Režie:
Takaši MiikeScénář:
Minako DairaKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Kódži EndóHrají:
Kó Šibasaki, Šin'iči Cucumi, Kazue Fukiiši, Rendži Išibaši, Goró Kišitani, Noriko Eguči, Saeko, Tecuši Tanaka, Jutaka Macušige, Šin'nosuke Abe, Mariko Cucui (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hrůzostrašný film ve stylu slavného Ringu (režie H. Nakata) a Nenávisti (režie T. Shimizu) je prvním Miikeho počinem na poli čistého hororu. Několik mladých lidí postupně obdrží na mobilní telefon záhadnou hlasovou zprávu z budoucnosti, v níž uslyší své vyděšené reakce z okamžiku vlastní násilné smrti...Nejen že tito lidé pochopí, jak krutý jejich konec bude, ale dozvídají se také přesný údaj o tom, kolik času jim zbývá. Objevme temnou stránku nástroje naší každodenní existence, jemuž bez obav svěřujeme svou absolutní důvěru: našeho mobilního telefonu! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (159)
Chm, chm... vidět to o padesát asijských duchařin dřív, asi bych se v průběhu závěrečného zvrato-odhalování snažil být pozornější, takhle jsem si říkal: "Co to všichni melete?" Zásadní problém ovšem je, že Zmeškaný hovor není strašidelný ani moc tajuplný. Sledování party mladých lidí, točících se v tajfunu klišé a divných rozhodnutí, člověku dvakrát večer nezpestří. ()
Začína to sľubne. Potom sa z toho stane akýsi zlepenec hlúpostí a nelogickostí. Nemá to žiadnu atmosféru a postavy sú strašne pasívne. Miike sa snažil skĺznuť na vlne duchárskych hororov. Ale prisahám, že také Hair od Sona - čo do zápletky absurdnejšie sú omnoho pozerateľnejšie. Jeden z tých filmov( a verím tomu, že ich má Miike viac), ktoré ukazujú, že aj majster tesár sa niekedy utne. Príde mi dokonca absurdné, že Američania spravili z tohto remake dúfajúc, že to bude dobré. Nuž čo.. veď nakoniec každý máme to svoje jedno nebo. ()
Tenhle film mě hodně mile překvapil a patří do mých TOP 10 z kategorie japonských hororů. Nápad s mobily zvěstujícími brzký skon hrdinů je vcelku originální a má velký potenciál, což dokazují další pokračování filmu i seriál. Zvlášť musím pochválit závěrečných 15 minut, kde bylo napětí výborně gradováno až do konce. Vytknout lze snad jedině místy až moc zdlouhavé scény téměř o ničem, ale s tím se bohužel setkáváme u většiny japonské hororové produkce. ()
Chakushin ari (alias "One missed call") mal byt Miikeho prvym krokom na pole cisto hororoveho zanru. Vo vysledku je toto tvrdenie pravdive iba z polovice. Film doslova kopiruje dejovu kostru Nakatovho Kruhu, pricom najvacsou slabinou filmu je prave tato podobnost s "matkou moderneho azijskeho hororu". Keby One missed call vznikol pred Kruhom, jeho ucinok by byval ovela silnejsi...takto zazivate pocas filmu castokrat deja vu, ktore je o to silnejsie, o co viac ste podobnych filmov videli. Tak ako v Kruhu, aj tu v prvej polovici sledujeme tajomnu kliatbu / ducha, ktory prostrednictvom najoblubenej hracky modernej komunikacie postavenej na baze hlasu, vrazdi mladych ludi. Kazeta bola vystriedana mobilom...vsetko ostatne ale ostava, dokonca aj dejove peripetie a zvraty v priebehu filmu. Druha polovica je tak potom detektivkou, v ktorej sa buduca obet spolu s kamaratom vydava po stopach ducha do minulosti, aby zistila pricinu kliatby a mohla ju zrusit. A nakoniec tak ako v Kruhu, aj v zaverecnej cca 20minutovke One missed call prinasa tiez navrat na hororovu podu s dotukavacim twist effektom... . Na druhej strane, treba uznat, ze Miike sa miestami snazi do klise daneho zanru priniest zavan zmeny. Mimo samotnej pointy, ktora oproti Kruhu vyznieva podstatne nejednoznacnejsie, su tu aj dalsie drobne nuansy robiace One missed call filmom stojacim za zhliadnutie (napr. vyborna praca so zvukom, ktoreho presahy z druheho do prveho planu znacne napomahaju budovat pocity strachu a stiesnenosti).3,5* ()
Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) ()
Reklama