Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Bylo to.. zajímavý. První díl chytnul za pačesy a nepustil až do samotného konce a to se tam v podstatě nic nestalo a děj se prakticky nepřesunul mimo byt. A pak už se vezeš na vlně příběhu, kde se odvypráví více pohledů, některé více chytnou, některé méně ale vyvrcholí to v celkový obraz hlavní postavy a všeho, co se za ní skrývá. Bylo to zajímavý a rozhodně šlo o záživný seriál, který bavil. (29.12.2022)

Co na TOHLE napsat… fantastické s ohledem na autenticitu. Prakticky hned první epizoda popisuje události z 22. července 1991. Tedy člověk nemá pocit, že je co ještě moc vyprávět (vykecali vše hned na začátku). Už druhá epizoda, ale vše o čem bude zbytek vyjasní. Bude se poskakovat v čase. Dahmerovo dětství, první projevy úchyláren a pak si jako bonus střihneme dva kousky z května 1991. No vzhledem k tomu, že jich bylo celkem okolo 17ti, “zábavy” je na každou epizodu i po zbytek řady ještě dost (viz u jednotlivých epizod). Co mě jen překvapuje je ta perverzní fascinace explicitní prezentací “čtyřprocentní sexuality”, ale celkem drsné detaily (viz wiki) s tím související (“krvácení z konečníku”, “nahý na ulici”, atd.) se cudně zahlazují, ignorují a mírní. Prostě být homo je na NETFLIXu in, ale rozpíchaná řiť už ne… Každopádně dát si tohle jednu až dvě epizody se dá (jako hodina dějepisu zajímavé), ale dívat se bez mála DESET hodin na “umělecké zpracování” jeho duševní nemoci, to fakt ne. Obzvlášť když minimálně polovina stopáže je nastavování kaše a vycpávková nuda (poslední tři epizody šly prostříhat na 20 minut). Pozn.: To, že Peters (36 let) hraje někoho komu je 32 jestě OK. Ale že hraje i 17ti letého, je vážně debilita. (10.05.2023)

Zabít někoho, rozřezat ho na kusy, jeho tlející maso si opéct na oleji a s blaženým úsměvem ho nerušeně pojídat, to můžou lidé dělat pouze zvířatům, teda tak si to aspoň lidi odhlasovali, takže když Jeffrey povečeřel pár kamarádů, byl uvězněn za pojídání neschválených potravin.. No.. příště by mohli natočit o Waynu Gacym, proti tomu je Jeffrey s jeho injekcí proti bolesti úplnej vegetarián.. (27.02.2023)

Seriál má pár zajímavých momentů a dodává mu šťávu snaha ukázat příběh i jako zprávu o následku lhostejnosti policie k mizení černých gayů v chudší čtvrti nebo k telefonátům podezřívavé občanky, stejně jako přiblížení rodinných podmínek vraha nebo obětí a jejich rodin. Je to ale přes pár kladů zvláštní dílo, kde tvůrce Ryan Murphy s obvyklým kalkulem namíchal zajímavé společenské postřehy, občasné vytržení diváka z pohodlí vhozením do reality oběti (asi nejzajímavější epizoda o hluchém týpkovi snažícím se najít si v tanečním baru chlapa) a to, kvůli čemu většina diváků přišla - pocítit znechucení a zároveň fascinaci nad slavným sadistickým vrahem. Tvůrci jsou si požadavku diváků vědomi a reflektují posedlost lidí vrahy nenápadně i v seriálu, přesto ho ale rádi kvůli úspěchu využívají, navíc občas neváhají kvůli větší efektivitě nebo osudovosti scén velmi zvláštně měnit fakta, které pak v seriálu točí dokola (Dahmera nenaučil pitvat zvířata otec, atd.) Pokud je to vaše první seznámení s Dahmerem, pravděpodobně se vám seriál bude líbit víc než mě. (15.11.2022)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)