Kat nepočká

Vytříbené herecké výkony Jiřiny Bohdalové, Martina Růžka a Radoslava Brzobohatého, dusná "něco visí ve vzduchu a není to nic dobrého" atmosféra, mrazivý závěr. To vše Kat nepočká stále nabízí. Je ale pravda, že dobovou atmosféru se panu režisérovi a jeho týmu tentokrát příliš navodit nepodařilo. Ovšem to je spolu s poněkud zbytečně nataženou stopáží to jediné, co lze filmu vytknout. Jinak jde o poctivou podívanou, která by měla být známější.__P.S. Patnáctiletý Oldřich Kaiser je ve své první filmové roli přímo roztomilý. (09.07.2014)

"Co mám točit?" "To je vaše věc. Vy jste umělec!"                                                                                                             Jeden z mála filmů, které si ze sedmdesátých filmů nepamatuji. Poněkud zvláštní premiéra s atypickou rolí Jiřiny Bohdalové. V sérii "nacistických" témat (Transport z ráje, Colette, Boxer a smrť, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Obchod na korze), která jsem viděla v poslední době, působí trochu jako chudý příbuzný. Abych byla spravedlivá, jde o standardní televizní inscenaci. (02.02.2015)

Pokud mi někdo řekne, že nemá rád Jiřinu Bohdalovou, pak mu můžu vřele doporučit toto dílo.Zde se Bohdalka objevuje v úplně jiné rovině, rozhodně ne s tím svým připitomělým úsměvem, který používá snad v každém filmu. Zde předvedla i jinou rovinu svého herectví a řekl bych že obstojně. Jí se může vyrovnat snad jen........ vlastně nikdo. Ostatní herci v mezích normy až na Lukavského. Profesor Lukavský tentokrát velice zklamal. (01.02.2004)

Dramaticky vyhrocená situace, inspirovaná skutečnými událostmi, je jednou z posledních velkých hereckých příležitostí pro Jiřinu Bohdalovou a Radoslava Brzobohatého před televizní kamerou, přestože celkový dojem zbytečně narušují nezvládnuté detaily a poněkud těžkopádná stylizace protektorátní filmové branže. I s touto výhradou se ovšem jedná o autentickou podívanou s nezpochybnitelným uměleckým kreditem. (09.11.2008)

"Ve filmu se nikdy nestřílí doopravdy:" V tom protektorátním filmu se v případě herečky Anny Letenské vskutku doopravdy "střílelo". Pokus o jakousi variaci na tento osud se Františkovi Filipovi vcelku povedl. Velkou zásluhu na tom má Jiřina Bohdalová, která je v tom filmu Letenské docela podobná. Uplatnila zde přitom jak něco málo ze své typicky rozverné polohy (pří scénách z natáčení), tak ale především tu méně známou dramatikou polohu. Výborně ji přitom sekundují Martin Růžek a především pak Radoslav Brzobohatý. Celkově tedy po herecké i režijní stránce nemám co vytknout. A tak mi nezbývá než jen upozornit na jisté historické nepřesnosti. Jednak Letenská (oproti filmu) poslední scénu filmu dotočila. A pak taky v úvodním titulku bylo uvedeno, že se onen příběh odehrává až v roce 1944, ovšem v jednom dialogu je zas zmínka o bitvě u Stalingradu, která proběhla již v roce 1942. Přitom právě v tomto roce se onen tragický příběh Letenské doopravdy stal. PS: Vzhlédnuto jako připomínka 85 let od začátku nacistické okupace v březnu 1939.  (15.03.2024)