Deník Anne Frankové

Punc skutečného příběhu, jenž se stal předlohou pro tento snímek, dodává filmu patřičnou hloubku. Deník Anne Frankové je drsný, realistický, napínavý a mrazivý. Výborné herecké výkony, hudba, kamera, emoce, dokonalé prostředí a dlouhá stopáž, která však svižně utíká, to vše musí diváka nutně zaujmout. Je neuvěřitelné, že jedno z těch děsivých svědectví o holokaustu a životě Židů v období války, se dochovalo prostřednictvím deníku mladé a zjevně talentované dívky. Jedním slovem - působivé. (18.09.2013)

Emocionální požitek z tohoto filmu je obrovsky silný, prostě i když každý ví jak to dopadne tak pořád jeto obrovské drama a člověka to až dohání k slzám. Film je si myslím dostatečným uctěním památky již ve svém věku neuvěřitelné spisovatelky Anne Frankové. Četl jsem i knihu, ale přece když to člověk vidí a navíc výborně zfilmované tak z toho plyne větší zážitek. (04.06.2011)

Nejdůležitější je deník. To věděli i kluci, když cestovali do pravěku. Já jsem v podstatě nesnášenlivej člověk a jsem zvyklá na svůj klid (jako správně rozmazlenej jedináček :-)) a rozhodně bych nebyla schopna vydržet několik let zavřená se stejnýma lidma, asi by mi přeskočilo. Nebo by mě spíš moji spolubydlící brzo zlikvidovali, protože se mnou není lehký pořízení. A tak Annu a všechny lidi, kteří se museli za války schovávat, obdivuju dvojnásob. Ano, je to opravdu jen jeden příběh o jedné takové rodině, protože jak všichni víme, takových bylo nepočítaně. První část byla taková poklidná a druhý díl zase hodně tvrdej. Udání skoro na konci války, tak to zrovna moc hrdinský nebylo. Já bych v koncentráku nepřežila ani jeden den. Umřela bych žalem po pivu! Dělám si srandu. Sem se to sice zrovna moc nehodí, protože toto je opravdu silný příběh, ale já si prostě nemůžu pomoct. A nejhorší byl úplně závěr, ve kterém nám bylo prezentováno, kdo jak dopadl. A z toho šel mráz po zádech. (09.05.2010)

Klasický americký ždímač slz, který však dokáže probouzet emoce i ve scénách, kde se vůbec netlačí na pilu a navíc závěr je pojat dost civilně, což mě mile překvapilo. Scény z koncentračního tábora jsou spíše zkratkovité, ale tak silné vykreslení atmosféry jsem viděl málokde. Hrdinka snímku mi začala být sympatická až v druhém díle, kdy má konečně co hrát a ne jen přemoudřele rozumovat a stále velkodušně stmelovat rodinu (tvůrci se měli více držet deníku a vyjádřit více její zas ne tak plochou povahu). Dialogy někdy byla až krajně nepřirozené, ale i tak výsledek opravdu silně působí a ve člověku zůstává pocit staženého hrdla při vzpomínce na řadu obrazů i věcné titulky v závěru o osudech skrývajících se v táborech. (09.05.2009)

Tak tohle zpracování se povedlo. Ačkoliv na tříhodinovou stopáž si už člověk musí udělat čas, ale stojí to za to. Našel bych sice i pár věcí, co se mi nelíbilo, ale ty vypisovat nebudu. Jako celek je to silné, dojemné, smutné no prostě emočně natřískané a jsem rád, že se na tomhle snímku podílelo česko. (13.06.2019)