Vůně cibule

Od okamžiku, kdy Franco Nero poprvé vykoukl z hromady cibule, mi bylo jasné, že tohle bude parodie na parodie (ty s dvojicí Spencer/Hill), protože ta podoba nemohla být čistě náhodná. Terence zřejmě odmítl nebo zrovna neměl čas... Dějově teda nic moc, chvílemi je to parodie až moc veliká, narážky na Hitlera/jasně árijské pomocníky šerifa... no já nevím, asi trochu přes závit, to motat do tohohle žánru, stejně jako ta "motorizovaná" jednotka jakýchsi nabušenců. (25.01.2023)

Westernové špagety zalité hustou cibulovou omáčkou. Parodický příběh o chlápkovi, který každému nevoní a pouhým příchodem do saloonu dokáže rozplakat i toho nejotrlejšího pistolníka, mi voněl velice. Obzvlášť nápad pojmout všechny rvačky cibuláře a těch ostatních jako klasickou grotesku byl parádní. Franco Nero připomíná Terrence Hilla, Castellari usazený v režisérském křesle si moc hezky utahuje z Leoneho, Corbucciho a spol., bizarní postavičky, jako olejář s mechanickou rukou či její konstruktér s vizáží Adolfa Hitlera, Vůni cibule dodávají ještě větší punc šílenosti, kluci jsou taky skvělí... Žádný zásadní počin, ale zábava solidní. (21.04.2012)

TV/// Obsazení 5/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 6/10/// +je to sranda -je to staré/// No nebyl jsem na to připraven. Na bláznivou westernovou komedii. Přesto to má stále co říct, i když spůsob jakým je film natočen je už spíš přežitek. Pobaví, rozesměje, nic víc, ale i to někdy stačí. A vyzdvihnout musím zajímavé postavy (ksychty)./// Celkem 63%/// (13.01.2009)

Když tento film dávali před lety v televizi, zůstal jsem kvůli němu doma ze školy. Dodneška je to jedna z nejzábavnějších taškařic, které jsem kdy viděl. Rvačky ve stylu Buda a Terence, honičky ve stylu němých grotesek a příběh téměř jako ve spaghetti westernech. Ovšem s příměsí pořádné dávky recese a humoru. Nad jiné podobné parodie ční též svéráznými figurkami (přihřátý šerif, teplí pomocníci, hlavní záporák s mechanickou rukou) a strčí do kapsy i "Žhavá sedla" od Mela Brookse. Moje hodnocení je nejspíš ovlivněno také nostalgií, ale přesto si myslím, že bych hodnotil stejně, i kdybych ho viděl před chvílí prvně. (06.07.2006)

S ohledem na parodovaný Leoneho majstrštyk a závislost, co si na chřestotvaré zelenině vypěstoval během natáčení hlavní představitel, se to klidně mohlo jmenovat Tenkrát na Cibuli.. Nemůžu říct, že jsem se párkrát nezasmál, ale ten groteskní nádech, tužkou namalované pihy F.Nera a nazi-EMO-travesti spirit olejových skvrn mi vehnaly slzy smutku do očí. Nebo to nakonec byla ta cibule..? Velké štěstí, že Archibald netáhl ještě jeden povoz s česnekem - to by pak Divoký západ už neosídlil nikdo a telegramy by se posílaly přes společnost Western Onion.. (23.03.2011)