Post Coitum

Tedy, to byl zážitek. Scénář se neustále opakuje dokola, každá scéna končí sexem a všichni zúčastnění si své protějšky spravedlivě vystřídali. V jednom z okamžiků filmu začali tři postavy umírat, ale nakonec to odnesl jen jeden z mužů, aby se ke konci filmu všichni svorně sešli na jeho pohřbu. Scénář nemá příběh ani smysl. Většina herců hraje prachpříšerně, mimo Ondřeje Pavelky v roli faráře, který se tam snad zjevil z jiného filmu a Jiřího Langmajera, který si jako jediný s pošahaným scénářem dokázal poradit. Naopak nejhorší výkon předvedli Franco Nero, který měl však roli tak blbě napsanou, že si možná osočit ani nezaslouží a Eva Elsnerová, která mi byla nepříjemná a navíc neumí hrát. A ještě jedna věc - ten film není erotický, sex pod dekou je dnes už v každé druhé telenovele a nahé zadky máme v každém hollywoodském bijáku. (22.09.2006)

Jo jo, vtip s nádorem na konečníku nezachrání celý film, který njde odnikud nikam, je v něm spousta naschválností, logických nesmyslů (jak se Mahulena dostala z toho zavěšení na laně při fotografování?, to Mahulena s manželem před svatbou nešukala, že neví, jak je ten její mizerný milenec?), charakteristiky postav žádné, takže nevíme, proč jednají jak jednají - člověka přece neovládá jenom touha po sexu. Párkrát asi nechtěný černý humor to vše nezachrání. A herecké výkony raději pomlčet, některé vyloženě trapné dialogy a scény by se mohly rozebírat na FAMU proč takhle ne. (26.11.2004)

Neprávem zatracovaný film! Neříkám, že mě nadchl, ale rozhodně má na víc, než zdejších 25%. Jakubiskovo experimentování s kamerou se vám nemusí líbit, ale je alespoň snahou hledat nové cesty, což se o většině našich současných filmařů zdaleka říci nedá. A kolikrát se sekl takový Godard? Jakubisko se režie ujal až pár dní před začátkem natáčení namísto spoluscénáristy Marcela Bystroně. Jakubiskova „mrazivá city komedie“ zcela jasně referuje o hledání lásky v chladném anonymním velkoměstě. Většina postav filmu, vesměs individualistů ze světa showbyznysu, touží po duševní lásce, což dokazuje fiktivní historka o muži s rakovinou konečníku, kterou všichni vyprávějí dojatě a vážně. Také opakující se záběr na mladičký líbající se pár symbolizuje opravdovou vroucí lásku, plnou laskání a líbání, čehož se jinak v celé té přehršli souloží nedočkáme.„Erotické scény sú protriedkom na odkrytie toho, čo v sexe bytostne a nezastupitelne absentuje.“ „Post coitum nevytvára neviditelné duševné spojivo medzi mužom a ženou, ale prehlbuje individualizmus.“ (Michalovič, Zuska: Juraj Jakubisko, s. 169) A ona i taková opěvovaná Tisícročná včela nebo Márquezových Sto roků samoty jsou jen cestou postav od soulože k souloži a hledáním lásky ve světě samoty. Kdo považuje Post coitum za lacinou pornografii, nepovedený erotický film nebo jen za šukačku a nic víc, je podle mě pitomec a z filmu nepochopil vůbec nic. (30.01.2008)

O tomto filmu se ve své době hodně povídalo (prý je to jediný film, kde lze vidět Lucku Vondráčkovou nahou), a tak jsem si řekl, že je potřeba zjistit, co je na tom pravdy (přece jen, je to Lucka Vondráčková). Jenže koukat hodinu a půl jak si všech osm hlavních postav užívá každý s každým (dobře, Krajčo s Langmajerem sice ne, ale být film o půl hodiny delší, kdoví čeho bychom se ještě dostali). Přitom bez jediné hlubší myšlenky, něčeho - nad čím by se člověk mohl zamyslet, co by nějak více diváka zaujalo (samozřejmě kromě Lucky Vondráčkové). Co se ale Jakubiskovi určitě povedlo (Lucka Vondráčková?) byla vizuální stránka filmu, včetně výborně zvolených interiérů (ať už jde o Langmajerův hyperluxusní dům, či Nerův ateliér). A nakonec snad už jen, díky za Lucku Vondráčkovou :) (15.02.2012)

Jediné co se dá z této směsice překombinovaných zápletek odnést je závěr, že pokud člověk pouze souloží bez citů stane se z něj obyčejné zvíře. Bohužel tento film na závěr naprosto nevhodně končí jakýmsi Happy Endem, který je naprosto mimo mísu a film posouvá na mnohem nižší úroveň. To nemluvím o tom, že se tento film dá považova za reklamní pro Kryštofa a Krajča, neboť vás během celého filmu pronásleduje píseň Srdce mé proletí střepem. (17.09.2005)