna ( Šimpanz!! Barák zalitý krví, hlava koně v autě, trávicí proces ústředního villaina a řev mrtvých mi zvoní v úších ještě teď), Od plného počtu mě dělí snad jen finále, které je paradoxně slabší než předchozí akty ( většina lidí si stěžuje na akční finále, ale za akci bych to až tak nenazýval, člověk si hned představuje velkolepéj aliení masakr ve stylu Secret War a to se zde opravdu nekoná. Jen jsem si nebyl úplně jistý, zda se mi finální podobizna líbí či ne, ale kreativita se ji upřít nedá. Peele se hororům určitě bude věnovat i do budoucna a docela rád bych viděl slasher nebo čistě duchařinu v jeho podání. Za mne lepší než Arrival. Příběh 4/5 Humor 2/5 Násilí 3/5 Zábavnost 4/5 Hudba 4/5 Vizuál 5/5 Atmosféra 4/5 Napětí 4/5 Emoce 4/5 Herci 5/5 Celkem: 8/10. (22.08.2022)

Jordan Peele je fantastický režisér, ktorého filmy ma fakt bavia. Okrem iného preto, lebo sú originálne a teda nepredvídateľné. Nie, nie ponúka skvelý kasting, sympatické postavy, dokonalú kameru Hoytea van Hoytema (Dunkirk. Ad Astra), konský element, famóznu výpravu a hudba od Michaela Abelsa (My) je taká dynamická a intenzívna, že som pri niektorých scénach nedýchal. Poslednú trištvrte hodinu som to pozeral ako zhypnotizovaný. Nad filmom sa vznáša neskutočne tiesnivá, nepríjemná a mrazivá atmosféra čohosi zlovestného a strašidelne veľkolepého (ale zároveň cudzieho a smrteľne nebezpečného), čo sa rafinovane, zákerne schováva nehybne medzi oblakmi. Už som vo filmoch za tie desaťročia, čo pozerám filmy, videl všakovaké kameramanské kúzla, ale za to, čo tu predvádza van Hoytema, ozaj dole nie jeden, ale rovno dva klobúky. Aj keď, aby som bol objektívny, od vyloženého záveru som čakal predsa len trochu viac a bolo to už i na môj vkus príliš divné, a to už je vážne čo povedať. Z Nie, nie som každopádne mal podobný pocit, ako keď som pred dvoma desaťročiami videl viacnásobne v kine báječné Shyamalanove Znamenia. A to už je fakt sakra pocta. Mimozemšťania sú pre mňa ekvivalent vlkolakov alebo upírov, teda niečo, čo je geniálne, ale je to tak masovo používané režisérmi, scenáristami a spisovateľmi na celom svete, až sa z toho stala nuda. Dané „veci“ majú skvelý potenciál, ale treba chcieť. Tu sa chcelo. Trocha ma rušil dôraz kladený na postavu hranú Stevenom Yeunom (vrátane geniálneho flashbacku), ktorý mi pripadal nadbytočný, ak uvážime, že má vo filme len pomerne malý priestor. Ale zas ak sa nad scenárom dôkladnejšie zamyslíme, zistíme, že vlastne až taký nadbytočný v skutočnosti vôbec nie je. Ale tú cvičku som fakt nepochopil. (21.09.2022)

Mám takové tušení, že v případě třetího snímku šikovného režiséra Jordana Peelea budu patřit – co se hodnocení týče – k opozici. Film totiž sklízí povětšinou pochvalné recenze a hodnocení po celém světě. A i když nadšené argumentaci jeho obdivovatelů rozumím, nemohu se zbavit pocitu, že je – stejně jako tvůrce samotného – postihla jistá zaslepenost, kvůli které přehlížejí evidentní nedostatky. Jordan Peele se blýskl chytrým hororem „Uteč“ v roce 2017, za který dostal dokonce Oscara za nejlepší scénář. Po právu. Již v té chvíli byl Peele zmiňován jako nástupce Hitchcocka a Shyamalana, s jejichž tvorbou má ledasco společného. Pak přišel snímek „My“. Troch komplikovaný horor, ale opět postavený na chytrém nápadu. Z hlediska scénáře „Nene“ nepřekvapí svou zápletkou ani rozuzlením, ale spíše drobnými detaily, dramatickými oblouky a odkazy, které jsou rozesety na ploše celého filmu. A to je zároveň deviza i Achillova pata celého díla. Peele se natolik soustředil, aby do sebe vše zapadalo, že ve snaze natočit skutečný spektákl zapomněl na to, že své diváky nesmí nudit. Jenže to se tu právě děje. Pro danou zápletku, kterou jsme v různých obměnách už měli tu čest vidět, jsou dvě hodiny a deset minut opravdu moc. A nepomáhají ani odbočky – jako třeba ta s hvězdou sitcomu a šimpanzí nehodou. Po pravdě mám pocit, že právě šimpanzí historka je jediným prvkem, který do výsledné skládačky absolutně nezapadá a je tam navíc. Pokud mi ale něco uniklo, omlouvám se. Každopádně film má unylé tempo, chybí mu skutečné napětí a paradoxně funguje především v humorných momentech, což je Peeleova silná stránka. Bohužel takových momentů zde zase není mnoho. Všechno je to zaměřené na obrazovou složku. I postava bravurního kameramana naznačuje, že Peele chtěl tentokrát stvořit svůj nejumělečtější a nejucelenější snímek, ve kterém nebudou hluchá místa. Jenže – a zde je možné, že se mnou nebudete souhlasit – to dle mého trochu přepískl. I díky tomu se film potácí mezi žánry (sci-fi, thriller, horor, komedie, drama), aniž by úspěšně do jednoho z nich, byť na chvíli, zapadl. Chybí tu razantnější tempo, když dojde na akci, a strach, když bychom se měli bát (něčeho nebo o někoho). Za mě je „Nene“ spíše zklamáním. Nikoliv po řemeslné stránce, tam nelze mít výhrady, ale z hlediska filmové zábavy, kde celá ta dokonalost přichází vniveč. Je to taková parádní bublina bez pořádného obsahu. /65%/ (07.10.2022)

Dvě třetiny snímku jsou podmanivým, vtahujícím a pečlivě budovaným hororově-thrillerovým mystériem, které mě poutalo snahou postav přijít na kloub tajuplné záhadě. Tahle část NOPE, u níž jsem byl velmi spokojený, vyvrcholila skvostnou noční scénou s "krvavým deštěm", kdy jsem se tetelil blahem a říkal jsem si, že po dlouhé době udělím hororovou pětihvězdu. No a jak vidíte, skončil jsem na třech hvězdách. Pak se to totiž překlopí v akční šarádu, v níž člověku na postavách nezáleží, a jen se při ní snaží pochytit design té divné poletuchy, a ujasnit si, jestli se mu líbí, nebo nelíbí. A co mě především šokovalo, že to vlastně k ničemu nedospěje. Člověk by od Jordana Peelea po jeho předchozích dvou filmech čekal ... něco chytřejšího? US sice bylo z hlediska logiky děravé jak řešeto, ale svými sociálními přesahy pro mě bylo velmi podnětné (a o GET OUT to platí dvojnásob). V NOPE nic takového není, nebo to tam napoprvé nevidím. Peelea mnoho lidí, často i přezíravě, označuje za krále "elevated hororu", ale tohle je ve výsledku víceméně obyčejná žánrovka. Film během půlhodinky nastřelí dvě až tři banální myšlenky (co jsou lidé ochotni riskovat pro slávu a úspěch / fascinace tragédiemi / bláhovost představy, že člověk může zkrotit vše), které pak jen do zblbnutí opakuje, ale nikam je neposouvá. Nechci znít nějak přehnaně kriticky, na NOPE se rozhodně pěkně dívá, má celou řadu působivých scén a rozhodně je dobré snímek vidět v kině, nicméně po výtěčně rozehraných dvou třetinách se na konci nemůžu ubránit pocitu zklamání. (17.08.2022)

Hravé, ale bez koulí a pořádného vyústění. Peele se zase tváří, že hromadí veškerý důvtip světa pro strhující finále, jenže v součtu jen trpělivě škádlí a netne do živého. Podnětů se sešla spousta a hlavně navázání na dějiny filmového záznamu a jeho reprezentativní či mediální funkci cením, leč značně větší požitek jsem měl z mysterióznějších a přitom přízemnějších Znamení.. (08.12.2022)