Kamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Karol L. Zachar, Adam Matejka, Emília Vášáryová, Jozef Adamovič, Hana Meličková, Viliam Záborský, Alojz Kramár, Oľga Sýkorová, Oľga Borodáčová, Ivan Rajniak (více)Obsahy(1)
Krasohled slovenské kultury plný zpěvů, tanců a hudby v průřezu čtyř ročních období... Jak již název napovídá, Rok na dedine představuje v rámci čtyř ročních období od jara do zimy slovenské zvyky a tradice v celé jejich kráse. Do ucelené mozaiky spadá např. vynášení Moreny, oslava Svatojánské noci či Slavnost Narození Páně. Neomezuje se však na pouhý popis průběhů těchto zvyků, ale i na to, jak lidé tyto okamžiky prožívali – ať už s radostí či se smutkem. Celý snímek je poté rámován láskou mezi mladou dvojicí Hankou (E. Vášáryová) a Martinem (J. Adamovič), kteří prochází všemi těmito svátky, stejně jako postava Tutury (K. L. Zachar), co vystupuje jako vypravěč. Film má za sebou bohatou historii a před jeho vznikem stála stejnojmenná divadelní hra pod vedením Ivana Terena a Karola L. Zachara, uváděná v letech 1947–1953 ve Slovenském národním divadle. Předcházelo mu také vydání alba v roce 1964. Na samotném snímku se o tři roky později podílel režisérsky spolu s Karolem L. Zacharem – výtvarníkem, divadelníkem a režisérem, i Martin Ťapák, jehož tvorba se v období 60. let skládala výhradně z filmů s tematikou slovenského folkloru. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Je tam veľa pekných, mladých a chudých slovenských dievčat v krojoch (čo je super), potom ešte viac slovenských švárnych šuhajov (čo je menej zaujímavé), zopár postarších ožranov (to už nie je vôbec zaujímavé) a štúdiové kulisy (čo je sranda). Ťapák so Zacharom predstavujú divákom slovenský folklór a nie "rok každodenného života na dedine", ten bol určite menej zábavný a dominovala mu práca. Toto bolo a je Ťapákovi často vyčítané, ale zase sú filmy, ukazujúce aj bežný život, takže ja by som to neriešil. Keďže tu po dejovej stránke ide iba o vzťah Adamoviča a Vášáryovej, tak tie takmer dve hodiny sú predsa len trochu moc. Ale rozdelenie do štyroch častí film umne rytmizuje. 70% ()
Nevím proč mě to tak chytlo, ale v některých okamžicích se mi chtělo i plakat. Nečekaný (ale opravdu nečekaný) filmový zážitek (který potvrzuje, že v šedesátých letech se dělalo dobře snad všude a všechno). Dekorace, choreografie, kostýmy, hudba, kamera, jemný decentní a přitom velmi hluboký příběh, a především skvělá a nápaditá režie - dokonalé... (a k tomu naprosto nádherné mladé sestry Vášáryovy - jedna hezčí než druhá) ()
Nadčasové hodnoty občas potkáme tam, kde bychom to nejméně čekali. Slovenská folklorní vonička, svěží, čerstvá, plná elánu a dychtivého mládí i moudrého stáří v sougeneračním souznění občas překvapí náznaky k ruskému či východoevropskému folklóru. Zajímavý je i výčet tváří: Rajniak, Kňažko, Adamovič, Horváth mladší, Cigánová mimo sester Vášáryových jen z těch, které jsem byl s to zaznamenat. Pocit odlišností i blízkosti srozumění, silný a intenzívní, je výslednicí té krásné a pestré podívané z šedesátých bratislavských let. ()
Přehlídka slovenského folklóru včetně zpěvů a tanců, rozděleného do čtyř ročních období. Účinkuje tehdejší herecká elita v čele s krásnou Emílií Vašáryovou. Bez nějaké výraznější dějové linky bohužel snímek ztrácí tempo a po nějakém čase začíná nudit. Myslím si, že je velká škoda, že všechny zvyky a tradice se odehrávají pouze ve studiových interiérech, zatímco exteriéry slovenské přírody zůstávají nevyužity. ()
Ak má niekto záujem o prehliadku slovenských tradícií, zvykov, krojov, tancov, architektúry, či piesní, tak nech si pozrie Rok na dedine. Je pravda, že uvedené veci je možné zhliadnuť aj v iných filmoch, no tu je to ponúknuté v kompaktnej, prehľadnej forme. Film je rozdelený do 4 ročných období a v každom z nich je zobrazené presne to, čo k nemu prináleží. Tak možno vidieť, ako ľudia počas roka trávili čas v dobe bez techniky, ako sa veselili, žili, pracovali, či prežívali lásky. Vďaka tomuto filmu (prípadne jemu podobným) sa na tieto veci nikdy nezabudne. Jedinú výhradu mám asi k tomu, že to bolo natáčané v štúdiu, čo bolo v mnohých scénach dosť do očí bijúce. Neviem, čo tvorcov k tomu viedlo, keďže na Slovensku bolo v tom čase nespočetné množstvo tradičných, roztomilých dediniek, ktoré by ako exteriéry mohli poslúžiť... ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Film sa natáčal v Bratislave a účinkujú v ňom aj najznámejšie svetoznáme slovenské súbory SĽUK a Lúčnica. (Raccoon.city)
- Už v roku 1964 vznikla nahrávka, ktorá tvorí základ televíznej adaptácie. (Raccoon.city)
- Hlavný hrdina sa nazýva Adam Chvojka, čo je meno postavy Kukučínovej poviedky “Prečo Adam Chvojka spáva doma“, ktorú neskôr Martin Ťapák taktiež sfilmoval. (Marina111)
Reklama