Co teď a co potom?

Zajímavé praktiky a proslovy psychologa Fořta jsou sráženy některými nevěrohodně napsanými (a natočenými) scénkami. Vážně škoda toho děsného zpracování, protože jinak bych si tohohle seriálu považoval; v každém díle je nějaká ta chytrá myšlenka a třeba příběh pana Tichého ve 3. díle by si zasloužil vlastní film. (20.06.2014)

Psychologický seriál Hynka Bočana staví na silných hereckých výkonech a skvěle zpracovaných skupinových terapiích. První čtyři díly patří Ivaně Chýlkové, ve kterých se potýká s problémy, které řeší nadměrným pitím alkoholu. Přesvědčivé až hrůza! V dalších pokračováních se podíváme do třináctých komnat dalším členům komunity, kterou vede Jan Hartl. Musím říct, že to má fakt sílu a s napětím jsem sledoval všechny další příběhy jednotlivých klientů, Zuzany Bydžovské, Tomáše Juřičky nebo Jany Šulcové. (17.08.2020)

Skvělé herecké výkony, a za sebe mohu jen říci,že hlavně Hartlovi jsem roli věřila na 100% a klidně bych na sezení šla sama :) Jediná postava, která mi byla z duše odporná-tu představoval Tomáš Juřička,ale to bude asi osobou, protože stejné pocity jsem měla, když hrál v sanitce. Snad se ani nemusel namáhat s hraním-přišlo mi, že je tam za sebe (14.10.2015)

Co teď a co potom se skládá ze dvou částí. V první čtyřdílné sérii z roku 1991 s názvy Tvrz, Kruh, Dveře a Dno sledujeme osudy redaktorky Evy Pírkové a v druhé rovněž čtyřdílné sérii dotočené v roce 1992 s názvy Hodný hoch, Maratón, Velmi banální příběh a Staré děti sledujeme osudy ostatních pacientů psychologa Fořta. (20.08.2015)

Československý osmidílný televizní seriál podle námětu A. Berkové, jenž se zabývá osudy nešťastných a zoufalých lidí, kteří hledají oporu u psychologických odborníků. Velmi výraznou postavu ztvárnil vynikající J. Hartl v roli doktora Fořta, jenž se pomocí jednoduchých a názorných cvičení ve skupinové terapii i individuálně skutečně a účinně snažil svým pacientům pomoci. Jednu z hlavních postav seriálu představovala novinářka I. Chýlková, jíž se rozpadlo manželství s nevěrným K. Heřmánkem a díky útěku k alkoholismu málem přišla i o dceru Janu v podání K. Jandové. Tento smutný a sugestivní příběh se jevil jako stěžejní a vypadalo to, že bude diváka provázet celým seriálem. Avšak v okamžiku, kdy nešťastná I. Chýlková dala přednost léčbě před pitím a odrazila se tak ode dna, její příběh ve čtvrtém díle nečekaně končí a seriál se věnuje problémům jiných osob. Skupinové terapie dr. Fořta právem přitahovaly divákovu pozornost, neboť se v nich odehrálo mnoho zajímavého a postupně tak odhalovaly problémy jinak neznámých osob, jež je navštěvovaly. Některým pacientům byl dán velký prostor a divák se tak mohl dozvědět mnohé z jejich osobního života, ať už se jedná o mladou vdovu Hanu Z. Bydžovskou, osamělou a nestabilní Noru se sklony k sebevraždám J. Šulcovou či nesebevědomého pošuka T. Juřičku. O jiných postavách, jež se pravidelně setkávali na sezeních u dr. Fořta, víme pouze to, jak se chovali na oněch terapiích a jejich trápení si můžeme pouze domýšlet z jejich slov. Tyto více či méně psychicky narušené osoby hrály O. Vízner, O. Navrátil, Ť. Brousek, T. Medvecká, J. Smutná, N. Konvalinková a V. Žilková. V seriálu se rozjíždí až příliš mnoho vedlejších dějových linií, aniž by byly uspokojivě vyřešeny, dokonce i poslední díl seriálu má velmi volné a nepřesvědčivé ukončení, jako by autorka neměla nic lepšího po ruce, a to v mých očích jinak výbornému seriálu dost škodí. Vskutku může mít divák dojem, že druhá polovina seriálu je o něco slabší, což dokazuje nedotažený závěr a proto jsem nucen přehodnotit své původně pětihvězdičkové stanovisko. (22.10.2018)