30. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2022

Chválím vkusný hudební doprovod, pěknou scénu, kouzelnou Jenůvku, Havelka je mi sympatický, se střídáním moderátorů taky problém nemám, byli fajn,  je fakt, že to v druhé půli začalo být nekonečné, časté proslovy dvou- třech-čtyřech děkujících u mikrofonu v jedné kategorii netáhly, ale pořád lepší, než ročník s Vladivojnou, kde jednak otřesně hrála a navíc, na pokyn režie, vyprovázela oceněné z pódia zvukem jako krysař. Oceněným gratuluji, přestože se s filmem roku osobně neztotožňuji.  Janička Plodková v publiku TOP (posloucháme Justýnku, tak jsme ji včera řááádně poobdivovali, ty šaty!!! 😊) a Baset má velmi krásnou paní! 🥰 České tvorbě hodně štěstí! (05.03.2023)

Pořád o dvě třídy lepší než Ceny kritiků. Koncept těchto ceremoniálů bude vždy totožný – vybere se zastřešující téma, moderující, předávající a hudební vsuvka, vše doplněné o jednu až dvě montáže (co rok přinesl + zemřelí). I nejlepší světové předávačky jsou po hodině nudné, my ještě můžeme být rádi, že naše lokální nejsou proložený deseti reklamními bloky, avšak o to hůř pro letošní účastníky. Přetáhnout tak masivně předem plánovaný přenos je selhání, avšak zrovna Zbroškův výstup v duchu jeho trapnohumoru byl celkem zábavný. Hovorka je solidní moderátor a nepovedený vtip dokáže podat tak, že vám to vlastně ani nevadí. Není tam křeč, stupidní otázky na předávající a je to důstojné, aniž by se to bralo příliš vážně. Děkující nejsou nevkusně přerušováni a scénografie nevypadá jako z ochotnického divadla. Podobně jako u Cen kritiků se z toho stává pořád pro nominované, jejich příbuzné a média. Absolutně si nedokážu představit, že nezainteresovaný člověk má čas 150 minut sedět u TV a zajímat se o pořad, v němž se mluví o nějakém Il boemovi nebo Arvédovi, které viděli tak čtyři lidé./// Osobně mám radost za Bendiga, ale škoda, že akademici zůstali zaprdění a kameru dali Poslednímu závodu místo Bangera. (12.03.2023)

Luxusní úvod, ten zaslouží plný počet a určitě si ho přehraji opakovaně. Jinak mi celé předávání přišlo čím dál více dělané na míru spíš nominovaným než divákům. Nehledě na to, že jsem letos nominace často nepochopila, např. Kozub nominovaný za GP když v téže rokl natočil i Spolu, absence Mimořádné události a spousty dalších filmů, které byly loni určitě nadprůměr a sem tam si zasloužily v některých kategoriích aspoň zmínit. Mám letos podobnou křeč ze sledování, jako když jsem četla poprvé letošní nominace na Oscary, kde je téměř úplně vynechán Babylon, ač aspoň na Českých lvech se dá říct, že tři divácky nejrozporuplnější filmy loňského roku je naprosto ovládly. Hodnocení lvů se těžko hodnotí objektivně, nicméně alespoň za kategorie tv tvorby letos děkuji, tady mám mezery a přivedly mě na pár zajímavých tipů. (06.03.2023)

Filmové ceny Český lev slavily třicetiletí, nabízelo se velké vzpomínání. Hned úvodní hravý průřez byl skvělý, stejně tak nápad s bývalými moderátory. Většina potěšila. Pak ovšem přišel Martin Zbrožek, který dal vzpomenout na svá vrcholná absurdní představení, která šla na přelomu tisíciletí za rámec snesitelnosti. Začal fajn, ale skončil, no… I soudě podle výrazů diváků se přitom první polovina nesla v uvolněném duchu, čemuž pomohli i první ocenění (bezprostřední maskérka McDonald, vedlejší ceny pro Bendiga nebo Issovou…). Jenže někdy po polovině se to zlomilo, předávání se začalo zoufale natahovat a přes dvě a půl hodiny je prostě moc. Solidní Jiří Havelka trefně připomněl, že televize, respektive streamovací platformy, se ve velkém vracejí a ukrajují si, čím dá víc. Jinak vkusný hudební doprovod, milé (ač samozřejmě zbytečné) vystoupení Markéty Irglové. Ovšem zas a znovu opakuju: minimálně herecké kategorie (a pár hlavních z technických) bych doprovodil alespoň patnáctivteřinovými ukázkami (nominovaní postávající v kulisách jsou úplně mimo). Mimochodem hodně silná (mužská) herecká sestava nominovaných za hlavní roli. PS: Produktivní Klára Melíšková má už pátou cenu a dohnala Aňu (ta má samozřejmě víc sošek za hlavní role). (05.03.2023)

Odpad tomu nedám, protože ten úvodní průlet českými filmy posledních pár desítek let se povedl, a Zbrožkův humor trapnosti mne pobavil (asi jsem na něj měl zrovna náladu a Zbrožek správně kamenný obličej). Ale jinak jsem si neustále říkal, že všichni musejí být totálně ožralí, plácají naprosté nesmysly, a jak tu někdo podotkl v komentářích přede mnou, jako by to celé bylo dělané na míru nominovaným, a ne divákům. A i ty nominované to zdá se nebavilo, jako by čekali jen na to drapnout co nejdřív sošku a vypadnout na raut. A nepochopil jsem, proč Ondřej a Jiří dělají, že nejsou otec a syn, asi to mělo být humorné. (06.03.2023)