Pád domu Usherů

Velmi vydařená atmosférická záležitost od prověřeného Mike Flanagana, který nám přináší klasickou povídku od Edgara Allana Poe v aktualizované moderní podobě. První věcí, která Vás na této minisérii zaujme je vtahující kamera společně s hudebním doprovodem, jehož pestrá paleta spolehlivě navnadí před každou vypjatější scénou. Dalším bodem pak zůstává scénář, který je i v této podobě velmi chytlavý a organicky posouvá celý děj vpřed. Jistě, tvůrci by sice mohli poněkud ubrat na všudypřítomné poetičnosti, avšak to byl zřejmě záměr, který zrovna v mém případě bohužel nedopadl na úrodnou půdu. Naleštěnou a působivou vitrínou jsou zde vyjma výše zmíněných atributů ale herecké výkony, z nichž poměrně markantně vyčnívá precizní Bruce Greenwood a především dokonalá Carla Gugino, jejíž jedinečná aura si krade celý projekt pro sebe. Pomyslnou třešničkou na tomto delikátním mrazivém dezertu je pak účast Marka Hamilla, jenž si svou postavu užívá plnými doušky. Co tedy dodat na závěr? The Fall of the House of Usher je skvělou hororovou podívanou, která má především velký potenciál přilákat ke knihám Edgara Allana Poe další generaci čtenářů. Pokud tedy odhlédneme od nesporných kvalit, tak už jen díky tomu si tvůrci dozajista zaslouží náš nehynoucí respekt. Skvělá práce! (Netflix) „The House of Usher. May it rest in peace.“ (25.10.2023)

Takový to, když si chcete pustit gotický horor a místo toho dostane psychologický zničující podívanou, kde velká většina postav, sou sobecký, arogatní, narcistický psychopati, kteří jen myslí na sebe. Bez přehání mohu napsat, že z většiny postav mi bylo fyzicky špatně, protože to byli zrůdy, kteří byli oblečeni do lidské kůže. A byť mně ze začátku, Verna děsila, postupně sem ji fandil a myslel sem si, že je to anděl pomsty, jak se později ukázalo, ona byla jen obchodníci. Co musím ocenit, bylo to jak seriál stupňoval napětí, úmrtí a ten psychologický teror, který ničil jednoho člena rodiny za druhým. To jak se každý člen rodiny propadal hlouběji do šílenství a přitom nedokázali myslet na nic jiného, než na sebe. Je skvělý, jak Flanagan zachází se svými oblíbenými herci pokaždé jinak, takže zatímco u Půlnoční mše sem velkou většinu postav měl rád a fandil sem jim, tak zde ti herci hrají postavy, které sou odporné a nesympatizoval sem s nimi. Zatímco o rodině Usherů se člověk v seriálu dozví hodně, tak o to víc mně zajímala Verna a pak Arthur Pym, v podání Marka Hamilla, oba dva opředení tajemstvím, oba dva se již setkali a oba dva mají tajemství, která nebyla v seriálu vyslvoena, jen naznačena. A pak je tady ještě to co se stalo v první epizodě, to je něco, na co se pak v seriálu tak trochu zapomnělo a to jen aby se to pak ke konci připomnělo v jedné naprosto děsivé scéně. Díky za Lenore, Juno a a Annabel, tyhle tři postavy byli takovým tím pomyslným světlem v temnotě. Ale abych to shrnul, je to naprosto vynikající a bezchybný, ale psychologicky zničující a traumatizující, takže.....nikdy víc. (24.10.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)

Flanagan je pro Netflix jedno z nejhlavnějších želízek v ohni a pro spoustu diváků možná stále bude králem hororu u mě ale skončil někde u Doktora Spánka, ke kterému sem měl výhrady, ale minimum děsu, doháněl kvalitními herci a zajímavým příběhem. Falanaganovi seriály jdou mimo mě už od druhé série Haunting a novodobé zpracování klasiky od Allana Poea má sice technické kvality ale jinak se jedná o rozteklou břečku s těmi nejlacinějšími lekačkami ever, která začne nudit někde kolem druhého dílu a zbytek je pouze nudnou vatou s nechutně nesympatickými postavami a herci, kteří nevědí co se od nich chce. Bizarně zábavný je pouze Mark "Luke" Hamill. 30% (19.12.2023)

Tak tady Flanagan zklamal. Poea mám komplet načteného a zrovna „Zánik domu Usherů“ je dost možná moje neoblíbenější dílo, ale tahle minisérie nemá z estetiky Edgara Allana Poea zhola nic, jen velmi těžkopádným způsobem slepuje dohromady vybrané prvky z jeho díla v podobě provedení nepřekvapivých mordů vedlejších postav a spojuje to celé hlavní dějovou linií, jejíž finální rozuzlení je solidní slabota. Na to, jak mě před dvěma lety bavila Flanaganova skvěle vygradovaná Půlnoční mše, tohle jsem měl docela problém vůbec dokoukat. A ta všeobjímající inkluze netflixovských seriálů podaná jako pěst na oko mě už začíná taky solidně otravovat. (25.10.2023)