Režie:
Takaši JamazakiScénář:
Takaši JamazakiKamera:
Kózó ŠibasakiHudba:
Naoki SatóHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Minami Hamabe, Júki Jamada, Munetaka Aoki, Hidetaka Jošioka, Sakura Andó, Kuranosuke Sasaki, Mió Tanaka, Júja Endó, Kisuke Iida (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh filmu se odehrává v období po druhé světové válce, kdy je Japonsko na dně svých sil. Jenomže z jaderného spadu Hirošimy a Nagasaki povstává velké monstrum jménem Godzilla, která zaútočí pár týdnů po skončení války a dostane Japonsko ješte do větších problémů. Podaří se zničeným lidem přežít... natož se bránit? (HanzoBureshi)
Videa (12)
Recenze (330)
Jestli to je či není pocta původní Godzille je mi srdečně jedno, protože její fanoušek nejsem. Stejně jako mě úplně míjí anime a japonská kinematografie vůbec, pokud tedy nepočítám pár klasických hororů. Nicméně radioaktivní ješěrce jsem chtěl dát šanci, protože jsem byl celkem zvědav, jak se Japonci se svým nárdoním pokladem vypořádají. A nezačalo to vůbec špatně. Úvodní setkání s potvorou bylo fajn a přesun do poválečného Japonska měl také něco do sebe. Nicméně jakmile se godzilla dostala do akce, šlo to všechno do kopru. Létajích vlaků a padajících budov už jsem viděl nespočet a tady se v tomto ohledu neděje nic zvláštního. Snad jen reportér komentující monstrózní útok stylem sportovního komentátora pobavil. Samotný vizuál godzilly sice není úplně špatný, ale její robotické a pomalé pohyby mi lezly na nervy. Totéž se dá říct o hysterickém přehrávání snad všech zúčastněných. No a plánování likvidace jsem nějak nepobral a proto mi nejspíš přišlo úplně na palici. Sice chápu, že si tvůrci chtěli vystačit s podmínkami odpovídajícími pro rok 1947, ale v tomto případě bych dal přednost jedu na krysy v misce se žrádlem. Za mě přeceňované a podprůměrné monstr sci-fi. 30% ()
Najlepší film s Godzillou aký som kedy videl? Áno. Že to samo o sebe to nie je veľká lichotka? Ja viem, ja viem. Skrz neveľký rozpočet tvorcovia s Godzillou museli šetriť, čo bolo jednoznačne plus. Dôraz je kladený na ľudí, vzťahy a občas im do toho šlápne monštrum a narobí s ich životmi paseku. Dostal som v podstate Čelisti po japonsky. Nechýbal samozrejme ani záverečný lov. Páčilo sa mi, že sa nič zbytočne nepreháňalo. Ak teda nerátam občasné teatrálnosti japonských hercov. ()
Godzilla Minus One je blockbusterové zlato. Takaši Jamazaki servíruje unikátní kombinaci japonské tradice s doplňkem v podobě atributů amerického blockbusteru. Výsledek servíruje spousty různorodých emocí a Godzilla Minus One tak zvládá být dojemná, děsivá i epická. Je radost jí sledovat, především v rukách tvůrce, který zvládá přeskakovat mezi vážnějšími motivy a béčkovými kořeny, zároveň v závěru dodat různé formy emocionálního uspokojení. Výsledkem je dost možná nejlépe natočený, nejlépe vypadající, herecky nejsilnější i příběhově nejpoutavější za celou dobu, co mají diváci s Godzillou tu čest.... ()
Repetitivní lamentování nad traumatem a výčitkami svědomí hlavního hrdiny časem nudí, ale ponurý tón troskotající japonské pozice ve válce přihrává gigantickému monstru vrchovatě. Godzilla je zde za zlověstných tónů temné hudby symbolem hrůz války, včetně devastující jaderné hrozby. Oceánské scény s ní jsou vynikající, mají gradaci i nápady, jak z jejích fyziologických možností vytěžit maximum. Je hrozivá, naštvaná a nezničitelná. Scény s ní ve městě jsou pouze doplňkové, jakoby tvůrci nechtěli opakovat stokrát viděné (i v amerických monster filmech) a chtěli si udržet specifický lodní a vodní dějový charakter. Rozpočet $15M USD na tak kvalitní CGI mayhem je neuvěřitelný a úspěch v amerických kinech by mohl znamenat změnu uvažování hollywoodštích rozpočtářů, co potřebuje a co nepotřebuje dobrý biják. V tomto ohledu je Godzilla Minus One podobným “transformačním fenoménem” letoška, jakým byl Barbenheimer. ()
Godzilla-1.0 obsahuje jednu zásadní scénáristickou kvalitu, kerá film povyšuje přinejmenším nad všechny ostatní Godzilly, ale dost možná i další velké blockbustery letošního roku. Pokud byste si odmysleli titulní monstrum, ten film by pravděpodobně stále fungoval - emočně, jako sociální drama nebo prostě film o japonském vyrovnání se s traumatem druhé světové války. Tak moc dobré to je. A když se na těch pár okamžiků objeví Godzilla, je to už jen (naprosto drtivá) třešnička na dortu. Fantasticky dotažené scény destrukce - strach - trocha cynického humoru - dokořán otevřená pusa. A režisér Jamazaki se toho nebojí. Jeho Godzilla chvílemi působí jako člověk v gumovém obleku a skládá tak poctu nejstarším filmům série. A tak mě uprostřed jedné naprosto wow scény napadlo, jak můžu obdivovat například (letošní) Anatomii pádu a Godzillu -1.0 stejným způsobem? Kde je to rovnítko? Odpověď nemám. Ale asi po milionté jsem byl unešený láskou k filmu a ztemnělému sálu kina. ()
Galerie (23)
Photo © 2023 TOHO CO.,LTD.
Zajímavosti (25)
- Když padla otázka na rozdíly mezi americkými adaptacemi a japonskými originály, tak Takaši Jamazaki uvedl, že americká Godzilla je zobrazena monstrózněji, zatímco v japonské interpretaci je jako monstrum i jako bůh. (HanzoBureshi)
- Gareth Edwards, který režíroval americký film z roku 2014, se zúčastnil promítání filmu. Edwards popsal pocit žárlivosti při sledování filmu a prohlásil: „Takhle by měl vypadat film o Godzille.“ (HanzoBureshi)
- Replika letadla J7W Shinden byla po skončení natáčení vystavena v Tachiarai Peace Memorial Museum v roce 2022, ale až do uvedení filmu nebylo odhaleno, že za její konstrukci je zodpovědná společnost Toho. (HanzoBureshi)
Reklama