Ray

Dlouho sem uvažovala mezi 4 a 5, ale biografie sou moje, tak sem sáhla po 5. Ray byl sice klasickym případem muzikanta minulýho (pokračování v tomhle) století, kdy se stal úspěšnym, založil rodinu, získal prachy, ale ničeho si nevážil, tak se tahal s ženskejma a utrácel za drogy. Dopad...jak to vlastně dopad?;) Do toho to tragický dětství. Jak někomu můžou jen tak začít slzet a hnisat oči, až prostě ohluchne? Hrůza. O to víc byl ale cítit Rayův smysl pro prožitek. Vůbec sem ho neznala, ale jeho písničky zná každej, i když jazzu zrovna neholduju. Zato piánu jo! (02.11.2008)

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Ray je neinovativnim, ale remeslne velmi zrucne odvedenou praci, ktere bych snad z formalniho hlediska mohl vycist jen do hlavniho pribehu obcas nevhodne zarazovane flashbacky a v jednu chvili i kapku zmatene stridani nekolika casovych rovin. Z hlediska scenare film pokryl v podstate nejzajimavejsi casti Charlesova zivota a po cele dve a pul hodiny ani na chvili nenudi. Naprosto dokonalym je pak ale vykon Jamieho Foxxe, ktery se mi jevi snad jako jediny mozny vitez letosniho Oscara, ale jak znam akademii, muzem se dockat cehokoli - prominte, ale at hraje Di Caprio sebelip, s timhle se to neda srovnavat. Takovou energii vlozenou do postavy a vciteni se do role jsem uz dlouho ve filmu nezazil - bravo. Bohuzel jde ale o film na jedno ci dve skouknuti a to je asi jeho nejvetsi slabina. (15.02.2005)

Vím o tom, že biografických snímků jsou mraky, ale jen ta vyvolená menšina opravdu stojí za to. Příběh Raye Charlese je jeden z nich. I když muziku, která jeho životem prostoupí zrovna v lásce nemám, na okamžik si ji v tomto filmu zamiluji. Jeho příběh je křehký jak domeček z karet. Člověk nikdy neví, co od něj čekat. Samozřejmě jako každá známá slavná postava minulosti prožívá to, čemu by se asi nevyhnul. Nebo se nevyhnul takřka nikdo. Nejlepší na tom, ale je, že se z toho dostal. Z toho všeho. Dokázal nemožné, založil kult a nechal ze sebe udělat legendu. Ray Charles je jedna z mála postav z hudební branže, která si opravdu zaslouží respekt. O to víc respektuji Jamie Foxxe, který se s rolí popral a věřím, že mu nikdy z beder nezmizí. On se s ní zžil, tak neskutečným způsobem, že jsem chvilku před sebou opravdu sledoval slepého herce, který bezmocně poslouchá zvuky okolí. Jak říkám, Ray je jeden z mála opravdu těch fantastických filmů života, které utečou jako voda. Oskara si Jamie zasloužil naprosto oprávněně, když už ne samotný film. Rozhodně na to minimálně měl. Já se musím přiznat, že jsem po prvém shlédnutí filmu byl naprosto unešen a unáším se na té vlně dál a dál... --- Georgia, on my mind (20.01.2008)

Ray je filmem, který se nesnaží zasáhnout nás silnými momenty a pečlivě budovanou atmosférou, ale svou skutečností. Režisér snímku Taylor Hackford se rozhodl vybrat si krátkou kapitolu ze života geniálního hudebníka Ray Charlese a nezkreslovat jej nějakými falešnými údaji a pozlátky. Ne jen že v tom neviděl důvod, vždyť život tohoto hudebního skladatele byl plný zvratů a dobrodružství, ale zároveň mu to nepřipadalo fér. Udělal však dobře? To je otázka na kterou si musí odpovědět každý sám, já se však přikláním k té kladné variantě. Film ačkoli není zakládán na silných momentech je silný sám o sobě. Ray Charles byl slepý, ale neviděl jediný důvod, proč by ze sebe měl dělat mrzáka, protože tím se on rozhodně necítil. Dokázal se se svým handicapem poprat a nakonec to dotáhl do míst, kam nemá sílu se dostat ani většina zcela zdravých lidí. Ano, měl těžký život, osud mu neustále házel klacky pod nohy, ať to již byla smrt bratra, za kterou se dlouho sám cítil vynen, nebo jeho aféra s drogami, ale jak jsem již napsal, Ray se dokázal navzdory všem problémům vydrat až na vrchol hudebních hitparád a stal se nejoblíbenějšm hudebníkem svých dob. Zemřel v roce 2004, ale jeho památka stále žije a nikdy nebude zapomenuta, alespoň v Georgii ne, neboť jedna z jeho skladeb se stala státní hymnou tohoto státu... Jammie Foxx předvádí v excelentní herecký výkon, za který byl právem oceněn Oscarem. Přesto přeze všechno se však nejedná o film, který bych toužil vidět ještě několikrát, možná za to může slabší rozjezd nebo to, že hudbu Raye Charlese sám moc neposlouchám, i když proti ní nic nemám, ale stejně se jedná o další skvěle natočený biografický film. (08.01.2006)