Párty Hárder: Summer Massacre

Mrzí ma, že sa mi nepodarilo dostať na premiéru a dokonca ani na premietanie ktoré bolo v lete na Slovensku. O to viac som sa príjemne prekvapil, keď sa tvorcom podarilo dostať túto snímku na netflix. Prečo sa teším, nie len za seba, ale aj za nič netušiacich divákov, odpoviem nižšie. Filmový aj hudobný tvorca Martin Pohl, viac známy pod pseudonymom Řezník, dokázal niečo, čo sa teda často nevidí. Dokázal nakrútiť film, ktorý veľmi cynicky paroduje teenagerské komédie a neslávne známe, pre mňa odpudivé, akože vtipné České komédie. Robí si z nich takú blaženú srandu, že to až stavia zrkadlo divákom ktorí takéto lacné výplachy sledujú. Tvorbu Martina Pohla sledujem od roku 2010. od amatérskych začiatkov až po teraz. Preto som veľmi rád, že sa niekomu, kto má ako ja podobný názor na kultúrny gýč, podaril takýto husársky kúsok. Dostať sa medzi kategóriu filmov ktoré nemá rád a infiltrovať tam ten svoj, ktorý prerazí ich komfortnú zónu svojou kontroverznosťou. Je to iba moja hypotéza ale viem si predstaviť ako sa nejaký párik 50+ rozhodne pustiť si Párty Hárder: Summer Massacre, preto, lebo to bolo nedávno na Netflixe v kategórií najsledovanejšie: a buď sa totálne zhnusia alebo sa im odvážnosť tvorcov zapáči. Ale poďme späť k filmu. Čo sa týka deja, príbeh je klasická šablóna teenagerských filmov, ale o to tu nejde. Vtipy a scénky ktoré parodujú istú časť spoločnosti, sú také skvelé, že taký Troška ktorého tvorba je za posledné roky ohraničená iba zbieraním nie veľmi vtipných vtipov, by sa mohol pokojne poučiť. Čierny humor, bizarnosť, začlenenie rôznych subkultúr deja, to všetko robí z tohto filmu unikát. Odporúčam každému kto má rád čierno čierny humor. Za mňa 4/5. Plné hodnotenie som nedal preto, lebo predošlá časť Párty Hard z roku 2019 bola ešte viac nekorektnejšia No tá bola tvorená vyslovene pre fanúšikov, nie pre širší okruh divákov, takže tomu rozumiem a odpúšťam :D (20.03.2023)

7,5/10 – Druhá plnohodnotná pubertální komedie z dílny kontroverzního rapera Martyho Pohla, jinak dobře známého pod přezdívkou Řezník, se překvapivě velmi vydařila a v několika ohledech i kvalitativně předčila jedničku. Párty Hárder: Summer Massacre je odvážná a všemi mastmi přisprostlá komedie dělaná pro omezené publikum (jak rozsahem, tak inteligencí), která se i půl roku po vydání stále nějakým zázrakem drží v kinech. Ze strachu, že by mi snad tento letní hit minulého roku mohl uniknout, jsem možná mezi posledními zavítal do kina i já. Konkrétně jsem si pro tento účel vybral Kulturní centrum Zahrada na Chodově. Zdejší rodinná atmosféra a milá uvaděčka, v kombinaci s promítacím plátnem mně dobře známým ze školy, navíc umocnily finální zážitek na druhou. Film jsem si moc užil. Řekl bych, že podstatně více, než jedničku, která na mě byla asi příliš velké sousto po stránce moralistické a také humor mi úplně nesedl. Naproti předchozímu „pokládání hoven na podlahu“, v Summer Massacru tvoří highlight spíš ústřední trio kamarádu a jejich vyvíjející se vztah a vzájemné pošťuchování. Přestože partička doslova vyráží na lov buchet, zpracované je to vlastně komorněji než jednička, kde se vše točilo kolem závěrečné párty. Svému názvu párty hárder ovšem dvojka bohužel nedostojí, v tomhle ohledu rozohněný perverzák Pohl (možná na doporučení shora) trošku ubral. A ono je to v konečném důsledku dobře. Nejasný cíl tvoří ze sebranky vygumovaného frajírka, cringujícího normála a tlusťocha s daddy issues nezřízenou střelu, u které nikdy nevíte, co semele v příštích minutách, natožpak v dlouhodobém časovém horizontu. Příběh plyne docela hladce – hlavně díky tomu, že Řezník zběsile zakrývá veškerá hluchá místa v ději sériemi gagů, hlášek a urážek –, ale přesto se najde několik nudnějších pasáží a chvílemi je ze snímku silně cítit, že není moc co vyprávět a hlavní pointa je v tom to s postavami nějak doklepat na závěrečnou ne-až-tak-hárd párty. Při sledování jsem se bavil dost, chvílemi i hlasitě, vtipy to skutečně srší, leč důvtipem už tolik ne. Co je ovšem důmyslné a nadmíru hodné pochvaly, je Řezníkův talent a hlavně perzistentní úsilí proměnit jakoukoliv situaci na nějaký zvrácený nápad s chlípným podtextem. V tomhle ohledu dávám palec nahoru. Také je osvěžující slyšet pro jednou běžnou mluvu, již člověk denně slýchá na každém rohu, pro jednou na filmovém plátně. Ač bílém a stahovacím. Top hláška (jediná, na kterou jsem si po několika dnech vzpomněl, a pravděpodobně nepřesně ocitovaná): „To je právě to. On jí za dva, ale prdel má jenom jednu!“ (08.02.2023)

Na české poměry jde o fajn komediální a zvrácený úlet, který je svým pojetím a formou progresivní. Některé scénky sice balancují na hranici trapnosti a " přes čáru" ( Vyšehrad je bez debat pořád největší topka posledních let po všech stránkách), a občas šlo blbě rozumět ( Adam Ernest je sice vtipný, ale raději bych byl kdyby mluvil normálně). Mám to mezi 3-4, ale jakmile byl na scéně Doktor, což je nejlepší postava i jedničky, tak jsem se smál nahlas. Zaujalo i finále, které je velmi odvážné, drsné, bizární a zvrácené jak se patří. V tomhle ohledu za mne silnější a progresivnější zážitek než Banger, co se týká drog a party. 7/10. (06.04.2023)

Já nechápu, jak někdo, kdo točí tak skvělý věci, dokáže vyprodukovat kombinaci fekálních Sandlerových filmů a béčkových českých komedií. Celou dobu jsem si připadal, že koukam na Snowboarďáky 18+, kde Lucka Vondráčková ukáže kozy. Řezníka jsem si vždycky vážil za to, že dláždí koleje nemainstreamové tvorby, ale tady jenom zařadil další vagon do již tak velmi dlouhé soupravy českého komediálního odpadu. (14.04.2023)

Méně punku, možná i méně odvahy, ale zase jednička nestihla za tak krátký čas nějak zásadně nudit, přičemž dvojka má 100 minut. A to už je prostě dost. Výsledek (znovu) rozhodně netrhá bránici, ale je poměrně přímočarý, znovu do toho naplno šlape a tvůrčí nadšení trvá. Velkorysejší pokračování už má v mnoha směrech plnohodnotnější zázemí. Pánové z jedničky (jednoho klaďase regulérně nahradilo hovado Poulíček) si tentokrát přejí zasunout u Máchova jezera. Zbytek je velmi podobný… zase spousta pološílených frků, narážek, solidních hlášek (vše samozřejmě za čárou), ale také trapnosti, křečovitosti a (vlastně i) strojenosti. (07.07.2023)