Rozpaky kuchaře Svatopluka

Tak co, milí diváci. Má nash. drtivě setřít normalizační seriál a odhalit tu falešnou možnost volby jako zrůdnou manipulaci a nechtěnou alegorii tehdejšího hrůzného režimu? Nebo se má vykašlat na politiku, a podívat se na seriál jako na nenáročnou kuchařskou zábavu. Hlasujte teď. Jejda, to nám to lítá. Prosím dohlasujte. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet. Tak nashi. Vidíš to sám. Jdi na to. ––––– Roztomile hravá blbinka, která sleduje raketovou kariéru kuchařského zelenáče od knedlíků až téměř po ministra kuchyní a jídelen, to vše za pomoci žárovkami blikajícího národa. Zatímco Sváťa Kuřátko měl každou chvíli nejasno, soudruh Jílek mrknul na energetické ukazatele a měj jasno. Neustálé vstupy do děje sice občas rušily, zejména když maskovaly překvapivě plytký děj plný všedních kuchařských klišé, to vše ale vyvažovalo skvělé obsazení a některé výtečné herecké party, takže bylo většinou potěšením se dívat. Všechno to samozřejmě byla hra, která měla diváka pobavit a vtáhnout. Že výsledky hlasování neovlivní vývoj příběhu, ale vyvolají jen lokální vlny, které se během chvíle opět ustálí do původního směru bylo zřejmé a neměl jsem s tím problém. A myslím, že ani diváci, kteří se tehdy hry účastnili. Stejně tak pobavily některé zdejší komentáře ve stylu „nechutná mystifikace o svobodě volby odráží hrůznost tehdejšího režimu.“ Jako kdyby to dnes bylo jinak. (29.11.2015)

jeden z naj socíkovských seriálov...... zábavné situácie, na ktorých sa dá pobavit asi aj pre to, že ich už nemusíme zažívat......*konflikty v kolektíve*, Svatopluk a fourth wall* ,*publikum je viac v rozpakoch z Dvorákových otázok než sám Svatopluk*, *bububu riešenie krádeží na pracovisku*,*záporní inžinieri*, * námestek s moravčinou, ktorý sa vyspal aj vo vyšetrovačke* *food porn -normy teplých jídel style* Dietl proste zvládal psychologiu postáv aj v hnusnej cenzúre a kontrole, sem-tam bol aj originálny humor E10,12......a hlavne, v každej epizode je jeden jasný dokaz, že vela sa toho v spoločnosti nezmenilo. (17.09.2017)

Jasně je to stará komunistická dovolená zábava. Ale v dnešní době toho máme i teď mraky. Hlavně aby diváci nemysleli na to, že stovky kilometrů od nás se děje něco hrozného, ale hlavně ať se večer pobaví všichni u televize (z tohoto důvodu telku zapínám jen na hokej). Velice mě ovšem udivuje to hlasování tehdy. Třeba jak Josef Dvořák řekne pokaždé - Diváci vypněte všechny spotřebiče ať nevznikne přepětí v síti... Je to taková pokleslá zábava. A díky tomu na jaké jsem zvyklá kvalitní a jinak servírované záběry jídla z dnešní doby (např. Pohlreich v Ano,šéfe atd), tak mi tehdejší jídla spíše připadají nechutné. (02.04.2016)

Na tenhle seriál si pamatuji, protože ho vysílali v době, kdy už jsem vnímal věci okolo sebe a registroval jsem i rodiče, jak zběsile rozsvěcovali a zhasínali v iluzi svobodné volby v naprosto nesvobodné zemi. Dnes s odstupem času musím říct, že seriál je především tragikomickým svědectvím o šílené době svého vzniku – tedy upadajícího reálného socialismu. O době, kdy absolutní nedostatek čehokoliv vedl k tomu, že i krádež svíčkové se řešila bezmála jako trestný čin. Kdy i v těch nejluxusnějších hotelích byly hostům servírovány blafy a srágoroviny připravené v hrozných hygienických podmínkách. Době, kdy dělat šéfa čehokoliv muselo být děsně frustrující, neb na nic nebyly peníze a personál byla banda lenivých menakačenků, alkoholiků nebo zašívačů (čest výjimkám) ovšem s absolutní mocí. A hlavně Sváťa během několika dílů vystřídal tři zaměstnání, což z něj vlastně dělá fluktuanta, tedy v té době dosti nespolehlivého živla. Alespoň že lidem byla dána iluze možnosti svobodně hlasovat v televizi, když v reálném životě si o tom mohli nechat jen zdát. A tenhle šílený svět připadal těm lidem natolik normální, že se to nebála odvysílat ani ČST, tedy hlásná trouba režimu numero uno. (07.04.2020)

Z otravnej šede socialistických televíznych seriálov to vytrháva jedine to, že sa jednalo o pokus aktívne zapojiť divákov do formovania vývoju samotného deja. Niekoľko starostlivo vybratých súdruhov prišlo do štúdia, aby v určitých zlomových situáciach zahlasovali akou cestou sa má dať hlavný hrdina, kuchár Svatopluk Kuřátko. Ľudia pri televíznych obrazovkách dávali najavo svoj názor prostredníctvom zapínania či vypínania elektrických spotrebičov, čo v energetickom ústave vyvolalo výkyvy spotreby jedným alebo druhým smerom a tak sa rozpoznal hlas väčšiny. Bolo to originálne, nevšedné. V dnešnej dobe je podobný projekt už úplne nemysliteľný. ** (01.04.2013)