Sněžné bratrstvo

Známou historii pádu letadla v zasněžených Andách, jehož ztroskotaní cestující se museli kvůli přežití uchýlit ke kanibalismu, zpracoval už americký film Přežít z roku 1993. Bayona oproti němu nabízí modernější a filmařsky špičkové zpracování (včetně výborné kamery a intenzivní scény samotné havárie), a kromě toho tento příběh o síle lidské vůle a houževnatosti vrací spolu s herci zpátky na španělsky mluvící půdu. To je ale v podstatě všechno, protože dějově snímek pochopitelně nemá moc čím překvapit. Jednotlivé postavy jsou až na výjimky zaměnitelné mezi sebou a jejich trýznivé osudy slouží filmu zejména k emocionálnímu dojetí diváků. Sympatické je na něm ale to, že jde opravdu o poctivé a do detailu realistické dobrodružné survival drama, nezatížené nutností cpát do děje i osobní konflikty mezi postavami, které se tak mohou více věnovat praktické stránce vlastního přežití. Potěší i nízká míra patetičnosti a velmi decentní a humánní přístup k tematice pojídání lidského masa. (09.10.2023)

„Ragby mě vůbec nezajímá.“ - „O ragby přece vůbec nejde. Santiago de Chile za 45 dolarů! Viděl jsi někdy levnější letenky?“ - „Nikdy.“ Způsob, jakým režisér Bayona před časem pojal katastrofický žánr ve filmu Nic nás nerozdělí, zde dokázal vypilovat téměř k dokonalosti. Ne úplně, výtky v podobě přestřelené stopáže (natahovaný konec) a faktu, že ani po víc než 2 hodinách jsem si nebyl schopný zapamatovat víc než pár jmen přeživších, mi brání v hodnocení nejvyšším, přesto silné 4* si film jistě zaslouží. I navzdory délce umí diváka výborně vtáhnout do děje a přímo na místo dopadu, jako by tam byl spolu s nimi. Už pasáž pádu je skvěle řemeslně natočená, podobně jako bouře či laviny. A z hlediska psychologie zas zaujme to kolektivní napjaté čekání (mix váhání, strachu, hanby, znechucení), kdo najde tu vůli udělat první „krok“. Stejně jako otázka víry. A nejen v Boha, ale vůbec v to, že mohou přežít. „Marcelo uvízl pod sněhem. Konečně necítil ten chlad, necítil nic. A necítit nic je úleva. Na takovou chvíli čekáme už 17 dní. Na chvilku klidu, oddechu.“ (26.01.2024)

Vyserte se na srovnávání s Alive, tohle NENÍ remake. Tohle je autentičtější, drásavější a ještě po několika dnech nemůžu film pustit z hlavy. Ukázka toho, že neskutečný herecký talent se dá najít i mimo bažinaté vody Hollywoodu, a že se i relativně dobře známý příběh dá natočit věrně a zároveň originálně, technicky dokonale a přitom ne chladně (i když... podle vyprávění herců je prakticky všechen sníh ve filmu opravdový). Vamos Uruguay. (28.01.2024)

Nová verze legendárního filmu Přežít, vycházejícího ze skutečného příběhu přeživších letecké katastrofy, které zachránil kanibalismus. Emocionálně i po vizuální stránce, naprosto sebejisté dílo, které zdárně obhajuje svou existenci a vše známé, dělá lépe. Vynikající neznámí herci, skvělá vizuální stránka i minimalistická hudba, zaručují výbornou zábavu, která by fungovala i v kině a na Netflixu je překvapivým zjevením. Výsledné podobě neškodí ani délka a celkově unavená poslední třetina, která se dá považovat za součást zážitku. (14.01.2024)

Keď som prvý krát zazrel tento film, tak som si povedal, že "na čo ďalší film o tejto tragickej udalosti, keď už tu máme Alive?". Ale musím uznať, že táto nová verzia spracovania andskej tragédie z roku 1972, bola naozaj vynikajúca! Úžasný vizuál, skvelé herecké obsadenie, vykreslenie atmosféry (bez)nádeje, dilemy, uvažovania, a všetky esencie, ktoré by survival dráma mala mať. Navyše, Bayona sa silno držal reálnych okolností a od skutočnosti vybočil len ojedinele - čo ešte viac zvýraznilo atmosféru a tento srdcervúci príbeh. Veľmi som prial Bayonovi, aby za toto získal Oscara za Najlepší medzinárodný film, ale kdeže by sa chytal takýto príbeh na holokaust? :( Za mňa jasných 5* (20.03.2024)