Dům duchů

Jeremy Irons je sice výtečný herec a chilská příroda krásná, ale nic z toho v mých očích Dům duchů nezachrání před nálepkou nevydařeného velkofilmu. Román je na plátno převeden příliš epizodicky, čas tu ubíhá příliš skokově a rychle a výsledek připomíná spíš líbivou ilustraci ke knize (již jsem nečetl). Snad ze všeho nejvíc mi však dojem kazila zjednodušující politická a náboženská schémata, v nichž se příběh odehrává. Konzervativci jsou diváku předkládáni co zlosynové, zatímco třímači rudých standard co lidumilové, zastánci nutného pokroku a obhájci chudých. Na můj vkus trochu příliš černobílé vidění světa. Jakkoliv moc se může život v Jižní Americe lišit od našeho, i tam je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly revolucionářů. A co říci na vágní esoterické duchovno reprezentované jasnozřivou hrdinkou Clarou? Bylo takové laskavé, nenáročné, smířlivé... a vlastně docela bezobsažné. (08.10.2008)

Co dodat? Moc se mi tato rodinná sága, protkaná duchy, líbila. Meryl Streep jsem nikdy neměla v lásce, ale tady je skvělá. I Jeremy Irons, i Glenn Close, i Winona Ryder s Antonio Banderasem, všichni hrají skvěle, Film má skoro dvě a půl hodiny, ale uteče to, protože se stále něco děje, romantika je vystřídána krvákem a za chvíli zase duchařinou. Zkrátka stojí za to si na tento dlouhý film udělat čas. (20.09.2020)

Namám rád typové označovania filmov, ako "epopeja" alebo "freska" ..... Šípil som i v tomto prípade niečo nekalé. Široký dobový záber skôr poškodil tempu rozprávania, nakoľko sa v niektorých miestach venoval i nepodstatným veciam, ktoré nemali na dej filmu vplyv ( hľadanie hlavy ). Filmu by som vytkol i formálne chyby - "nestarnúci" Segundo, ktorý sa vizuálom nezmenil ani za cca 30 rokov, prečnievajúce pruhy obrazovky mimo masku televízora .... Najviac ma však dojalo, že vzhľadom na to, že to bolo aj v americkej koprodukcii, tak sa tvorcovia neštítili dať na dobové transparenty názvy ako CONSERVATIVE PARTY alebo PEOPLE PARTY - a to i napriek jasnému faktu, že sa dej celého filmu odohráva v juhomarickej krajine . (09.01.2004)

Tohle pomalu plynoucí historické, mírně nadpřirozené drama jsem si vychutnal až do poslední kapky. Bezchybné vedení herců - od Oskarového Ironse přes jisté Meryl Streep a Glenn Close až po mladou generaci Winonu Ryder a Antonia Banderase. Hlavní složkou filmu jsou herci a ne příběh, který se nevyhnul pár zbytečným a do očí bijícím scénám - podívejte, nejde o Hollywoodský film, tady jsme v Evropě (děti, koupající se v řece), po delší době časově trochu přetaženým scénám, a ke konci podobné ztrátě dechu, jaká lze vidět u některých hlavních představitelů. Hans Zimmer se svým prvním plně orchestrálním soundtrackem také nezklamal a stal se nedílnou součástí celku, bez které by Dům duchů nebyl na tak jasné čtyři hvězdy. (22.12.2008)

V komentářích filmu pročítám chvalozpěvy na hvězdné obsazení, až je mi to až protivné, číst týž argument stále dokola. Mně je zcela fuk, kdo ve filmu hraje, ty herce beztak z jiných filmů neznám a nepatří k mým oblíbencům. Čímž samozřejmě netvrdím, že by tu hráli špatně, ale zkrátka si nesednu na prdel z jejich slavných jmen a jen kvůli nim nebudu film nadhodnocovat. A přesto se mi tento film už dlouhé roky velmi líbí, neboť pro mě v hodnocení filmů nebývá prioritou obsazení, nýbrž dějová stránka a ta mě zde dokázala zaujmout. Film mám nahraný z TV na VHS s CZ i s SK dabingem a koupil jsem si i originál DVD. Zajímavá a poutavá sága, ve dvou a čtvrt hodině zahrnující tři generace jedné chilské rodiny. Řeší se tu sociální a třídní rozdíly a to je moje, ani ta politika a státní převrat mi tu nevadí, tak nějak k tomu patří. Mnohé pasáže jsou natolik silné, že diváka přimějí k slzám. Musím pochválit i nevtíravou hudbu, zejm. podmanivá La Paloma sem skvěle pasuje a samozřejmě brněnský dabing v čele s Kočovou a Jarým. Kdyby film natáčeli pouze Američané, kdo ví, jaký paskvil by z toho vyšel, ale tato mezinárodní koprodukce se rozhodně vyplatila. 90% (20.12.2017)