Deník Anne Frankové

I když příběh Anny Frankové znáte, stejně budete dvě třetiny příběhu věřit naději a zbývající třetinu kroutit hlavou nad lidskou beznadějí... Výrazné herecké výkony, a to nejen u ústřední dvojice (Hannah Taylor Gordon, Ben Kongsley). Zajímavé propojení černobílých snímků s barevnými, pěkná hudba Graema Revella . (10.05.2009)

Autentické, realistické, atmosferické, emocionální, pravdivé, místy děsivé až mráz běhal po zádech..Po čase, zase jedno příjemné televizní překvapení podle skutečné románové předlohy. Viz také americký film...http://www.csfd.cz/film/8705-denik-anny-frankove-diary-of-anne-frank-the/ (09.05.2009)

"Naše rodiny sú zatiaľ spolu. To stačí." Pravdupovediac, Ben Kingsley tu dostal možno ešte lepšiu rolu, ako v Gándhim, za ktorého získal Oscara. Celkovo sa kasting vydaril. Vizuálne to síce nie je žiadny zázrak, na strane druhej toto je proste komorný príbeh, bola taká už literárna predloha a koniec koncov takto komorne žili Frankovci a spol. aj v realite - proste jedna budova a bodka. Ten príbeh klame telom, rozpráva ho skôr dieťa, než dospelá žena a je plný humoru, ale potom postupne pritvrdzuje a ku koncu už vám ostanú oči len pre slzy. (17.09.2020)

Knihu jsem četl tedy deník a teď sem si vyhradil tolik času na ten příběh, který je opravdu silný a velice známý ve světě. Anně se podařilo posmrtně stát se uznávanou spisovatelkou díky otci. Myslím si, že zobrazení otravných sousedů v úkrytu je vytvořeno do posledního detailu. Je to prostě jeden velký smutný příběh té doby a zasáhne i ty co si o sobě nemyslí, že jsou citlivé povahy. (12.01.2012)

Příběh dospívající dívky, která si přála být co nejdříve ženou. Měla svůj svět, své sny, toužila poznat první lásku... Neskutečně dojemný a krutý životní osud. Film na něj nahlíží s větším rozhledem, v knížce se Anna zpovídá zejména ze svých pocitů a myšlenek. Doporučuji projít si obojím - pohled na Annu a její život se tak vzájemně doplní. Aspoň mě se pak lépe hledaly odpověďi na otázky, které mě napadaly. Je těžké uvěřit tomu, že se tenkrát děla taková hrůza. Představa čím vším si tito lidé museli projít ve mě vyvolává velkou lítost a zároveň vztek. Pátrám ve své paměti....co jsem dělala,když mi bylo 13, 15 let? Vzpomínky na první lásku... Ale i pocity coby matky nad myšlenkou, že mi někdo bere děti s vědomím toho, že už je nikdy neuvidím. Hodně smutná jsou ta úmrtí těsně před osvobozením táborů. Nezbývá než si přát a věřit tomu, že se to již nebude opakovat. Rozhodně film doporučuji, vzhledem k tématu je moc pěkně udělaný. (19.02.2013)