Hněv

Normalizačný pokus o postihnutie surového banského prostredia. Priemerný film od režiséra Zbyňka Brynycha. Herecké výkony sú tu dosť toporné a strojene patetické, dialógy sa mi zdajú scenáristicky nedotiahnuté napriek tomu (alebo práve preto), že sa na scenári podieľal ústredný dramaturg FSB Ludvík Toman. Námet je však nadčasový, a až ma z toho mrazí ako mi to pripomína deväťdesiate roky. (21.12.2008)

Mohl to být celkem obyčejný příběh o havířích a jejich každodenních problémech, které byli samozřejmě nuceni řešit. Bohužel je z toho nudná politická agitka, ze které komunistická ideologie přímo teče. Celé mi to přišlo takové, jako by to někdo natočil na něčí objednávku. Ještě štěstí, že někoho nenapadlo natočit to jako seriál. To by asi opravdu pak bylo peklo na zemi. (10.02.2012)

Pan senátor Topfer...Kdo byl zadobře tenkrát, byl zadobře i potom. Nic se nezměnilo. Jen ti, kterých se to týká by mohli o minulém režimu ze slušnosti vůči sobě držet hubu. Říkali mi naši kdo se tenrát dostal, tedy kdo byli ti co jezdili na tábor do Artěku na Krymu. Klasická pravdoláska. Ale volí lidi... Toto je propaganda, lidi se normalizačním filmům smějí, ale že se to děje i dnes, úplně stejně si asi toliko lidí neuvědomuje, jinak by na postech nemohli být tito chameleoni, kteří se tam dosazují navzájem a nenechají prostor pro alternativu. Jako tenkrát. Smějme se dál. Všechny ty diskuse o tom jakej byl komunismus ( hádky lidí kdo je větší čurák- jestli levičák nebo pravičák ), cikáni ( dávno by s jejich chováním zatočili, ale proč.- Varnsdorf ), různé kauzy, to vsechno jim dlouhodobě vyhovuje, aby lidi nezajímala realita a nerýpali se v tom. Pak mají volné ruce. (13.12.2011)

Tyhle filmy jsou zvláštní jako celá ta doba sedmdesátých let. UHLÍ - KREV REPUBLIKY. Havíři byli šlechta. Snad proto vznikla tahle normalizační agitka. Film se odehrává v roce 1967 kdy sem občas zavanul západní vítr a s ním i myšlenky na podnikání či naslouchání požadavkům tržní ekonomiky... Ministerstvo na základě jakéhosi průzkumu a dlohodobé strategie využívání nerostného bohatství a surovin zavírá jeden důl za druhým. Je neekonomické tu trochu uhlí dolovat za tak vysoké náklady ve třísměnných provozech. Horníkům se nabízí odstupné, rekvalifikace atd... Jenže ti považují důl za svůj a svoji práci si vzít nenachají! --- Máme tak možnost vidět rozvášněného Töpfera i Štěpničku, kterak hrají rozzuřené horníky na schůzi závodního výboru a hají svůj důl a fárární! Fakt jsem jim to nevěřil... Tajemník NV si zatím dělá zálusk na blízké OUNZ sídlící v oprýskaném zámečku i opuštěné domy po odstěhovaných hornících, vše chce přebudovat na velké rekreační středisko. To se ale nelíbí starejm komunistům horníkům v důchodu. Jeden z nich má plán ještě po původním majiteli dolu z první republiky. Načerno s pomocí kolegů horníků zfárají do dolu a v jedné z opuštěných štol dle mapy kutají. Dojde k závalu, při němž dojde k tragédii, ale uhlí se jen sype... Film končí hornickým funusem a jak to celé dopadlo se divák vlastně nedozví. Dávám odpad černej jako je uhelnej prach. (22.08.2012)

Vzhledem k námětu to mohla být docela normální, tedy respektive normalizační agitka s nesmírně sexy průmyslovými panoramaty v pozadí. Jenže by to nesmělo být tak strašně špatně napsané. Herci vypadají, že vůbec nevěděli, co hrají, a ani se jim nedivím. Chování postav se vymyká všem možných chápaním. Když řeknu, že horší film jsem v životě neviděla, moc nekecám. (31.03.2010)