A pak přišla láska...

Kdyby pod vlivem houbiček při čarodějném sabatu těchto čtyř dam, přiletěl sám Lucifer na pařezu a obcoval by se ženami v temném lese, pak by snad nějaká láska přišla. Ale takhle přijde velký prd. Je to autentické, hodně se rozjímá o životě, padne mnoho obecných pravd a je tu potenciál zaujmout především ženy, které si něčím takovým právě prochází. Mladý Šimon Holý má sice talent rozebírat ženskou psychiku, ale nepouští se do hloubky, klouže po povrchu a zanechává za sebou jen melancholickou šmouhu, která končí v chladné přítomnosti. Po závěrečném A pak přišla láska to vypadá, že přijde druhá část, ta zajímavější. Ale nakonec nic nepřichází a já odcházím bez jakéhokoliv dalšího hlubšího prožitku. (06.07.2023)

Nejlepší vztahový máma-dcera drama co jsem viděl za hodně dlouhou dobu. Hodnotim hlavně dialogy a celkovou věrohodnost. Na poměrně mladýho tvůrce mi to přijde ohromně vyzrálý. A co já vim, třeba samotnej fakt, že za něco vyplázneš desítky tisíc, ti ve výsledku pomůže dojít k nějaký katarzi. #kviff56 (75%) (30.10.2022)

Nevěděla jsem, zda se mám po zhlédnutí filmu začít hystericky smát, nebo plakat nad prohlubující se bídou české kinematografie. V hlavě mi přitom běžel název manifestu „Nová česká intimita“, pod kterým je podepsán právě Šimon Holý. Hovořit o intimitě v souvislosti s takto emocionálně vyprázdněným a plochým filmem, ve kterém intimita zcela chybí, je dosti paradoxní. Zdá se, že kamenem úrazu tohoto snímku je tedy absence vztahovosti. Dost možná, že se jedná o jakýsi nevědomý, vedlejší produkt, výpověď o generaci mladých filmařů a jejich neschopnosti utvářet vztahy (mezi postavami, s diváky a snad i v soukromém životě). Scénář, jako kdyby byl tvořen "copy paste" stylem - pouze chladně a nezúčastněně kopíruje obraz světa a zároveň se bojí dotknout skutečného, pulzujícího života a ponořit se do jeho hloubky a šíře. Zřejmě proto také snímek vyznívá tak neživotně, odtažitě a neautenticky a nakonec vlastně ani nedokáže z tématu falešné spirituality vykřesat jakoukoli pointu. (09.12.2022)

Opět (a stává se to zřídka) jeden film, který vypadá jako skutečnost natočená skrytou kamerou. Chvílemi jsem až nemohla uvěřit tak vynikajícímu a přirozenému herectví, zejména Klára Tomicová je opravdu přesvědčivá, až z toho mrazí. Nebylo za celou dobu sledování tohoto filmu nic, co by mě nechalo v klidu. Za mě díky! (05.07.2023)

Oceňuji, že se Holý pustil do projektu o ryze ženských tématech (v celém filmu se žádný muž prakticky ani neobjeví) a že herečkám nechal velký prostor pro improvizaci, dramaturgicky ale podle mě příběh moc nedržel pohromadě a finále v lese pod vlivem houbiček už na mě bylo trochu moc. Své diváky si tohle rodinné drama asi najde, ale možná by pro příští snímek nebylo od věci spojit síly se zkušenějším scenáristou. Ale bylo to lepší než Zrcadla ve tmě, to zase ano. (23.05.2023)