Manchurianský kandidát

J. Demme sa pokúsil natočiť mysteriózny film plný snov, tajomných vidín či pokrivenej reality a celkom mu to vyšlo. Obsadenie filmu je naozaj hviezdne na čele s tradične kvalitným D. Washingtonom. Nečakal som , že filmom prebehne vtedy ešte neznáma Vera Farmiga, ktorá v súčastnosti stúpa v rebríčku popularity čoraz vyššie. Film má dosť spoločného s Jakubovým rebríkom, ktorý je určite kvalitnejším filmom, ale hlavne je trošku o inom. Film ma zaujal, ale niečo mu chýbalo , aby som sa priklonil k štyrom.60%. (05.07.2011)

Zanrovo zaradit tento film je dost tazke...nieco medzi politickym thrillerom a mysterioznou vojnovou scifi, nic to, film je to celkom slusny, predovsetkym najma vdaka klasicky vybornemu ustrednemu triu, bez ktorych by to skutocne nebolo ono. Skoda za vlasy pritiahnuteho zaveru, inak v pohode oddychovka na nedelny vecer.3,5/5* (10.12.2007)

Není zřejmě náhodou, že remake Manchurianského kandidáta vznikl v době, kdy válka USA proti terorismu byla velmi žhavým a aktuálním tématem. Vzpomínáte na debaty ohledně zákonů, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti, ale zároveň v sobě (pravděpodobně) nesly riziko zneužití a ztráty soukromí obyčejných občanů? Následují SPOILERY. V Manchurianském kandidátu je ztráta soukromí absolutní, vláda nad vlastní myslí, nad svými činy, v něm může být ukradena. Je ukradena. Proklamovaným účelem je bezpečnost a prosperita té veliké země, přičemž matce kandidáta Shawa její touhu po zářivé budoucnosti nevěříte ani chvíli. Je nad slunce jasné, v kom tento film spatřuje zlo. Já osobně bych byl raději, kdyby kritizoval a varoval spíše jen před něčím (a on před něčím samozřejmě varuje), než před někým. To mu sice dodává autentičnosti a u některých diváků i na naléhavosti, obírá ho však o možnou nadčasovost. Navíc se zbytečně okrádá o přízeň fandů Bushe (těch však v Evropě moc není), ač i oni by ze sdělení něco mohli mít. Přestože film svým ideovým bratrům, Orwellovu 1984, Huxleyho Konci Civilizace, Zamjatinovu My či Kallocainu Karin Boyeové v mých očích úplně nestačí, z dohledu je rozhodně neztrácí. Silné ***. (26.08.2008)

Ráda bych viděla pro srovnání původního kandidáta se Sinatrou. V tomhle filmu jsou vojáci prošpikováni čipy a ovládáni hypnozou prostřednictvím konkrétní formulky, takže kdo viděl Prokletí žlutozeleného škorpiona neubrání se asociaci a někdy je to vážně až směšné (stejně jako vykusování čipu ze zad), i když by být nemělo. Maryl hraje matku (monstrum, a ta role jí absolutně nesedí), která obětuje svého syna k ukojení svého karieristického ega. Danzel se snaží zachránit svou vojenskou čest, prezidenta, lidstvo a kdoví co ještě, hraje velmi solidně a poctivě jako ostatně vždy, ale na víc jak na 3* to kluk neutáhne. (15.08.2005)

Nato, že jsem čekal formálně konzervativní politický thriller, tak tohle paranoidně ujetý scífko mi vyrašilo nejednu vrásku. Fantasticky nasnímané drámo srovnatelné ve všech směrem s Jakubovým žebříkem. Nicméně zde i tvrdě dopadá, protože to, co fungovalo v 50. letech by mohlo již dnes fungovat spíše na metaforické úrovni, odrážející i otevřenější americké rány než konflikt na který si dneska už stejně půlka lidí napamatuje. Každý politik má totiž svůj spouštěcí čip a nemusí bejt nutně vpravenej vrtačkou do lebky. (25.08.2012)