Režie:
Pavel HášaKamera:
Jiří KadaňkaObsahy(1)
Známá a divácky vděčná komedie pochází z pera Johna Patricka, amerického autora mnoha sérií divadelních her a filmových scénářů, nositele Pulitzerovy ceny. Jeho díla jsou charakteristická humorným a laskavým zaujetím pro slabůstky a originalitu osamělých lidských bytostí, které marně hledají pochopení ve svém nejbližším okolí. Hra vypráví o bohaté ovdovělé dámě, libující si v pošetilostech a charitativní činnosti, za což ji její tři nevlastní děti nechají zbavit svéprávnosti... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Je těžké poznat, kdo je a kdo není normální. Je ale také těžké poznat, kdy se normální člověk chová jako blázen, anebo je to jen blázen, jenž se chvíli chová normálně. A když se blázni i normální sejdou v jedné místosti a začnou se "chovat jako blázni" všichni, je to opravdu mazec. Pomalý příběh nám vykresluje postavu za postavou, aby přinesl vcelku vtipné a zároveň dojemné rozuzlení. Herecký ansámbl je špičkový a tak film nemá chybu. Jen si na závěr kladu otázku, jestli by mi nakonec v blázinci nebylo líp, než tady v tom "blázinci"...90% ()
I v druhé polovině devadesátých let bylo v silách České televize spustit na obrazovce herecký koncert, neboť stále disponovala možnostmi k jeho uskutečnění. Hvězdami v tom nejlepším slova smyslu (Květa Fialová, Preiss, Postlerová, Donutil, Lábus, Vančurová, Brodská), kvalitním scénářem (Patrickova hra) i citlivou režií (Fialové manžel Pavel Háša). Pointovaný a rafinovaně gradovaný děj divadelnost předlohy jen dále podtrhnul a tím umocnil i působivost hereckých kreací včetně té, která po zásluze vévodí: paní Savageová byla evidentně uzpůsobovaná Fialové na tělo a její pojetí s postavou bezesporu dokonale splývá; určitě jde o jednu z jejích životních rolí. Černobílá dvojznačnost hned celého řetězce mezních situací, násobená řadou ryze komediálních přesahů, dala hercům další možnost k demonstraci jejich neoddiskutovatelných předností. Výsledný tvar i dojem, lahodný bonbónek pro požitkářského diváka, patří již teď nepochybně do zlatého fondu české televizní tvorby. ()
Velmi bohatá vdova (Květa Fialová) uvízne v síti intrik svých dětí (nevlastních), které mají zálusk na její majetek, neb podíl po otci jim není dost, jsou prostě neuvěřitelně chamtiví a sobečtí. Nechají matku umístit do sanatoria a snaží se ji zbavit svéprávnosti. Záhadná však paní Savageová vůbec není, chce si jen žít po svém, dělat věci, na které dosud neměla čas a vést nadaci dle svého přesvědčení. Pátrání po ukrytých milionech bylo humorné a závěr mě nejen potěšil, ale i dojal. Půvabná TV inscenace, krásně napsaná a po herecké stránce mimořádně zdařilá. Kde je Petr Kostka, Viktor Preiss a Marta Vančurová, tam je mně velmi dobře. ()
U tv inscenací s Květou Fialovou se vždycky cítím jako na příjemné návštěvě u dobré, roztomile trhlé známé. Troufám si směle říct, že v téhle komedii hraje sama sebe. Vynikající je i obsazení vedlejších rolí, zvláště povedený trojlístek Donutil-Lábus-Postlerová v rolích vypečených dětí p. Savageové exceluje. ()
Tahle televizní inscenace se mi velmi moc líbi. Taky souhlasím se všemi ostatními , že všichni herci v téhle inscenaci excelují. Příběh vypráví o staré ovdovělé bohaté dámě alias Květa Fialová , kterou její tři děti poslali pro jeji pošetilost do blázince. Její tři deti chtejí po ní jenom peníze z dědictví. No nejvíc se mi líbil ten konec , když ji ředitel blázince propustil a řekl ji tohle. Vy rozhodně mezi blázny nepatříte a vy nikdy nebudete sama. A měl i pravdu protože i když ji její děti zapudili tak žena s takovým dobrým srdcem jako je ona nikdy nebude sama. ()
Reklama