Tri zlaté dukáty
Three Golden Ducats
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Ivan FintaHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Katarína Krajčovičová, Ladislav Bédi, Jozef Vajda, Peter Kadlečík, Jitka Čvančarová, Jana Hubinská, Juraj Hrčka, Michal Isteník, Ondrej Kovaľ, Lesana Krausková, Zuzana Norisová, Marián Labuda ml. (více)Obsahy(1)
Jen tři zlaté dukáty v dlani má zakletá slečna Julie k tomu, aby se mohla vrátit zpátky do života. Vždycky jen jednou za sto let… Juraj není jenom obyčejný venkovský pastýř ovcí, díky místnímu učiteli je vzdělaný, umí číst a psát v mateřštině i anglicky. A díky tomu se u něj z různých knih, novin a časopisů dozvídá o světě, o nových vynálezech a objevech z počátku 20. století. Jeho snem je cesta až do Ameriky. Na to potřebuje peníze. Když se jedna z oveček zatoulá k ruinám starého hradu, objeví se před ním nečekaně tajemná slečna Julie. Je krásná a tvrdí o sobě, že je majitelkou místního velkého panství i se zámkem. Nesmí ale nikomu říct, že někdy počátkem 17. století ji do věčnosti zaklela bohatství a moci chtivá teta, ani o tom, kdo a jak ji může prokletí zbavit. Z minulosti si odnesla jen tři zlaté dukáty, z nichž jen jeden může jednou za sto let nabídnout za vysvobození. Pastýř Juraj, kterého potkává s posledním zlatým dukátem v dlani je její poslední šancí. A Juraj zlatý dukát potřebuje. Za něj by si mohl koupit lístek na loď do Ameriky. Netuší ale, jaké problémy se záhadnou dívkou z časů dávno zapomenutých mu tím začínají. (Česká televize)
(více)Recenze (255)
Na mojej cyklotúre som raz išla okolo známej pajty, (kde sa kedysi natáčal Sokoliar Tomáš a teraz už zrekonštruovaná opäť poslúžila filmárom), práve keď tam natáčali túto rozprávku, hoci vtedy som to ešte nevedela. Známe výhľady potešili moje srdce, žiaľ krásne exteriéry nestačili. Viem si predstaviť, že nejednému "hrdému" Slovákovi sa v krku vzpriečila mandarinka, keď zbadal dedinskú zábavu vyzdobenú v ukrajinských farbách, no hneď nasledoval záber na polonahého hlavného hrdinu, aby manželky stačili zahamovať prepnutie programu. Som netušila, že sa pri pasení oviec a rúbaní dreva, dá takto dokonale vyrysovať postava. Dej plynul ako zrýchlika, je pravde, že som sa ani nestačila nudiť a už bol koniec, ale nestačila som si ani vytvoriť vzťah k postavám a ich motívom, hoci sa o to film ani trochu nesnažil. Takže také neurazí nenadchne, ale skôr na jedno pozretie. ()
Krásné scenérie, sympatičtí herci (rozhodně lepší, než naši), a přesto je něco špatně - a sice příběh, který je naprosto předvídatelný s úplně jasným koncem, bez jakéhokoli zvratu. Je to prostě taková ta pohádka kterou ani nemusíte sledovat, stačí posledních 10minut (viděl jsem to celé, ale asi naposledy).... Teoreticky koukatelné, ale nic nového (kromě herců), to nepřineslo..Spoiler: A důvod, že vrátil dukát, protože si to přečetl v knize? Ubohé! Ok, jedno podívání proč ne, protože každý rok je nová pohádka a je čím dál těžší něco vymyslet, ale nikdy více...40% ()
Nádherné exteriéry i interiéry, nádherní lidé, nádherné kostýmy. A tím to asi tak končí. Pominu, že jsem nepobrala zápletku, respektive jsem ji začala trochu chápat až na konci filmu; to může být problém můj, nikoli zápletčin. Po prvních minutách jsem se těšila, že to bude temná pohádka, možná s prvky hororu. Nestalo se a rychle se to přelilo v pasteveckou selanku ozvláštněnou vynalézavým bačou, který nakonec zřejmě skončil podobně jako Cimrman (Edison byl na tom patentovém úřadě dřív). Celé mi to připadalo poněkud nedomrlé, nedochucené, prostě bez chuti a bez zápachu. Asi se z námětu dalo vykřesat víc (a pro mě líp vysvětlit zápletku). ()
Myslím, že bychom všichni zvládli vidět tuto pohádku ve slovenštině a určitě by jí to pomohlo. Český dabing jí bohužel výslovně uškodil. Nevím, zda to bylo kvůli českým dětem, aby lépe rozuměly, ale takhle se to už opravdu nemají kde naučit. Stejně jako má dcera, co popravdě má se slovenštinou problém, a to mě docela mrzí. Prostě slovenské filmy nedabujte, je to zbytečná činnost! Jinak nemám jedinou výtku, krásná příroda, Juraj i Julie a zajímavý příběh cestování v čase. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (8)
- Pôvodne mal projekt režírovať Stanislav Párnický. Po jeho smrti ho prebrala Čengel-Solčanská. Film mu je v závere venovaný. (Arsenal83)
- Katarína Krajčovičová uviedla, že natáčanie v exteriéroch bolo oveľa náročnejšie než to, na čo je zvyknutá. Najnáročnejšia scéna bola pre ňu tá záverečná, ale predovšetkým emočne. (Arsenal83)
- Natáčení probíhalo na Oravském hradě v obci Oravský Podzámok na Slovensku, na hradě Beckov u Trenčína, v klášteře Rosa Coeli v Dolních Kounicích a v Muzeu oravské dědiny v Zuberci. (SONY_)
Dvě scenáristky, tři dramaturgyně, a stejně je to plné chyb. Jako ano, vím, oč všem autorkám šlo, a občas ta snaha je znát, jenže nikde to není dotažené do konce. Vezmu to bez ladu a skladu. Je autorkám jasné, že jediná žárovka by v té době byla dražší než několik zámků dohromady? A on jich tam má pastýř oveček snad třicet? Ale no tak, přece si je nevyrobil svépomocí. A proud bere odkud? Kde je zdroj? Nějak jsem si nevšiml, že by se řešilo, jak ta elektřina vzniká. Prostě je. A má tam pasáček stejnosměrný, nebo už střídavý proud? Jako já chápu, že chtěly holky přiblížit lidské vynálezy i v pohádce (která vlastně pohádkou není, ale o tom později), ostatně v roce 1600 už si moudře na dvoře panny Júlie povídají o tom, že by se Země mohla otáčet kolem Slunce. Ale kurňa, aspoň kdyby to mělo reálný základ. Pokud vím, třeba k elektrifikaci Ruska došlo až po revoluci v roce 1917, v bývalém Československu se začalo se zaváděním elektřiny někdy kolem roku 1897, ale jen na pár místech v Praze, poslední dědina, slovenská, dostala elektřinu až v roce 1957. A exodus Slováků do USA začal kolem roku 1869. Nějak mi ta čísla neštymují. Vzducholodě to samé. Pokud beru v potaz, že asi má jít o rok 1900, tak to by nad Slovenskem žádná vzducholoď přeletět nemohla a rozhodně ne, aby se z ní shazovaly reklamní letáky. No nic, k filmu. Z toho, co jsem doposud napsal, je asi jasné, že půjde o prapodivný slepenec historie, moderní doby, Tisícročné včely a lidových tradic. Začne to fajn mysteriózně, aby se to pak celé zvrtlo a nikam asi další hodinu nesměřovalo, a po patnácti minutách se vše vyřešilo k naprosté spokojenosti všech zúčastněných kromě jednoho. Mankote, čarodějka jak sviň, co dokáže někoho zaklít na tři sta let, a její osud je pak lakonicky zmíněn jen jako "bála se tmy a umřela v hladomorně"? to si dělají scenáristky a dramaturgyně legraci, ne? Záporák na zámku má jednoho, slovy jednoho poskoka, všichni vědí, že nemá ani žádná práva lidu v podzámčí rozkazovat, ale přesto mu platí daně a jenom učitel se vzmůže na petici ke králi (kurňa, nemělo Slovensko v roce 1900 císaře?), přitom stačilo vzít pár chasníků z vesnice a pánovi dát přes hubu. A lidi z vesnice fakt, jakože fakt netuší, že na salaši bydlí najednou nějaká nová děvečka? A ta bohatá dcerka, proč vlastně chce chudého chasníka? Kvůli jeho tricepsům? Holka přijde zcela poprvé na hrad, a dostane od jediné služky k odnosu tác se snídaní pro pána a radu, aby nezabloudila? A ta služka si za tu mini chvilku, co se tyhle dvě vidí, tu holku oblíbí? Prostě je tam spousta nedotažeností, nedořečeností, naschválů, lapsů ve vedení charakterů a příběhu, že bych příště místo kamarádek raději angažoval na režisérčině místě skutečné a nezaujaté dramatrurgy, kteří se nebudou rozplývat nad tím, jak je to vtipné a přitom hezky lidové. Přitom potenciál to má, nápad fajn, ačkoliv teda by se k tomu hodil název Panna ztracená v čase, kamera a lokace fajn, i herecké výkony některé ušly, ale prostě záporák je úplně nedomyšlenou figurkou a vlastně ani u ostatních postav si autorky moc hlavu nelámaly a sepsaly je jako do nějaké reklamy. Btw, viděl jsem to ve slovenštině. () (méně) (více)