Svět podle Daliborka

Vít Klusák svojí metodu dotáhl k čemusi, co bych označil za "línou a zbabělou doku-aranži". Vybrat si asociála, jehož projevy jsou na hraně lehčí mentální retardace, nechat ho přehrávat (nemůžu se zbavit dojmu, že Daliborek sám sebe špatně hraje) epizody, které zavání exploatací typu Extrémné rodiny (ale bez přiznaného výsměchu skrz voice over), vytvořit nic neříkající panoptikum atd., to prostě nepokládám za nic odvážného, objevného a provokativního. Následkem toho Daliborek neodhaluje nic než otravnou exhibici plešatého mamánka. To bych snad se skřípěním zubů hodil za hlavu. Už jsem marnil čas horšími hovadinami. Ale ta aranžovaná osvětimská ZOO s morálním vykročením režiséra před kameru... to je pro mě nepřekousnutelný faul. Klusák si hodinu a půl režíruje slaboduchého troubu, aby mu na konci mohl udělat morální facku a tak zrušit i poslední náznak toho, že tenhle dokument má nějakou koncepci a pozorovatelskou hodnotu. Nemá. Je to slabý slepenec nic neříkajících blbin a excesů, který nefunguje ani jako charakterová studie, ani jako dokument o radikálním myšlení obyčejných lidí. Že se publikum pobaveně a povýšeně směje vypovídá mnohem víc o úrovní celospolečenské debaty než o kvalitách dokumentu. Vůbec poprvé tak hlásím Klusákův fail. A hned opravdu kolosální. (03.07.2017)

Gangnam Style CZ a velkolepá paradokumentární exploatace Česka, na níž stejnou silou, ruku v ruce, tahá za řetěz "pražská" intelektuální elita a ten nejspodnější schod eskalátoru společnosti. Eskalátoru směrem dolů. Přiznám se však, že být to na mně, film se jmenuje "Nejsmutnější člověk na světě". Klusák, stejně jako Ulrich Seidl, popisuje neexistující hranici dokumentu, kdy dává prostor a prostředky lidem ze dna společenského žebříčku, aby sami inscenovali etapy svého života a oni tak poslušně vytvoří tu nejbizarnější noční můru městského liberála, aniž by jim cokoli docházelo. Tato metoda, hádám si tvrdit, je naprosté unikum, jehož výsledek právem rozděluje publikum trpící tím, že jim někdy někdo oznámil, že dokument má být pouze voyeristické snímání reality s mluvícíma hlavama či overvoicem. Závěr, který dostává do držky zleva i zprava, je naopak na místě, protože i sám Klusák, vyběhnuvší před kameru se stane součástí vlastního cirkusu, ve kterém donutil konfrontovat páně Daliborka s devadesátiletou přeživší holokaustu, což je opravdu odvážný sociopatický přešlap, který si on sám dle mě v té situaci uvědomil. Neočekávaný vývoj scény, kde zleva nasraně vyvádí režisér, stoicky stojí Daliborek v davu nevěřících turistů a v pozadí v troskách baráků koncentračního tábora si utírá oči oběť nemohoucí oběť holokaustu... to je dokument. Víta Klusáka pořád považuji za jednoho z našich nejodvážnějších intelektuálů. Ale taky na mě možná zabírají ty jeho nevinné velké oči laně. (06.10.2017)

Totální imploze Klusákova stylu v bídu, která je neautentická, bez přesahu i nudně repetitivní. Předvádění exota, na konci něhož se sám autor projeví jako duševní mrzák, co kvůli svému filmu hodlá stresovat babičku, co přežila Osvětim, a navíc si u toho honí ego jako Robin Hood. Ještě jednou se týhle šmíře bude tleskat a pobleju se. (04.11.2017)

Po pár minutách je jasné, že Daliborek prostě neví, přesněji řečeno nemá ani šajnu o tom, jak to ti germánští čističi Evropy tenkrát vlastně mysleli. Tomuto zcela zaslepenému ignorantovi československé historie by to možná došlo až několik hodin potom, co by si vyzkoušel "posbírat pár kusů" do krematoria...ale ani to není jisté, takže Klusák jen a pouze dojebal jeden už tak rozjebaný život a Daliborka můžeme po chvilce odsunout do pozadí, v tomto případě je ta ruční brzda v mozkovně zatáhlá opravdu fest. Můžeme tedy zkoumat Klusáka a jeho režii. Líbila se mi. Střih, záběry i doprovodná hudba, nicméně profláknutý fakt o zinscenování a nastrčení určitých osob vše degraduje. Toto už není povedený Český sen, ale noční můra kombinující sociální bizarnost a osvětimskou blamáž, jež lze nazvat mezinárodní ostudou a tvůrčím i lidským fiaskem. Kdyby dal Klusák vše k dispozici zdarma na youtube, divák by ho určitě přijal vlídněji, takhle nás vlastně staví do pozice Daliborka. Divák prostě neví. Jediné opravdové je snad tragikomický koncert a zároveň veřejné zdiskreditování vítěze Českého slavíka...Ortel opěvuje svého vůdce a čeští klauni se slovanskou krví v těle si hrají na germány. Mezi nimi zmatený Daliborek, který se stále snaží přesvědčovat okolí o své pravdě. Má tedy tento (ne)dokument nějaký význam? Ano! Bedlivě pozoruj a zabij v sobě Daliborka, národe český! (10.01.2018)

Vyhraněné názory jednoho velice zvláštního pána, který se mi spíše jevil jako mimozemšťan. Netuším kdo by podle pana Dalibora měl zájem na tom, abychom všichni věřili tomu, že byl holocaust kdyby se skutečně nestal.. Snad celý ten film jsem koukala s otevřenou pusou jak může někdo s takovou láskou mluvit o mlácení lidí obuškem... Jedním slovem absurdistan. // Ještě bych chtěla poznamenat, že Daliborek měl kolikrát hlášky tak vtipné, že jsme se v kině všichni pobavili. Proto také to hodnocení 3/5. (25.07.2017)