Divoké husy

Určitě zajímavý film odehrávající se za druhé světové války plný té doby známých hereckých hvězd, jenže jak se to občas stává, slavné jméno nedělá slavný film a stejně je to zde u Divokých hus. Na filmu je znát fakt, že se strašně táhne, i když v půlce se trošku rozjede. Dopracovat se k půlce ale už dá docela zabrat, přitom myšlenka zas tak zlá není, jen to zpracování trošku tápe, čemuž určitě dosvědčuje fakt, že se ve filmu hodně kecá, což v takovémto filmu dvakrát nepotěší. Kvalitka mohla být daleko vyšší než to ve skutečnosti dopadlo, takhle je to průměrný rádoby akčňák, který se ale snaží letmo vyvyšovat známá herecká jména, ale stejně do kvality mají daleko. (05.05.2009)

U nás se vracejí dobří holubi, v Británii zase divoké husy. Ač to není dle Forsythových Žoldáků, tak je to jejich takřka ideální adaptace. Dokud se to drží na půdě Londýna (tedy v oblecích a interiérech), sestavuje se tým a plánuje akce, tak nemám žádných výhrad. Jakmile na sebe ovšem staříci nasoukají uniformy, tak se to rázem stává tuctovým válečným filmem jakých jsou desítky. Tady se naštěstí aspoň dost dlouho vyhýbají patetickým scénám. Občasné slabší momenty spolehlivě drží nad vodou charisma ústředního tria a ne úplně hloupé dialogy (v rámci podžánru "padesátka proti několika stům"). Především ten o morálce žoldáků byl docela trefný. (13.05.2009)

Tahle africká válečná anabáze se spoléhá zejména na charisma ústředního tria, přičemž Richard Burton vypadá, že už má svá nejlepší léta za sebou, Roger Moore využívá svou bondovskou popularitu a omezuje se na suché či duchaplné komentáře a nejživelněji tak působí blonďatý ďábel Richard Harris. Politická nadstavba působí spíše nepatřičně - filosofické úvahy na téma postavení bílých a černých v Africe zdržují jinak solidně natočenou akci. Všichni přítomní herci se už zúčastnili mnohem vytříbenějších válečných misí (22.01.2012)

Válečné odlehčené oldies drámo s all star týmem hollywoodského senior klubu. Pozvolný rozjezd, vytříbené dialogy, slušná akce, a na konci důstojné přistání. A že akční filmy stárnou rychleji než jiné, a proto je nuda se na ně koukat? Víte, zrovna teď na Barrandově končí Clementine se Seagalem z roku 2004, oproti které jsou tihle čtyřiatřicet let staří divocí houseři sotva vylíhnutá kuřátka. Jasně, že nejde srovnávat golfový green s bahnem, ale zároveň si nemyslím, že u akčních filmů nutně záleží na roku vzniku. Howgh! (05.06.2012)

Divoké husy mají všechno (dobré), co si vybavím pod pojmem "poctivý akčňák ze staré školy". Mohutné akční scény, nešetřící kulkami, výbuchy ani mrtvolami; někompromisně drsné, charizmatické a ukázkově čestné hrdiny i chytlavý příběh o boji dobra se zlem, který v tomto případě vůbec není béčkově trapný a primitivní. Zejména závěr je hodně neklasický a nepředvídatelný. Navíc tu nejde jen o tu akci a i první (neakční) polovina, v níž se seznamujeme s postavami a budujeme si k nim vztah, je hodně poutavá. Velká spokojenost a 85% (14.04.2009)