Obsahy(2)
Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)
(více)Recenze (46)
hezká studie klasického herectví. Příběhem však nenadchne, protože je dost jednoduchý a předvídatelný. Ale o ten tentokrát nejde a dává aspoň víc prostoru hercům a jejich kreativitě. Nakonec jsem se docela dobře pobavil a uteklo to jak voda. Slabší 4hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Jde o záznam inscenace Městských divadel pražských, a to divadelní hry Jevana Brandona Thomase - Charleyova teta - v překladu Zdeňka Vančury a v režii Ivana Weisse. V televizi je to přeci jen místy ukřičené představení, kde se zdá, že herci výrazně přehrávají. Kdo však zná toto představení z divadla (já ano, a to ze Slováckého divadla v UH), musí si užívat báječné role pro Lubomíra Lipského. Ten si užívá své tradiční improvizační role, kde si může vykládat spousty blbostí a zároveň pobavit diváka. Zbytek ansáblu je spíše do počtu, to však nic nemění na milé hodince a čtvrt s českým divadlem. ()
Já prostě tyhle divadelní taškařice nemusím... Dokoukala jsem to do konce jen díky vynikajícím hercům, kteří si své role očividně užívali - bohužel více než já. Je pro mě opravdu těžké hodnotit (a ne, nemohla jsem to dopředu očekávat, některé divadelní komedie - dokonce i Někdo to rád horké, což je Charleyově tetě docela podobné - ráda mám), nakonec však musím dát pouhý průměr, ačkoli je mi jasné, že v daném žánru se jedná o špičku. Každému se prostě všechno líbit nemůže, že... ()
Charleyho teta je jedna z tých už klasických komédií na divadelných doskách, ktoré spoľahlivo pobavia aj dnes - čo mi ostatne potvrdila už inscenácia Slovenského národného divadla s Ľubošom Kostelným, ktorú som mal kedysi možnosť vidieť. Československá verzia s Lubomírom Lipským, uvedená pri príležitosti blížiacich sa 85. narodenín Květy Fialové, sa teda musela potýkať s tým, že som sa s látkou už raz osobne stretol. Spomínaný problém však hravo prekonala skvelým obsadením a rovnako funkčným humorom. Divadelný záznam ako taký samozrejme nemá šancu prekonať žívé predstavenie, ale tiež má svoje výhody, ktoré som mohol pozorovať vlastne po prvý raz. Nikoho azda neprekvapí, že tou hlavnou je práca s kamerou, teda zaberaním priestoru a tým pádom aj mizanscénou - rôzne pozičné uhly sprostredkovávajú odlišný zážitok, než statický pohľad z javiska. Práve vďaka tomu (plus svižnému tempu a príjemnej stopáži) som si dokázal Charleyho tetu užiť aj po druhý raz. I keď som sa v divadle nasmial viac. 80% ()
Viděla jsem Charlyovu tetu sice v divadle, ale myslím, že by to moho být obdobné a tak si beru právo na hodnocení a komentář. Sice tam herci hráli úplně jiní, ale komedie to bylo tak i tak. Hodně jsem se zasmála a komedie mě napínala až k prasknutí. S rodičema jsem se hádala, jestli ta Charleyova teta přijede a "samozřejmě" , že jsem měla pravdu. Nejlepší role- Charleyova teta z pravlasti opic, takže ten klon. Opravdu fenomenální :) ()
Galerie (9)
Zajímavosti (1)
- Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)
Reklama