Žena mého muže

Poměrně nevyrovnaný film, kde si divák (mužský) poměrně těžko hledá vztah ke Catherine v podání nepříliš výrazné Ardantové. Já být Gérardem, o kterém se ve filmu spíše jen mluvilo, než že by byl rovnocenným účastníkem, tak bych si své pracovní cesty rovněž zpříjemnil ve společnosti jiné ženy. Při pomyšlení, co mě doma čeká za "užvaněnou, frigidní leklou rybu" dvojnásob. Film naštěstí vždy včas povyskočí o level výše, když se na obrazovce zjeví Béartová. Prostitutka ještě nikdy nebyla lépe zahraná. A film ve kterém sám nevím, jestli mě více přitahoval Emmanuellin vzhled nebo hlas. Ač francouzsky nerozumím ani slovo, poslouchat její vyprávění ze setkání s Bernardem byl ohromný zážitek. Pointa mě příjemně překvapila, snad i proto, že jsem s žádnou nepočítal. Jak to v artově vedených francouzských psychologických dramatech bývá. A ač cigaretka k Béartové neodmyslitelně patří, zde s ní byla obzvlášť magická a šarmantní. (25.04.2014)

Žena mého muže = taková manželská náprava (třeštíkovsky řečeno: etuda po 20 letech). Spíše však načrtnutá s poměrně předvídatelným vývojem i vyústěním (nevylučuji ovšem u některého z diváků možnost překvapení). Sexuální napětí přichází spíše jen ojediněle, nicméně milostné mystérium kolem tří postav tu a tam i zafunguje. Těžko říct, nakolik je to francouzskou elegancí hlavních dvou představitelek (leč Béart očividně "plasticky" poznamenaná) a jejich záhadným výrazem a nakolik dialogy, které jsou formovány pouhými náznaky a polovičními sděleními. V zásadě je to ale jen lehce nadprůměrný film (i přes milou rychloseznamku s Joy Division) a já byl obyčejným "nepřesvědčeným" voyerem, jemuž scházelo silnější pouto a sympatie k hlavním aktérům (pozn. feministicky založení jedinci se z konečného ortelu možná i rozpláčou). │60% (01.01.2009)

Nevera, žiarlivosť a vášeň poetickými očami ženy - t.j. kopec kecov a žiadna akcia. Anne Fontaine čerpá erotično z neukázaného a darí sa jej to. A všetky scenáristické prešľapy, ktoré nudia mužského diváka, ospravedlňuje záver, ktorý z filmu robí nadmieru kultivovanú "úvahovú romancu" pre pokročilejšie vekové kategórie. Obzvlášť pre jedincov, motajúcich sa v bludiskách dlhodobých, zošedivelých vzťahov. (17.03.2006)

Na tomto filmu je zajímavé a zábavné to, že postavu, kterou hraje Depardieu, by mohl hrát takřka kterýkoli jiný herec, tak moc je v tomhle snímku druhořadá. Resp. ne ta postava, postava manžela zde být naopak musí, ale její bezbarvost, a minimum replik z ní dělá něco, co by tady ani být nemuselo, stačilo by se o něm snad jen zmínit, vědět, že existuje. Fanny Ardant a Emmanuelle Béart by si vystačily úplně samy, a dusná atmosféra se dá krájet už z pouhé interakce jich dvou. Trochu zapadlý, nebo opomíjený film, což je škoda. Pointa je celkem jednoduchá, ale když se to dělá dobře, tak to prostě vůbec nevadí. (02.12.2015)

Pouhá náhoda a nuda pětadvacet let trvajícího manželství je pryč. Jaký vlastně je můj manžel, o čem přemýšlí a co ho vzrušuje? O tom všem přemýšlí Fanny Ardant a rozhodne se to zjistit. Najme prostitutku a zpočátku se sebezapřením, později se zvědavostí naslouchá jejímu vyprávění. Z úst cizí ženy slyší výrazy, které její muž vyslovil, sexuální praktiky, které s ním nezažila a šokuje ji, jak málo ho zná. Namlouvá si, že jí na něm už nezáleží a přesto si klade jedinou otázku: "Miluje mne?" Nathaliino vyprávění ji však stále více přesvědčuje o tom, že láska jejího muže je pryč. Poutavé drama s hvězdným obsazením, které udrží divákovu pozornost až do samého konce. (21.03.2006)