Jeoffrey

Protože nejsem populární, rozhodl jsem si znovu pustit WataMote, aneb příběh mladé holčiny, která celou tu popularitu opravdu až moc řeší, na druhou stranu jsme tu na střední škole, takže koho by to překvapilo. No a musím říct, že se u seriálu opět válím smíchy, jindy se bavím vším tím cringem, často mi připadají hrdinčin vnitřní svět a kousavé poznámky na stranu všech těch obyčejných lidí tak moc blízké, až se trochu stydím. Je to hodně originální, Tomoko je úžasná a skvěle namluvená a stejně tak její bratr je super postava. Seriál má spoustu zajímavých příběhových, ale i vizuálních nápadů, takže se ani na chvíli nenudím, i když je vše hodně epizodické a vlastně pořád o tom samém. Už když jsem se na WataMote díval poprvé (rok 2013), tak se mnou hodně rezonovalo a vysloveně jsem si ho užíval, no a s radostí musím konstatovat, že se tohle ani po víc jak deseti letech nezměnilo (stejně jako to, že pořád nejsem populární…). 9/10

Dobrý film, sice nic světoborného, unikátního či nezapomenutelného, ale pořád to byla docela příjemná podívaná s poměrně sympatickými postavami (ať už hlavní dvojice, tak i některé vedlejší postavy, které potkali cestou), občas mírně nevyrovnaným tempem, hezkou animací i hudbou. Byl to zkrátka slušný příběh, kterému ale za mě chyběla větší síla, intenzita emocí, prokreslení některých témat, a hlavně asi i víc toho pověstného kouzla, protože i když tu máme z části svět japonských oni, žádná velká magie na mě z něj nedýchla. Stejně tak jsem si říkal, že by bylo fajn tam přidat víc okamžiků, kdy se buduje vztah mezi hlavní dvojicí, aby pro mě nějak zafungovala romance, přeci jen, když se film jmenuje Moje holka je démon, tak počítáte, že to o té romanci primárně bude. Místo ní se však spíš řeší rodinné trable a hlavně (ne)schopnost otevřeně vyjadřovat své emoce, což jsou témata, které Japonci určitě ocení a budou s nimi nejspíš rezonovat víc, než se mnou – já bych si zkrátka přál víc romantiky a fantasy. Ale byly tu pasáže, které jsem si hodně užíval, líbila se mi celá ta cesta, bavila mě setkání, která během ní hlavní dvojice prožila, tahle část na mě působila většinou tak nějak lidsky a i hřejivě. Zkrátka byl to dobrý film, nic co by mi zůstalo déle v hlavě, ale zároveň i počin, který nemám problém si někdy v budoucnu pustit znovu. 7/10

Nenáročný roztomilý mini seriál pro ty nejmenší. Kdyby mi bylo tak 3-5 let, tak bych tohohle malého žraloka, který v každém díle objevuje něco nového, nejspíš zbožňoval a snažil se zpívat tu divnou písničku doprovázející závěrečné titulky. Nejspíš však ve mně něco z mých dětských let zůstalo dodnes, protože nějak nechci tomuhle malému žralokovi dát méně jak 6/10.