Barva ráje

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,817,216 ║Tržby Celosvetovo $2,724,595║ V niektorých momentkách neskutočné silné, živelné, citovo podfarbené, vizuálne úchvatné, rovnako tak záver je neskutočne poňatí, len škoda tých pridlhých "takmer nič hovoriacich" prechodov medzi týmito scénkami strácajúcich pozornosť diváka. Možno by stačilo vystrihnúť 10minút, mierne doladiť dej, vytvoriť trošku silnejšiu emočnú vetvu medzi slepým chlapcom a divákom a rázom by tu bol nezabudnuteľný snímok chytajúci za srdce, lebo načrtnutý potenciál to malo na veľmi, veľmi veľa. V každom prípade stojí film za vzhliadnutie. /70%/ (18.01.2009)

85%. Dávám 4*, ale hodně jsem přemýšlel o 5*. Nakonec jsem se rozhodl dát 4* protože Children of Heaven byly přecejen o fous lepší. NIcméně znovu vidíme velmí silné drama s dětským představitelem, který je slepý. Film se odehrává v exotickém Iránu, ale i tak se to prostředí (příroda) velmi podobá našim horám a lesům. Herecké výkony jsou opět výborné, nejslepší jsou od dětských herců. Příběh samotný má velmi mnoho silných míst. Vztah slepého syna a otce, jejichž vztah je docela nestandartní, ale city se nedají lehce zpřetrhat. V závěru filmu mi běhal mráz po zádech. A že je to vykonstruovaný slaďák jak někteří píšou, tak tomu se musím smát, když vzpomenu na sladkobolné sračky z Hollywoodu (naposled Benjamin Button třeba). (11.05.2009)

Magický a hebký íránský kousek, kterému se snadno podlehne a který chytře pumpuje divákovi emoce, aniž bych mu měl sílu říct, že citově vydírá. Emoce zde znamenají čistotu ducha. K tomuto filmu se nedá napsat nic víc výstižného, než je křišťálové čistý jak zde někdo trefně poznamenal. Mám radši jiné žánry a jiné země výroby, ale Barva ráje byl příjemný filmový výlet, i když napodruhé už bych se na na něj vydat nemusel. Myslím si, že to kouzlo čistoty by napodruhé už tolik nezapůsobilo a jak jsem poznamenal jsem na trochu jiné věci. Ale projednou to bylo velmi příjemné a doprovázené jenom samými pozitivními dojmy.. (17.03.2018)

Majid Majidi rozumí dětské duši. Stejně jako u Božských dětí hraje dětské nitro hlavní roli a dokáže v příběhu rozvinout pasáže plné přirozeného citu. I přesto, že by se na první pohled mohla zdát, že slepý chlapec je velmi vděčné téma, tak Majidi dává hned v úvodu jasně najevo, kam přesně má namířeno. Scénář předepisuje mnohem víc než pouhé chlapcovo počínání se slepotou, takže není divu, že jeho celková skladba musí vyústit v nádherné finále. (29.09.2005)

Iránská filmografie je koukám docela pojem. Barva ráje je totiž pořádně silná. Chvíli dokonce trvá ji pořádně pobrat. Pokud se k ní odhodláte, odměnou vám bude čistý film, kterých se v dnešní rychlé době už moc netočí. Vzhledem k ostatním iránským filmům, kterých jsem schodou okolností za poslední roky pár viděl, by se asi dalo i říct, díky za ně. (13.10.2014)