Hadí jáma a kyvadlo

Horor tak blbý, až je zábavný. Vinnetouovský režisér obsadil své oblíbené herce a proti nim postavil hororového krále Christophera Lee. Žánrově vypadá aspoň místy výprava, zbytek má často blíže k Tajemství hradu v Karpatech než k E. A. Poeovi. Tím nemyslím jen herecké výkony, ale hlavně to, jak je to natočené. Ač je tu třeba poprava rozčtvrcením, výsledkem je horor bez krve, sexu a vulgární mluvy - prostě ve všech ohledech splňující normy označení „do 12-ti let nevhodné“. Ideální přechod mezi pohádkami Juraje Herze a horory pro dospělé. (16.02.2009)

Tak tohle jsem nečekal. Reinl neboli režisér Winetouovek který moc nemusím(chápu že některým se líbí ale já jsem odrostlej na Eastwoodovy) Reihl jak jsem zmínil natočil horor. Navíc Německej(duh!) no a popravdě se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem byl mile překvapenej. Atmosféra se dala od začátku krájet, fakt byla parádní a scény v kočáře byly sice lehce bizarní ale nádherně natočené. Zbytek filmu oehrávající se ve hradě není sice nějak moc dobrý ale přihrává tu Lee takže mu to nemám za zlé. Překvapení. (11.01.2013)

Opravdu moc pěkný horor s moc pěknou Karin Dorovou, skvělým Lexem Barkerem (bylo hezké je vidět oba společně jinde než na divokém západě:-)) a ještě lepším Christopherem Lee. Atmosféra hrůzostrašné cesty k zámku - černí jezdci na koních, stromy plné oběšenců, zmrzačené zbytky lidí, starý hřbitov. Zámek jako z pohádky - tajné chodby, dveře, které se zavírají a otevíraj sami, mříže, mučidla, podzemní laboratoř, krysy, štíři, hadi, zdi pomalované psychedelickými kresbami, nemrtvý sluha a z mrtvých vzkříšený hrabě Count Regula (zkuste si to rychle vyslovit a uvidíte, že podobnost s Count Dracula není asi jen náhodná). Děj je celkem jednoduchý, postavy se občas chovají trochu naivně a nelogicky, ale to vše je vyváženo výše popsanou úžasně temnou atmosférou a skvělými herci. (28.10.2008)

Roztomilý horror, který čerpá inspirace všude možně: úvodní scéna připomene Bavovu Masku Satana, obrazy na hradě jsou inspirovány H.Boshem, rázovité postavy městečka jakoby vypadly pro změnu z obrazů P.Bruegela a hrad je papundeklovější než kašírované kulisy Hammeru. Dobrodružná cesta statečného Barkera a půvabné Dorové připomene českého Fantoma Morrisvillu. Les je nádherně strašidelný, plný starých pokroucených stromů v mlze, na jejichž větvích jsou zaklesnuty lidské ostatky - ruce, nohy, lebky, ale i celé mrtvoly, ba, celý les oběšenců dělá veselou společnost poutníkům na hrad Draculy, pardon, Reguly (prý byly problémy s právy, a tak stále stejně vypadající Lee se změnil na Regulu). Elixír života dá vzpomenout nejen na upírské horrory, ale i na naše pozdější Herzovo Deváté srdce (možná, že se zde autor scénáře Jos.Hanzlík inspiroval). Příjemně si lze užít interiéry hradu se všemožnými pastmi, zbraněmi a mučícími nástroji, lebkami, chodbami a dokonce! živými supy (většinou v těchto filmech bývají loutky, které použili i tvůrci Conana u Stromu smrti). Hudba je místy temná, pak rozverná, občas čekáte, že se na planině objeví indiáni, jako celek však film baví, což je hlavní. (11.02.2012)

Film k motivům gotických hororů přistupuje stejně jako vinnetouovky k žánru westernu. Balancuje tedy na hraně parodie a naivně hloupoučké pocty, zatímco prostředí využívá jako pouhou kulisu pro prostoduchá dobrodružství hrstky šablonovitých postav (hrdina bez bázně a hany, dívka v nesnázích, bodrý světoběžník a zlotřilý lump). Hadí jáma a kyvadlo (viz Festival otrlého diváka 2009) je především béčková zábava s absurdním dějem, nulovou vnitřní logikou a smyslně dráždivou Karin Dor (Vinnetou už nikdy nebude jako dřív). (28.01.2009)