Neobyčejná třída

Velice roztomilé a vtipné, mírně přehnané, aby z toho mohla skutečně být komedie. Ano, takoví tenkrát byli studenti i profesoři na SVVŠ nebo na gymplech. Mohu být rád, že jsem zažil až ten gympl a nechodil na praxi do továrny. Helgu Čočkovou jsem měl v jejích dívčích rolích vždycky moc rád, poznal jsem tu i Evelýnu Steimarovou. Ale že by na běžnou tancovačku do Špindlu přijel Matuška s Pilarovou nebo na plese hrál Orchestr Gustava Broma? V každém případě to bylo osvěžující pokoukání, a proto dávám 4 hvězdy. (31.01.2020)

V hlavní roli dívčí třída. Vše se navíc odehrává v roce 64. Průpovídky dívek mi nepřišly vtipné, ani jejich trable... Film je tak pro mne spíše dobovým náhledem na středoškolská léta našich mamin v kulisách zajímavých uvolněných šedesátých let... Hudba, móda, interiéry i exteriéry školy apod... Naprostý souhlas s obsahem oficiálního textu distributora * * (05.10.2014)

Jeden z nejpůvabnějších filmů ze školního prostředí, které jsem dosud viděl: černobílá mozaika neobyčejné poezie, hudby, gest i jazyka, precizně komponovaná a vyvážená, přesvědčivě navozuje atmosféru rozednívání zlatých šedesátých. Moralizující „prohlubování“ „živých obrazů“, kolorovaných dobovou populární taneční a jazzovou hudbou a studentským humorem, je nenásilně zakomponováno do epické sítě, na jejíž hlavní vlákna se jakoby mimoděčně přichytávají drobné epizodky ze třídy i mimo ně. (08.03.2009)

Forma je příjemná, ale plytkost obsahu nezná hranic. 1) Politická propaganda má již dobově lidštější a příjemnější tvář, než v 50. létech, ale je tu stále přítomna._____ 2) Zkoušení studentů ve třídě a jeho hodnocení je učebnicovou ukázkou, jak to nemá vypadat._____ 3) Nakonec pro mne největším zážitkem byli retro zpěváci Helena Blehárová, Eva Pilarová a Waldemar Matuška. (20.02.2020)

Časem hodně nahlodaný snímek, který se však občas blýskne dnes již zvláštní atmosférou doby. Dívčí třída je někdy doslova na zabití (Závazek, že dívky nebudou opisovat byl hodně přitažený za vlasy), ale jindy docela trefně (nevím jestli chtěně) kriticky odráží absurditu totalitní výchovy. Každopádně sympatické haštěření se nakonec zvrhne v šedivou moralitku a ani živelné výkony hereček (z nichž se jasně vytyčuje Čočková, která je doslova k sežraní) nedokáží zachránit epizodicky laděný příběh. (15.09.2008)