Krev zmizelého

Krev zmizelého je doslova beznadějný film, ve kterém nenajdu -ač jsem se snažila- nějaký zárodek optimismu či naděje. Jistě, taková válka a padesátá léta nepochybně byla, ale na mě je přesto tohle dílko až moc ubrečené a fatalistické. Takže vzato kol kolem předpoklad jisté invenčnosti tu je, tedy asi takový, že člověk zlostí skřípe zuby a svírá ruku v pěst, když se na scéně objeví pochybné lidské kreatury, tzv. paraziti režimu (jimž mimochodem s přehledem vévodí Igor Bareš coby komoušská bestie). Čímž se dostávám k problému číslo dvě ... film táhnou hlavně herci - Cibulková jako smutná sudetoněmecká žena, Huba coby holokaustem poznamenaný žid, Geislerová a její zasněná dcera komunikující s mrtvým otcem, hodný komunista Ondřeje Vetchého, vychlastaný poslouha Lábus, komouši Bareš a Stašová ... Figurky, které jsou perfektně odehrané, některé černobíle jasné, jiné mlhavě nejednoznačné. Tak trochu stranou u mě stojí Václav Jiráček, který mě se svojí hezkou tváří nepřesvědčil, že do téhle herecké suity právem patří, čímž ovšem nechci zpochybňovat jeho herectví. Režije se mi zdá formálně konvenční, to znamená žádné velké experimenty, stejně tak kamera a hudba. Pravdou je, že chtě nechtě cítím v tomto projektu televizní smrad ...Přesto se jedná o film hluboce lidský, dobře natočený a výborně zahraný. Tak proč sakra ne??? (04.08.2005)

Příliš rozmáchlé, útržkovité a roztříštěné, což může být daň za sestříhání televizního seriálu do podoby celovečerního filmu. Nešťastně obsazené - Václava Jiráčka považuji za herecké dřevo, Ester Geislerová má herecký rejstřík velký jako nabídku lahůdek z konzumu v Doněcku a ani Cibulková mi nepřijde moc přesvědčivá. Film jakž takž drží pohromadě díky výkonům herců vedlejších postav - Huby, Dlouhého nebo Bareše. Cieslarova režie mě dlouhodobě nedokáže nadchnout. Považuju ho za ztělesnění průměrnosti a promarněných šancí. Na české poměry a s vědomím televizního materiálu má film slušnou produkci a ani to mě nemůže přinutit jít na 3 hvězdičky. Celkový dojem: 45 %. (20.11.2019)

Účelově a přehnaně depresivní zobrazení ženského životního údělu napříč zlomovými etapami jednoho sudetského zapadákova, jehož obyvatelé snad neznají jediný slunečný den, místo úsměvu se obdařují nenávistnými (v lepším případě zlomyslnými) úšklebky, ošetřovatelky zde chlácholí umírající vyhlídkou ranního probuzení v pekle a všichni se vyjadřují v záhadných jinotajích... Vše dokonale spleskané a nepřehledné, pochopit by mohli jen pamětníci těchto dob nebo Standa Motl... Blábol roku 2004 /2005 (údaje se rozcházejí). (11.05.2010)

Vynikající film, který podle mě sice zpracovává trochu víc témat, než bylo záhodno (a ke konci už jsou události spíše naznačené, než odvyprávěné), ale určitě patří k tomu nejzajímavějšímu, co se u nás v poslední době objevilo. Tandem Cieslar – Körner je vyzkoušené a dobře fungující spojení, a protože vyjmenovávat někoho z téhle silné herecké sestavy mi přijde skoro zbytečné, zmíním se jen, že takovouhle čistokrevnou svini, jakou předvádí Igor Bareš, už jsem dlouho neviděl. (12.05.2005)

No jo, jak něco produkuje ČT, tak to vždycky dopadá takhle. Na jedné straně ten scénář není špatný, atmosféra je typicky Körnerovsky hutná, temná a bezvýchodná, postavy jsou zmítány kolem dějin (nebo se stávají jejich soukolím, většinou v negativním smyslu) a brutalita války i následného socialismu je vykreslena dobře. Na druhé straně stojí viditelně televizní produkce -to vadí hlavně u válečných scén-, rozsekanost a nepříliš šťastné obsazení sl. Geislerové. Trochu mě i mrzí jistá nevyváženost. Jak mi přijde film silný při zmínkách severských legend a mystiky, tak mi přijde slabá a šroubovaná část věnovaná Kongu. Vždycky si říkám, jaká je to škoda, že už nemůže Körnerovy předlohy točit Vláčil. Protože filmy jako Údolí včel, Adelheid už tu nikdo nenatočí. (03.12.2007)