Párty Hárd

Jelikož si moje milovaná píchačka od útlýho dětství ujížděla místo večerníčků a kouzelných školek především na Black Sabbathech, Hitlerových manifestech, satanistických rituálech, ráda si na procházkách modelovala obří africký penisy z psích hoven, zbožňovala videotvorbu Al-Kájdy s tipovačkama na celkovej počet uřezaných hlav na konci epizody, často navštěvovala jatka a sem tam si v osobním volnu řezala žíly, není divu, že v dospělosti se jejími nejoblíbenějšími cz tvůrci stali Řezník a Ištván, s nimiž si pohádkově vysnila alespoň jedno vášnivý choroboplodný mrdání uprostřed pitevny. Sbalit mě nebyl až takovej problém, já se automaticky zamiluju do čehokoliv s otvorem, stačí aby do mě v Kauflandu u salámů omylem vrazila důchodkyně nebo mi zavolala random operátorka s nabídkou na mikropůjčku, a já už jim s motýlama v břiše nabízím sání mý mrdky z jejich prdele pusou. Řezník má tu výhodu, že na rozdíl ode mě nevypadá jako obtloustlá oběť středověkýho moru a místy připomíná člověka, takže se samozřejmě nepřiposere z každý popelnice na péra jako já. Mladá je s tím smířená a jelikož ho nemůže píchat, tak alespoň navštěvuje všechny jeho akce, koncerty, filmy a já musím povinně chodit s ní, aby jí měl kdo držet pivo. Řezníka jako hudebníka cením, ale jako režisér mě nikdy neoslovil, proto jsem šel včera na promítání do Scaly se značnou nedůvěrou. K mýmu překvapení se Márty vyšvihl a natočil stylovou rakovinu dobrýho vkusu s tím nejmultikulturnějším castingem ever. Z dialogů jsem regulérně odsrával pod sedačky (pro uklízečky: řada 7, sedadlo 5), jen škoda, že to ke konci sklouzlo primárně k vizuálu a hlášek ubylo. V kině byla navíc perfektní atmosféra a úvod i závěr odšeptal sám Martin, čili mladá prodělala několikanásobnej orgasmus a spokojení jsme byli protentokrát oba. Dokonce i Řezníkovi se to líbilo tak moc, že si to pokorně opětkoval. Já mu nechám ještě stupínek na rezervu do budoucna a uděluju čtyři solidní mrdavý pizdy. (06.11.2019)

Pominu naprosto tragické herecké výkony, a že je film prošpikován nechutnostmi a fekáliemi. Ale musím s rukou na srdci přiznat, že jsem se té šílené úchylárně řehtal nahlas. Co má film poskytnout - zábavu/poučení/umělecký zážitek/vizuální vjemy. A já jsem se v tomto případě fakt bavil, přestože si uvědomuji všechna negativa. Tudíž nebudu mudrovat a rovnou napálím čtyři hvězdičky. (25.03.2020)

Těžce nekorektní a zároveň i velmi delikátní záležitost, která si bere na paškál klasické teenagerovské komedie, aby je ve finále přetavila do šílené podívané s lehkým nádechem fekálií a pika. Pokud tedy máte rádi i předchozí kinematografické počiny Řezníka, u Párty Hárd budete opět regulérně brečet smíchy! (20.03.2020)

Marty Pohl přinesl svěží větry do žánru české komedie, potažmo rovnou na celé pole české kinematografie. Jeho Párty Hárd rozhodně vítězí nad všemožnými narychlo sesmolenými a zoufale umělými filmy v našich kinech posledních let, a to už z principu tím, že má zkrátka srdíčko, autorský podpis a celou řadu inovativních i šílených nápadů, které se nebojí vystavit na odiv. A ano, je to nejzábavnější český film posledních let, o tom žádná. (26.06.2022)

Naprosto excelentní úlet, který určitě není pro každého. Černý humor občas přechází do naprosto bizardních momentů, ale ve výsledku tvoří zábavný film. Oceňuji naprostou jinakost, touhu jít si za svým, i když tvůrcům musí být jasné, že natočili naprosto nedivácký film, potřebu pobavit především sebe a nabídnout něco, co tady prostě zatím nebylo. Na tento snímek lze tudíž nahlížet jako na mimořádný umělecký počin, nebo jako na velmi ujetou zábavu. Našla jsem v tom obojí a jsem velmi spokojená. (04.12.2020)