Pepek námořník

Přesně si pamatuju ten zvláštní pocit (bylo mi něco pod deset), když končil jakýkoliv díl Pepka Námořníka. Byl to zvláštní pocit, kdy mi bylo strašně líto, že končí něco, co jsem v té době zbožňoval a na co jsem se pokaždé tak těšil. V tom věku by Popeye the Sailor Man byl stoprocentně první v mém seriálovém žebříčku. 83 % (05.07.2011)

Klasika, na které jsem vyrůstala... Nikdy nezapomenu na Oliin hlas a na to, jak si ohryzávala nehty, když byl Pepek v nebezpečí. A taky na výchovné pasáže mezi jednotlivými díly, kde Pepkovi synovci zjišťují, že alkohol je špatný a na elektriku se nemá šahat s mokrýma rukama. A díky Pepkovi jsem jako jedno z mála dětí ve školce jedla špenát... (30.05.2008)

Sledoval jsem v mládí. Ale jinak víc pochval už asi nebude, protože už si z toho moc nepamatuji (například to, že hlavní postavu nadaboval můj oblíbený dabér Stanislav Fišer), což není, ale taky nemusí (Ruská ruleta) být zárukou kvality. Nicméně musím i po letech uznat, že Pepek je výborná & hlavně klasická postava, na kterou se nezapomene. Stejná slova mám i na úvodní znělku. (09.02.2009)

Příběhy a dobrodružství Pepka Námořníka, jeho přátel i nepřátel patřili v dětství k tomu oblíbenějšímu, co jsem často sledoval. Až teprve nyní jsem zjistil o jak starý animovaný seriál a krátkometrážní epizody se vlastně jedná. Někdy jsou příhody na jedno brdo, někdy jsou ovšem velice originální, vtipné a poučné .. a špenát, ten je neodmyslitelnou součástí všech. Jo, mám rád špenát. (08.09.2005)

Proč nemám rád Pepka? Protože je to nuda. Proč? Protože každá epizoda je vlastně do mrtě stejná. Pepek něco dělá s Olivou, Brutus ji zblbne a Pepek nakonec vše zachrání a sem tam se tam objeví čarodějnice. Jinak náš dabing se Stanislavem Fišerem, Inkou Šecovou, Davidem Suchařípou a Dalimilem Klapkou je skvělý ačkoliv vznikal až v roce 1994. Nejvíc mě baví když se do toho stereotypu nachomýtne ten tlouštík a říká "Rád vám za hamburger dnes zaplatím zítra". Ale alespoň za tu nostalgii musím dát průměr. (07.09.2012)