Vlčí jáma

Skvělá ukázka jak dobře se dá zpracovat literární předloha, která je na první pohled až moc ponurá. Sice je film charakterizován jako drama, čekal jsem od filmu větší zvraty. Právě pro jeho přímou dějovou linii, skvělou začínající Jany Brejchové a dokonalé herecké umění Jičiny Brejchové. Dle mého názoru jeden z nejpřístupnějších filmů z 50let - dle hlediska jeho natočení, příběhu a celkové charisma. (18.09.2005)

V dětství mě vždycky děsně štvala odpověď na mé otázky: "To pochopíš až budeš starší..." Tento film, ale člověk opravdu docení, až se octne ve věku hlavních hrdinů. Šarmantní, romantický, dobře postavený muž středního věku, se stárnoucí, protivně hysterickou manželkou a na druhé straně 17- letá překrásně čistá schovanka Jana (Brejchová). Zapomenout na všechno a začít znovu, ale nejde, a to ani v té době, a většinou ani dnes... (13.04.2013)

Psychologický román vydaný roku 1938 je situovaný do Slezska za 1. světové války. Ovšem Weissovou optikou let 50. jsou tato fakta potlačena zcela ku prospěchu sólo výstupu Jiřiny Šejbalové, který si s ničím nezadá ve srovnání s Rozinou v předešlém Vlčkově filmu podle Glazarové Advent. Ovšem, pakliže je Advent oslavou valašského folklóru, Vlčí jáma je oslavou maloměšťácké morálky, zcela v pokrokovém duchu přelomové doby Československa Zápotockého a Novotného. (04.03.2009)

Perfektní herecký výkon Jiřiny Šejbalové bohužel nestačí, abych mohl plně ocenit kvality tohoto filmu. Ano, Šejbalová je opravdu skvělá, Brejchová zatím ještě průměrná, zaujala mě ještě stará Skrbková, ovšem samotná látka zas tak silná nebyla, dalo se z ní určitě vytěžit mnohem více. Kdyby v hlavní roli nevystupovala právě Šejbalová, film by jistě zapadl tak jako většina filmů padesátých let... (06.05.2013)

"Nikomu tě nedám...ty můj tajtrdlíčku...ty můj bobečku." Ze začátku se tyhle majetnické sklony tetičky Kláry vůči svému mladšímu manželovi mohou zdát i docela roztomilé či přinejmenším úsměvné. Postupem času však atmosféra v rodině začíná poměrně houstnout a člověku je jasné, že má před sebou silné psychologické drama. Jiřina Šejbalová přitom tuhle roli zahrála tak excelentně, že v okamžiku, kdy tetička v zoufalství křičí "já už nemůžu, já to nedovolím, já to nechci….to se nesmí stát…", to ve mně vyvolalo rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem si říkal, že si dotyčná svůj osud (citově) opuštěné ženy kvůli své panovačnosti i zaslouží, na druhou stranu mi jí bylo i líto. Zvláště když jsem viděl, jak se k ní v závěru otřesně chovají její posluhovačky. V některých momentech měla atmosféra filmu až hororový nádech, což nevím, zda bylo úplně nutné. Tyhle scény každopádně dost kontrastují s tím, jak se v celém filmu chová (nejen) k tetičce její mladičká schovanka v podání Jany Brejchové. Ta toho sice moc nenamluví, ale člověk z ní má přesto pocit, jako by viděl anděla. Tomu odpovídá pro někoho možná i trošku překvapivý konec... (02.08.2018)