U pěti veverek

Jindřich Plachta v roli starého dobráka pro něho takřka ušité na míru jeho povahy lidské. Ušlápnutý pan Houbička úpí pod nadvládou své manželky, jíž podlehl, když zlikvidoval mydlářskou firmu U pěti veverek, ze svých prostředků potají platí nájem svým podnájemníkům, chudým malířům, uplácí své hospodyňky, nakonec se rozhodne od ženy odejít a přistěhuje se do hostince pana Pulce, jemuž pomůže pozvednout jeho upadající podnik, také díky malířské výzdobě svých dvou podnájemníků, jimž tím zároveň pomůže ke slávě a penězům. Na popud bývalého dělníka mydlárny se rozhodne protio vůli své manželky obnovit výrobu mýdla, Filoména však podléhá tlaku podvodníka, který od ní vyláká půl miliónu korun na nákup akcií na neexistující volné pozemky. Když se aféra provalí, nakonec jí nezbývá, než se kajícně vrátit k manželovi, který se teď ujímá i velení ve své rodině. Malá, ale nepatrná role švagrové Růženy Naskové. A asi největší role Míly Pačové. (28.01.2019)

Milá pohodovka, která potěšila a pobavila diváky v tehdejších těžkých časech i mě po téměř po sedmdesáti letech. A ne jednou. S každou reprízou. Možná naivní, možná sentimentální, ale nakažlivě úsměvná a optimistická, která dokáže i po letech to, co dnes české filmy neumí. Potěšit duši a nabít baterky optimismem, pohodou, a kupodivu i energií. Plachta dotahuje k dokonalosti svého typického laskavého dobráka, stejně jako dvojka Pivec-Pešek vytváří další ze sehraných týmů chudých umělců. A potěší, jako vždy, Růžena Nasková, jedna z nejlaskavěji působících dam, které se kdy u nás objevily před kamerou. Stačí, aby se objevila na obrazovce a moje špatná nálada taje jako sníh. (12.11.2012)

Doba byla nanejvýš nevlídná, nelaskavá, plná obav a nejistoty z věcí příštích. A protože, jak známo, není radno dráždit hada bosou nohou, uchýlil se režisér Cikán opět do bezpečného zákulisí staropražských ulic a uliček. Příběh jedné malé vzpoury je pozoruhodný především zásluhou vynikajícího Jindřicha Plachty, jehož noblesní portrét dobráckého domácího pána od pěti veverek je takřka příkladnou studií lidského porozumění, vzácným exemplářem člověka s dobrým, čistým srdcem a ušlechtilou duší. Po jeho boku se objevuje jak kohorta zavedených komediálních herců v čele s rozkošnou dvojicí živořivších malířů v osobité interpretaci Ladislava Peška a Jana Pivce, tak, poněkud překvapivě, také Míla Pačová, jedna z prvních dam naší první scény, která si roli panovačné satorie, jak vidno, náležitě vychutnala. Příjemný, lehce nostalgický film popisující zaniklé mydlářské řemeslo, ryzí charaktery, opravdová přátelství i malebná zákoutí malostranských střech je pro nás, nadšené obdivovatele, nadmíru poučným a libým zastavením v proudu času. A to věru není málo. (04.10.2008)

Příjemně zábavná komedie o zkrocení zlé ženy. Manželé Houbičkovi v nerovném soužití po jejich společenském vzestupu. Filoména (dobrá Míla Pačová) se dokonale vložila do své nové role bohaté a společensky důležité osoby, pro kterou je většina lidí jen obyčejný póvl a zaslouží si jen výrazy opovržení. Úctu si zaslouží pouze lidé na stejné, či vyšší společenské úrovni. Kázeň a zisk musí být na prvním místě a podřídit se tomu je povinností i pro slabošského manžela. Josef (dobrý Jindřich Plachta) si stále dokázal zachovat lidskost a snaží se o napravování všech křivd a ústrků na lidské důstojnosti, které napáchá jeho manželka. Až nakonec přijde situace, kdy se musí rozhodnout, zda bude poslušný a porobený manžel, nebo nastolí svojí vlastní vizi chodu života slavného domu. Mezi další výrazné postavy je nutné zařadit dvojici začínajících a snad i nadějných malířů Jana Rezka (skvělý Jan Pivec) a Jiřího Holce (dobrý Ladislav Pešek) s jejich poetickým vnímáním a přijímáním světa. Z dalších rolí: Filoménina laskavá sestra a majitelka hodinářství Bety Mráčková (Růžena Nasková), Míla Mráčková zakoukaná do Jana (Jana Romanová), Lída Mráčková zakoukaná do Jiřího (Eva Klenová), ozvěna svědomí závazku minulosti a mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha), vinárník s novou vírou Jan Pulec (Jaroslav Marvan), Filoménin našeptávač a podnikatel Anatol Kozel (František Kreuzmann st.), a služky u Houbičků se střídavou odezvou a zpětnou vazbou Stázi (Helena Bušová) a Růžena (Jana Dítětová). Zlodějové se nemusí označovat pouze za podnikatele, aby vzbuzovali důvěru. Ale někdy mohou vynikajícím způsobem posloužit jako katalyzátor změny vanoucího větru. Mýdlo s andílkem je nejlepší tovar na dětské prdelky. Karma je všudypřítomná, laskavost a dobrotu vrací měrou vrchovatou se štěstím zpět, zapšklost a hamižnost jsou okovy přítěží, se kterými se nedá vzlétnout ke hvězdám a splněným snům. Příjemná zábava s humorem, poetickou elegancí i optimistickou náladou a napravením. (19.12.2015)

Jedna z těch opravdu velmi povedených válečných komedií se všemi prvky, které na těchto filmech jejich příznivci mají rádi. Báječný Plachta v roli sice ušlápnutého, ale spravedlivého a na konec také rázného pana domácího, Jan Pivec s Ladislavem Peškem v roli pro ně zcela typických mladých umělců, kteří mají do kapsy daleko, ale zato mají dobré srdce, a Jaroslav Marvan ve vedlejší roli zcela obyčejného, ale dobráckého vedoucího vinárny. Především první polovina filmu je neskutečně vtipná, Plachta co slovo to perla, Pivec s Peškem si skvěle nahrávají a především společné scény těchto tří jsou výtečné. Pak film trochu zvážní, aby ke konci zase (jako obvykle v těchto komediích) vše dobře dopadlo, zlo bylo vytrestáno a dobro mělo zelenou. Skvělá komedie, která je neprávem opomíjena. Hudba: Josef Stelibský (17.09.2011)