Marian

Nemyslim si, že je to špatně udělaný film. Jen jsem celých 109 minut měla pocit, že se mě pan Petr Václav snaží přesvědčit o tom, že romská menšina je už od útlého dětsví formována naší společností k tomu, aby žila jinak, vyznávala jiné životní hodnoty a hlavně se cítila ublíženě a nedoceněně. A tak jsem sledovala příběh romského chlapce, který už v cca 8letech vzal do ruky nůž a s vychytralou větou: "Mně ještě nemůžou zavřít, protože jsem malej" ho vrazil do zad vychovatelce. Důvod? "Ona mi ublížila". Ano ublížila mu. Zranila jeho city, když mu nabídla lásku a vzápětí mu oznámila, že ji zklamal a našla si jiného klučinu "na hraní". Marian dospěl, po "pasťáku" přišel život venku, basa......a zase basa. Mladý muž lže, krade, zbije svou holku a v závěru filmu zabije člověka. Sledujete ten příběh a máte pocit, že toho kluka musíte pochopit, protože ve všech těch problémech se ocitl vlastně nevinně. Život je na něj nastražil a protože společnost mu nedala to co potřeboval, tak je prostě využil. Jenže milý autore, já ho nechci pochopit. Už proto, že musím žít ve stejném světě jako on. (13.03.2006)

Obsah včetně závěru: Tragický osud romského chlapce, odebraného jako batole matce a jeho putování po dětských domovech a ústavech. Nesmělost, touha po matce, zklamání, nedůvěra a touha po nové důvěře. Bodne vychovatelku, která ho má ráda, ale nespravedlivě ho potrestá. Při útěku z vězení mu pomůže bývalý vychovatel, který je bral na výlety ven z ústavu (? Jan Šikl – spoluscénárista), nemá kam jít, ztluče Angličana, který ho fotil na Hlaváku, vybourá se v jeho autě, když jede za bývalou vychovatelkou, platonickou láskou, jedinou kdo zbývá, utíká lesem a doběhne k ledové rozvodněné řece. (03.12.2008)

Co jsme si vychovali, to teď máme. Nemůžu uvěřit, že se dívám na realitu všedních dní dětí bez domova, které nemohou za to, kde a komu se narodily. Oproti praktikám zdejších vychovatelů je takové gestapácké řádění v koncentračních táborech pouhým čajíčkem pro batolata. Chvílemi jsem se cítila tak, že poběžím na wecko vyzvrátit dnešní večeři, jak se mi zvedl žaludek ... a smutno mi bylo. Klobouk dolů před tvůrci a všemi, kteří se natáčení účastnili. Reálnější než realita. (05.04.2018)

,,...7 SOUROZENCŮ, ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ VYBAVENÍ ŽÁDNÉ, OTEC ALKOHOLIK, MATKA NEZPŮSOBILÁ DĚTI VYCHOVÁVAT A PŘEDAT JIM ZÁKLADNÍ NÁVYKY PRO PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT V NAŠÍ SPOLEČNOSTI“...... /// … a proto bude umístěn do ústavní výchovy, kde bude zcivilizován, naučí se češtině, pracovním návykům … (to se líp řekne než to nakonec vypadá…). 80tý léta v děcáku bez hledání senzace. Realita, která nemá šanci ztratit na autentičnosti, i když osoba neznalá situace by mohla procedit mezi zuby ,,chudáčci“ a českej příspěvek do festivalovýho ranku. Víc než filmařinu dokážu ocenit nadčasovost a realičnost. Spolu se Svědomím Denisy Klánové by tenhle snímek neměl chybět ve sbírce žádnýho bojovníka za lidský práva (bílejch). (a kurva neobviňujte mě z rasismu. Moc dobře vím, vo čem píšu!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se pracovat (jakkoliv!) s romskou komunitou. 2.) Páč gádžové jsou rasysti! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.02.2013)

Romství na x-tý způsob asi tak, jak ho vidíme my, majorita. Citová deprivace a emoční plochost u takových dětí je doživotní, na které může a nemusí navazovat zločinecká dráha. Jsou tito deprivanti plně odpovědni za své chování nebo jim ho do vínku zčásti věnovaly minulé a předminulé generace? Marian se bránil po svém, i když ho šatili a živili. Myslím si, že nebylo podstatné, že je Rom. Ta vychovatelka udělala velkou chybu, nejdříve přilnula, pak odmítala jeho náklonnost. Malý Marian hrál velmi dobře, ten velký už tak ne. Občas byl film špatně ozvučený. Samotné téma je notoricky omílané a známé. To režisérovy Paralelní světy byly daleko lepší díky své niternosti a neopakovatelnosti. (03.07.2009)