Velké naděje

Příběh o špatném malíři Finnovi a jeho věčné múze a lásce Estelle je dostatečně profláknutý. Nemůže a ani nechce přinášet nic nového na pole romantiky. Co však dělá film lehce nadprůměrným počinem, je muž na režisérské stoličce. Velebte Cuaróna za Potomky lidí s předlouhými záběry, ale když se podíváte na tohle starší dílko uvidíte je taky, do očí vás praští podmanivě roztodivné úhly pohledu kamery a mnoho dalších detailních vychytávek. Hlavní postavy -dalo by se určitě polemizovat o tom, zda oba herci nejsou spíš estetickými doplňky kompozice záběrů - získávají tak trochu jiný rozměr -snad i dávku charismatu - právě díky práci kamery a střihu. Neboť těch pár slov, co během filmu postavy pronesou, není příliš podstatných. U mě to vidím na 65%. (20.12.2006)

„Nebudu vám vyprávět, jak se to stalo, ale jak si to pamatuji“ Na první pohled pohádkový příběh o chudém chlapci, který ke štěstí přišel, ve skutečnosti úhledně zabalené drama se sociálním podtextem. Za prachy si sice můžete koupit všechno, ale nikdy vás to vnitřně nenaplní. S velkým měním – ať už dobrovolně či zásluhou někoho jiného – se postupně stáváte prototypem zbytečného člověka, který má všechno a zároveň nic. Stejně jako hlavní hrdina Velkých nadějí, které – i přes jistou snahu o naše znejistění ve druhém plánu, nekončí jako příběh realistický, nýbrž romantický. Poměrně zajímavý byl začátek, kdy jsem se nechal vést pomyslnou rukou režisérovou, netuše co mě dále čeká. Když se děj přesune do New Yorku, veškeré magično příběhu je ta tam a před námi se začíná odvíjet docela klasická kýčovitá romance s morálním ponaučením na konci („nikdy nepomáhejte masovým vrahům“ :). Z pestrého hereckého ansáblu vyčnívá Ethan Hawke, který mi pro jednou nebyl zcela nesympatický. Naopak Gwyneth Paltrowová jako chladná Estella potěší spíše oko nežli duši. Velké naděje jsou modernizovanou verzí příběhu Charlese Dickense, což je nám někdy dáváno až příliš najevo, zvlášť množství moderních elektronických songů hraničí až s bezradností. Někdy není na škodu zůstat klasický. Cuarónova režie je jinak pěkná, tedy, pěkná tím, že příliš nevybočuje ze standardů vlastních většině současných romancí. A pokud měla být Velká očekávání v nějakém smyslu „nadromancí“, musela se někde stát chyba, pravděpodobně v systému – pocit déjà vu byl místy příliš silný. Odůvodněme si to třeba tím, že se mistr teprve zacvičoval. 60% Zajímavé komentáře: k212, Faidra (20.12.2006)

Gwyneth Paltrow nepovažuju za moc dobrou herečku, ikdyž sem se na tenhle filmek dívala vážně bez předsudků a tu šanci jsem jí dávala. Zase mě nedokázala přesvědčit a změnit můj názor na ní. Hraje nevěrohodně a to mi trošku zkazilo dojem z celýho filmu. Ani nevim co pořádně napsat, prostě ve mě tenhle film nezanechal žádný výraznější pocity a to asi značí o jeho kvalitě.. (04.01.2007)

Já Leanův film z roku 1946 bohužel neznám, ale přístup, který zvolil Cuarón je podle mě vynikající. Výborná kamera a nádherná hudba společně s režií jakou jsem dlouho neviděl, mi daly prožít opravdový filmařský zážitek. Dokonce to bylo silnější, než krásná Gwyneth Paltrow :-) Já si myslím, že režisér ani nechtěl původní verzi trumfnout, ale pokud ten námět cítil jinak, tak to i jinak natočil. Nejde o originál a kopii, ale o dva různé pohledy. A tenhle se mi fakt moc líbil. (04.03.2003)

Povodnu verziu som nevidel, co vsak v tomto pripade vobec nelutujem, pretoze Velke nadeje su skutocne dobrym filmom. Cuaronova rezia jen neuveritelne krasna, samotne filmove zabery castokrat vyzeraju ako obrazy podfarbene malebnou hudbou. Cele to vsak vyznieva ako omalovavanka s bublinami nad tvarami hrdinov, ktori prednasaju slova, ktore im kladie do ust niekto iny a nie oni sami...slabsie 4*, predovsetkym za technicke spracovanie, hudbu a par skutocne mimoriadnych scen. (06.07.2005)