Veselé vánice

Jako kdyby nestačilo, že si z olympijských her vozí víc medailí, než zbytek světa dohromady…Trochu jsem to hodnocení zaokrouhlil, ale tohle pro mě bylo tak nečekaný překvapení, že jim tu epidemii vánočních zázraků, jíž nelze v žádném případě uniknout, rád a s dojetím odpouštím. Letos už jsem to psal u filmu Prázdniny- roky čekám na pocity, které ve mně kdysi vyvolala Láska nebeská a Veselým vánicím se to téměř podařilo- je to fakt neobyčejně milý, citlivý a v tom nejlepším slova smyslu vánoční. (26.12.2022)

Tyhle příběhy o různých lidských osudech, které se nějakým způsobem protínají úplně zbožňuju, takže když jsem si přečetla obsah hned jsem šla do toho. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Příběhy byly skvělé, některé smutné, nebo dojemné, jiné trochu humorné. Hlavní hrdinové mě také bavili, nenašel se nikdo, jehož příběh by mě nudil. Líbilo se mi, že zde byly zobrazeny různé lidské charaktery, ale také jejich (mnohdy nenaplněné) touhy a sny. Navíc jsem si u toho skvěle odpočinula od toho vánočního shonu, takže nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Norové zkrátka umí. (20.12.2022)

Příjemné norské překvapení letošních Vánoc. Norové tu totiž v šesti dílech proplétají příběhy různých lidí na letišti v Oslu, které zastavilo lety vlivem aktuální vánici. Ze začátku jsem bojoval s některými postavami, které mě pro svojí aroganci hrozně rozčilovaly. Postupem času se to ale ani moc nezlepšilo a až poslední dva díly těm všem jednotlivým příběhům začaly dávat trošku řád, ucelovat ten děj a spojovat příběhy různých postav, které byste na první dobrou nečekali, že budou patřit k sobě. Hodně to připomíná Lásku nebeskou, ale přitom je to hodně realističtější, vážnější, místy i smutnější. Prostě skandinávské ve všech ohledech. (07.01.2023)

Rozmary matky přírody uvězní těsně před vánoci skupinku lidí na letišti v Oslu….asi je jasné, co nám Ježíšek nadělí. Ten našel lásku, ten sám sebe, ten změnil pohled na svět a ten na svůj život… průhledné, jako čerstvě umytá výloha. Per-Olav Sørensen však tohle přeslazené cukroví umí dávkovat. Přirozeně, citlivě, lidsky. Když využívá vánoční svátky, tak nijak kýčovitě. Když pracuje s emocemi, tak netlačí na pilu. Ani jedna postava či její story není na obtíž, všichni dělají, to co jim jde nejlépe a co je nejlepší pro diváka. V kombinaci sváteční volno-nemoc, splnily Veselé vánice přesně to, co měly a já je zkonzumoval, dalo by se říct, na jeden zátah. (28.12.2022)

Milá, dramatická, veselá, smutná, dojemná norská "konverzačka" z uzavřeného letiště v Oslo. Různí lidí, z různých koutů Země se tu zaseknou a začnou se mezi nimi proplétat různé osudy. Milovníci severu poznají rukopis a jistě to ocení. Skvěle napsáno i zahráno. Vánoční atmosféra z toho dýchala, ale ne nijak kýčovitě, ale prostě tak nějak lidsky. Rád jsem se nechal dojímat a asi 4x k slzám:) a to Vánoce nijak neprožívám, ale je fakt, že je to (byla) důležitá událost pro většinu z nás. PS: Skarsgårdovi klobouček dolů, tomu říkám herecká rodina:) (19.12.2022)