Němá tajemství

Když divák opakovaně pochybující o současné tuzemské kinematografii jen den po Přišla v noci sleduje Janu Plodkovou, jak Přijde ve vteřině o veškeré vyhlídky na kvalitu společného života s manželem, musí se zaradovat. Její muž, veterinář, totiž po vážném zranění od koně trpí afázií, je tedy uvězněný ve svém těle jen s vlastními myšlenkami, zvládá jen hlásky, nerozumí svému okolí, částečně ochrnul. Jeho nejbližší, manželka a matka Milena Steinmasslová (a následně i majitelka dotyčného koně) spolu sice mluvit můžou, ale příliš to nedokážou. Matka je skrze synáčkův stav za každou cenu pozitivní, zatímco unavená manželka tuší, že je všechno na hov... na dvě věci. Do toho sledujeme policejní výslechy a dlouho netušíme, z jakého důvodu. Tentokrát pouze scenáristka Alice Nellis mezilidské vztahy umí. Zvládá jít do hloubky a činí to tak, že divák věří. Naopak kriminální zápletka drobné škraloupy (a zahraniční inspiraci) má, ale i tak do finiše doklopýtá se ctí. Kromě Nellis (režisér promine) bych tentokrát chválil výhradně ženy. Kameramanka Anna Smoroňová si ráda všímá maličkostí, má nekonvenční nápady a její neuhýbající detailní fascinace tváří Jany Plodkové přináší chumel pocitů. Právě ta je skvěle jízlivá a přímá a podobně přesvědčivě své role uchopily i zbývající dvě dámy. Jen možná těch emocí mohlo být krapet víc. (14.03.2024)

Fakt nevím, jak takhle těsně po projekci film vocejchovat. To, že se to takhle během půlhodiny vyvine, jsem tentokrát tušil po dvaceti minutách. Jak se ale film bude vyvíjet dál, mě už nenapadlo. Silnej příběh, silnej konec, depresivní hudba. Jako hodnotit bych mohl dvěma, ale taky čtyřma. Takže dám silný tři. Na to, jak byl film obsazenej, je dost zdařilej. Ne velká zábava, ale k zamyšlení je to kurva hodně. 70%. (05.03.2024)

V předvečer Českých Lvů si doma pouštíme náhodně objevený český film, o kterém jsme neměli páru, protože jsme nezaznamenali jeho propagaci do kin, jeho plakáty, jeho trailer, nikde nic. Ale hraje tam moje oblíbená blondýnka Plodková, takže s chutí do toho. A výborné překvapení nás čekalo. Film je to tématicky hluboce zajímavý, napínavý, skvělé natočený a dějově vystavěný (byť jsem rozuzlení "kdo je pachatel" poznal o něco dříve než přišlo, ale to nevadí a ani jeho intenzitě neubírá), silně se opírající o výborné, vrstvené herecké výkony. A až v závěrečných titulcích zjišťují, kdo je scenárist(k)a (Nellis v té lepší formě) a kdo stojí za režií (Mašín). Bravo. Za mě osobně ten (nej)lepší český film loňského roku! 85% (13.03.2024)

Určitě dobře udělaný film s hlubokou myšlenkou. Mým několika spolu divákům se líbil hodně. Moje pocity jsou ale chladnější. Netěšilo mě, že film byl celou dobu depresivní. A dále to, že skoro dvě hodiny sledujeme (poznáváme) život tří žen, nějak navázaných na jednoho muže a místo avízovaného napětí nebo zvratů to doplyne k tomu konci s opravdu silným zamyšlením. (11.09.2023)

Hodně silný příběh o tom, jak vám a vaší rodině může úraz změnit život. Mladý veterinář je po úrazu od koně uvázán na lůžko a není schopen s nikým komunikovat. Nejhůře to nese jeho žena s matkou. Nemá vůli žít a neustále si ubližuje. Pak ale do děje vstoupí majitelka onoho koně a vše se zkomplikuje. Muž poté umírá v nemocnici za podivných okolností. Byla to přirozená smrt, nebo mu někdo "pomohl"? To se snaží vyšetřit dva policisté, kteří během filmu s ženami vedou výslechy. Je to dělané retrospektivně, takže se některé skutečnosti dozvíme až na konci. Rozhodně stojí za vidění. "Svoji snachu moc nemusím." (02.03.2024)