Den poté

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)

S odstupem času mohu již dneska porovnat s 2012 a musím konstatovat že již Den poté byla velice příjemná laskomina alá Emmerich. Čili lidská populace v ohrožení a jde jen o to minimalizovat ztráty na lidských životech. Nevím čím to je, ale Den poté se mi líbí čím dál více, přestože se zde neukrývá kdovíjaké množství akce a Dennis Quaid rozhodně mezi mé největší oblíbence nepatří. Doporučuji se na film podívat až bude venku kolem půl metru sněhu a zrovna začne chumelit:) (05.09.2006)

Egypt má deset ran, katastrofický žánr má Rolanda Emmericha. A stejně jako rány sužují Egypt, nechává zde režisér bičovat Los Angeles ledovými hroudami, pustošit ohromnými tornády a zaplavit přílivovou vlnou. Digitální efekty jsou ohromující stejně jako u většiny jiných výtvorů německého filmaře. Naneštěstí Emmerich neselhává ani v ostatních aspektech, kterými jsou jeho filmy význačné, takže příběh obsahuje trapné scény, stupidní scény a postrádá logiku. 125 miliónů dolarů(rozpočet)/544 miliónů dolarů(výdělek celosvětově), takže příště bude zase na nějakou tu obří vlnu nebo mimozemšťany... (27.03.2010)

Emmerich je pořád jako malé dítě, co si postaví model města z plastu a pak vezme kladívko a rozmlátí ho na prach. Jednou na něj navíc vypustil Godzillu, dneska ho zavřel do mrazáku. Co nás čeká příště? Ale nemůžu si opět pomoct - všechno to krásně bouchá a digitálně zamrzá, ale logika a jakýkoliv náznak hlubších emocí jde úplně stranou. Pár momentů mě donutilo rozesmát se na celý sál a to ani nedomýšlím, co s filmem v našich končinách provede český dabing. (20.05.2004)

Je to zajímavý, ale nějak mi ten Emmerich přestává vadit. V poslední době jsem si kdo ví proč začal znova pouštět jeho filmy i v rámci mé session katastrofických snímků kterých zrovna Roland natočil požehnaně a kterou teď zrovna absolvuju jsem si zopáknul tenhle spektákl a opět přehodnocuji. Pořád platí, že mě po trikově vymazlený destrukci v první půli celkem obstojně sere ta druhá, která je dost nudná, ale dá se to přežít. Navíc některý ty dialogy jsou tak úsměvný a brakový, že se u toho nedá nebavit, tak s přimhouřením obou očí to nakonec s mou zvyšující se tolerancí k blbým filmům na ten slabej trojec nakonec dá.50% (30.11.2011)