Režie:
J. Lee ThompsonScénář:
James R. WebbKamera:
Sam LeavittHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Gregory Peck, Robert Mitchum, Polly Bergen, Lori Martin, Martin Balsam, Jack Kruschen, Telly Savalas, Paul Comi, Barrie Chase, Joan Staley, Edward Platt (více)Obsahy(1)
Nebezpečný zločinec si roky trávené vo väzení kráti plánovaním pomsty. Muž, ktorý ho usvedčil sa má na čo tešiť... Po rokoch opúšťa známy trestanec Max Cady (Robert Mitchum) brány väznice. V súdnej budove navštevuje advokáta Sama Bowdena (Gregory Peck), zodpovedného za jeho zatknutie. Naznačí mu, že ani po tak dlhom čase nezabudol, čo mu spôsobil... V ten istý deň Sam odchádza so svojou rodinou do kolkárne a opäť tu zbadá Maxa Cadyho. Ten k nemu drzo pristúpi a oznámi mu, že chcel len spoznať jeho manželku a dcérku... Sam dostane strach. Okamžite sa kontaktuje na svojho vplyvného priateľa, šéfujúceho polícii a priznáva sa mu so svojimi obavami. Komisár Dutton (Martin Balsam) sa snaží proti zločincovi nájsť akékoľvek drobnosti, aby ho mohol z mesta vyhodiť. Nie je to však jednoduché. Cadyho zatknú za tuláctvo, ale on sa preukazuje dostatočnou finančnou čiastkou na svojom účte, a tak sú nútení prepustiť ho. Psa Bowdenovcov niekto otrávi. Sam je presvedčený, že ho nemohol zabiť nikto iný ako Cady. Nakoniec sa otvorene prizná so svojimi obavami svojim blízkym. Vyľakaná manželka (Polly Bergenová) navrhuje, aby na nejaký čas opustili mesto. Cady si najíma advokáta Graftona, známeho odporcu polície. Ten žiada komisára o ukončenie perzekúcie. Jeho klient je pod neustálym psychickým tlakom pre opakované zatýkanie a podozrievanie z trestných činov, ktoré nespáchal. Poškodzujú mu tým i dobré meno. Dutton navrhuje Samovi zvoliť celkom iný postup. Dáva mu kontakt na známe súkromné očko Charlesa Sierversa (Telly Savalas) a ten snáď na Cadyho niečo nájde. Zločinec sa tiež rozhodne pritvrdiť... Samovým najcitlivejším miestom je jeho jediná dcéra Nancy (Lori Martinová). Počká si ju pred školou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. ()
Horší než Scorseseho remake, ale rozhodně ne o moc. Největší rozdíl vidím v naprosté bezúhonosti a morální převaze právníka Bowdena v podání Gregory Pecka. Z příběhu se stane klasický souboj dobra a zla, což mne trochu zklamalo (remake je v tomto směru lepší - Bowden není až tak dokonalá postava, nemá čisté svědomí). Naopak velice příjemně mne překvapil Robert Mitchum. Tak skvěle zahraného Cadyho jsem nečekal. ()
Při vší úctě - nevím nevím, jestli by zvažovaný Alfred Hitchcock tento snímek natočil lépe, než méně známý, ovšem úspěšný režisér J. Lee Thompson (např. Děla z Navarone, Mackennovo zlato), který zde udržuje napětí snad v úplně každé vteřině a film se mu opravdu povedl. Gregory Peck (Bowden) a Robert Mitchum (Cady) jsou vynikající, hudba Bernarda Herrmanna mrazivá a celý tento černobílý klenot dýchá zvláštní atmosférou, kterou jsem však dokázal vstřebat a ocenit až na několikáté zhlédnutí. Ovšem o to radši si dnes tento film pouštím. Líbí se mi především vykreslení postavy advokáta Bowdena, který se postupem času - v nervydrásající hře - mění z poctivého a slušného občana, v osobu Cadymu ne nepodobnou. P.S. Tam, kde v novější verzi Martin Scorsese svůj film graduje, tak tady Thompson naopak přichází o plusové body. Závěrečná půlhodina je totiž extrémně natahovaná. ()
Ve srovnání s ryze podprůměrným Scorseseho remakem z roku 1991 je tento film o třídu lepší. Mnohem méně nesmyslů i přehnaných situací. Bohužel Robert de Niro i Nick Nolte mi předchozí film dost znechutili, proto ani za tento plný počet nedám. Cape Fear režiséra Thompsona se mi líbil celý, včetně konce. Ale měla jsem zvolit opačné pořadí. ()
Přestože originál hodnotím čtyřmi hvězdičkami stejně jako remake, tento černobílý snímek mě chytnul mnohem víc. Lepší atmosféra, větší napětí a narozdíl od místy utahaného remaku to mělo i větší spád. Dalším plusem byli herci. Zatímco Scorseseho film stál de facto pouze na geniálním De Nirovi a rodinka, kterou obtěžoval byla poměrně dost nesympatická a nezajímavá, zde máme fantastického psychopata Mitchuma, který si s Robertem v ničem nezadá a proti němu charismatického Pecka, který je narozdíl od Nolteho velkej sympaťák a skvělej herec. Taktéž jeho manželka a dcera byly lépe obsazené. Zkrátka a jednoduše tento černobílý originál vede ve všem. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (24)
- Scénu s vajíčkom pridal režisér J. Lee Thompson v deň nakrúcania. Reakcie Polly Bergenovej na Roberta Mitchuma, ktorý ju natieral vajíčkami, boli skutočné. (westerns)
- Robert Mitchum najprv nechcel natočiť film, ale nakoniec ustúpil, keď mu Gregory Peck a J. Lee Thompson doručili debnu bourbonu domov. Jeho odpoveď bola: "Dobre, vypil som váš bourbon. Som opitý. Urobím to." (westerns)
- Podľa Roberta Mitchuma počas natáčania poslednej bojovej scény medzi ním a Gregorym Peckom, ho Peck raz nešťastnou náhodou udrel päsťou. Mitchum, vediac, že Peck to nemyslel vážne, odmietol zastaviť scénu a pokračoval v jej natáčaní. Keď však Mitchum vstúpil do svojho prívesu, povedal, že: "Doslova som skolaboval následkom úderu." a tiež povedal: "že som to cítil ešte niekoľko dní potom." Mitchum na koniec dodal: "Vôbec to neľutujem, nie, ak to urobil Gregory Peck." (westerns)
Reklama