Plukovník Redl

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva." Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví... (19.09.2022)

Po záporné roli v Mefistovi se Brandauer vtělil do další postavy drcené soukolím dějin a zase dokonalým způsobem. Redl chce vlastně jen jedno - splynout s měšťáckým okolím a být jen vysoce postaveným šroubečkem. Jenže homosexualitu neskryjete po celý život. Závěrečná nařízená sebevražda patří k nejsilnějším filmovým scénám, co jsem kdy viděl. (27.09.2008)

S napätím som očakával poslednú, nevidenú, časť z trilógie Istvána Szabóa. Radím ju na úroveň Mefista, pretože bola dejovo zovretá, historické pozadie bolo v rovnováhe so životným príbehom plukovníka Redla a Klaus Maria Brandauer vytvoril vierohodný obraz ambiciózneho dôstojníka c. a k. monarchie snažiaceho sa prekonať svoje predurčenie dané nízkym pôvodom. Ostatné prednosti (casting, reálie, herci a pod.) boli tak, ako nedostatky (dĺžka, zbytočné dejové odbočky) spoločné pre všetky časti voľného triptychu. (02.12.2012)

Životopisné snímky jsou buď historicky věrné, ale z dramatického hlediska nezáživné, nebo se jedná o zajímavě napsané a natočené fikce, které si ovšem jen vypůjčily jméno hlavní postavy ze skutečné historie. Plukovník Redl Istvána Szabó ve skutečnosti není v pravém smyslu slova životopisný snímek, protože vychází z divadelní hry britského dramatika Johna Osborna, který se osudy tohoto důstojníka odsouzeného kdysi za špionáž nechal inspirovat jen volně. Na druhou stranu se nijak zvlášť od Redlovy životní cesty neodchyluje a atmosféru doby dokáže Szabó zachytit dokonale. Pod jeho rukama vznikl ne snad efektní, ale silný poutavý snímek o ambiciózním muži, který v touze po kariéře dokázal odhodit mnohé zábrany, ale kvůli svému neurozenému původu a relativní chudobě narazil na mnohem silnější a bezohlednější protivníky a soukolí dějin ho semlelo. Filmový příběh vypovídá mnohé o pochybné morálce tehdejších mocných, o tom, jak to chodí ve vysoké politice, kde platí známý aforismus českého klasika Havlíčka "nechoď, Vašku, s pány na led..." Pro mě jde o vrchol režisérovy tvorby. Celkový dojem: 95 %. (03.08.2008)

Zatímco aféra plukovníka Redla vzrušovala filmaře pravidelně už od 20. let - Oberst Redl. Der Spion, Der Fall des Generalstabs-Oberst Redl, Oberst Redl - Spionage, Postlagernd Opernball - Die Affäre Redl - zdá se, že Szabóova verze je na dlouhá léta poslední. V posledních letech jako bychom ztratili zájem o léta monarchie. A přitom typických vzrušujících případů, jako je ten Alfreda Redla (1864-1913), jsou ta léta plná. Nicméně po té, co jsem se seznámila s celou volnou trilogií s Klausem Mariou Brandauerem (Mefisto, Plukovník Redl, Hanussen), nejsem jím nijak nadšena. Jako narcistní herec, homosexuální kariérista nebo jasnovidec vyniká stále týž hereckými přednostmi a jeho postavy zanikají v jeho sólových výkonech. (16.01.2012)