Serge Gainsbourg: Heroický život

Už dávno som zistil, ako ťažko sa mi hodnotia životopisné filmy. Ich forma je dopredu určená a väčšina ozvláštnení zúfalo neoriginálna. Jedinou cestou je šťastne volený balans medzi subjektivitou a únikmi do fantázie prístupnými ešte všetkým divákom, a autenticitou = dôkladnou faktografiou, hereckou presvedčivosťou a vierohodnosťou reálií. V konečnom dôsledku však aj tak napokon rozhoduje hlavne naša zaujatosť historickou postavou, obdobím či prostredím, v ktorom žila alebo jej povolaním, sprostredkovaným filmom viac či menej... - No a ja nemôžem neoceniť do veľkej miery imaginatívny portrét kontroverzného umelca, ktorý sa skrze silný individualizmus z Nikoho stal Niekým a oživil predstavu umelca a bohéma wildeovského typu v podobe, o akej som si myslel, že ju 2. svetová vojna nadobro vykynožila. (02.11.2012)

50%. Jako životopis hodně špatné. Nesahá ani po kotníky filmům jako Edit Piaf, Pollock, Ray, Falco atd. První hodina je hodně utahaná a až zbytečně se rozebírá mládí, stačila by tak půl hoďka, zbylou půlhodinu použít na pozdní život. Prý Serge byl velký bouřlivák, kde to ve filmu je? Kde je skandál s písní. Nemá to náboj, nemá to emoce. Důležité scény jeho života jsou úplně vystřiženy, skáče to z místa na místo bez návaznosti, bez časového zaškatulkování. Těšil jsem se, ale bylo to velké zklamání. (11.09.2010)

Velmi silný debut francouzského režiséra Joanna Sfara, který se výrazně zařadil do proudu francouzského hravého manýrismu odchylujícího se od klasických představ o fungování filmu. Sfarova představa (manýra) se asi nejvíce blíží představám jeho krajana Jeana-Pierre Jeuneta (i když srovnání s ním je trochu nepřesné). Nezaměnitelný, originální a osobitý filmový svět plující na vlně imaginace a hry nejen s jednotlivými postavami, ale především s divákem, který pro pozitivní přijetí snímku musí přistoupit na hru diktovanou režisérem - zhmotnělé alter ego hlavního hrdiny coby jedna z postav, navíc karikované do úžasně stylizované postavy ,,Ksichtu", jenž pronásleduje Gainsbourga téměř celý život, hodně subjektivně podávaná představa, jaké že běsy nosil legendární zpěvák v útrobách své hlavy, jakož i silně pseudobiogafické vyznění snímku, který pracuje s Gainsbourgem pouze jako s ikonou, s předmětem umění, s postavou svého filmu. Joann Sfar ale neudržel narozdíl třeba od dříve zmiňovaného Jean-Pierrea Jeuneta vysoce nasazenou laťku po celý film a umně budovaná koncepce mu několikrát zakolísala, přesto je Serge Gainsbourg svým způsobem víc než jen zaznamenání hodný jev, už jen pro tu nádhernou hudbu a sugestivní hudební čísla. Tvůrcům se navíc povedl skutečně mimořádně zdařilý casting, nelze nevyzdvihnout herecký koncert Erica Elmosnino, Serge Gainsbourg jako by ožíval ve své reinkarnaci pro 21. století, takový, jakého bychom ho dnes patrně chtěli mít. Celebritu, superstar... Silný film (a Serge Gainsbourg coby chodící reklama na cigarety :-)). (21.06.2010)

"Nezajímá mě pravda o něm, ale jeho lži." Joann Sfar natočil svérázný debut zachycující život kontroverzního umělce Serge Gainsbourga, a natočil ho parádně. Divák nesleduje vzestup a pád tohoto miláčka Francie, ale jen jeho stěžejní momenty, které ovlivnily vývoj osobnosti a zejména vývoj jeho tvorby: od jeho dětství za okupace přes počátky jeho tvorby v barech až po moment, kdy praskla bublina nesmělosti a zrodil se věčně provokující Serge Gainsbourg (ve filmu v excelentním podání Erica Elmosnina). Autor snímku se nesoustředil na všechny jeho skandály, jež pohnuly žlučí morálkou společnosti (např. když v přímém přenosu nabídl Whitney Houston 500 dolarů, když si s ním zašuká apod.), ale opravdu se snažil o citlivé zobrazení velkého umělce, který i přes svůj rebelující postoj zůstal pod slupkou malým chlapcem, jenž se cítil hendikepován svým obličejem. Právě i jeho zjev je ve filmu ztvárněn jako jakési Gainsbourgovo alter ego, jako neodmyslitelná součást jeho osobnosti, před kterou se snažil celý život utéct. Bohémský způsob života jakožto jediný možný způsob existence všestranně nadaného umělce, který vyrůstal s pocitem, že je nežádoucí (židovský původ), osamělý a ošklivý, je stěžejní linií tohoto filmu. Právě tyto niterní záležitosti, nikoli společenské reálie, stojí v popředí. Jeho ambice byly vysoké, jeho odvaha neměla hranic. Podobně jako debut Joanna Sfara, který o svém snímku napsal: "Skutečný Gainsbourg? Na to ho mám příliš rád..." (11.09.2012)

Film ukazujúci životnú cestu a štýl človeka, ktorý bol výnimočný a odlišný od ostatných. Spôsob jeho života je zaujímavý a určite každý z nás by sa chcel aspon trošku nadýchnuť jeho vôňou! Vsadenie myšlienkového pochodu, alebo rozdvojenej osobnosti bol na správnom mieste a človek tak viac vniká do deju čo do samotného hlavného hrdinu! Film na 5* no pre mňa na 4* (17.12.2010)