Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Poslední recenze (2 841)

plakát

Hostinec na Temži (1962) 

Hostinec na Temži je dalším zábavním kusem dle představ Edgara Wallaceho o kriminálním žánru. Stejná šablona, karikující nadnesení, zřetelná i nezřetelná strana zločinu, dívka v ohrožení, neznámá hlava zla, duchaplný hrdina a cosi utajovaného. Je to ten staromilský pohled mužů na svět, jenž má svým způsobem zcela zřetelné odlišení dobra a zla a hrdinské kousky jsou přirozeností. Hostinec na Temži je plný mužské vilnosti, ironicky nadnesené škádlivosti a stylizované performance. Hrdinou je inspektor londýnské říční policie Wade (Joachim Fuchsberger). Temže se stala odkladištěm osob již nepotřebných, navíc v okolí nechvalně proslulého brlohu nočních ptáčků, ach, ti blázínci pomatení! Nezkušenou jemnou dívkou v ohrožení je Leila Smith (Brigitte Grothum), a za ní se skrývá tajemství. Mužská vilnost se chtivě natahuje! K výraznějším postavám patří obezřetná provozovatelka onoho dotyčného hostince s tajemstvím Nelly Oaks (Elisabeth Flickenschildt), afektovaně vlezlý nocležník hostince s tajemstvím Gregor Gubanow (Klaus Kinski) a též vilný kapitán nákladní lodě s tajemstvím Brown (Heinz Engelmann). Z dalších rolí: další povedené kvítko hostince Roger Lane (Jan Hendriks), k veslařskému výkonu tak svědomitě se připravující Barnaby (Eddi Arent), po úlevné zpovědi toužící Anna Smith (Hela Gruel), poctivá fyzická ochrana hostince Velký Willy (Rudolf Fenner), nebo velmi vytížený soudní patolog s tajemstvím Dr. Collins (Richard Münch). Hostinec na Temži je filmovým pobavením, stylizovaným ke svému obrazu wallaceovské značky zábavy.

plakát

Mrtvé oči Londýna (1961) 

Mrtvé oči Londýna jsou typicky stylovou zábavou německé série Wallaceovek. Karikující rozkreslení všech vystupujících, hrubá síla temné strany děsí již svým zjevem, mozek temné strany nezbytně s kultivovanější vizáží, napětí se střídá s odlehčenější polohou, střih rytmicky rozkmitává boky, hrdina překonává překážky a nástrahy díky svým schopnostem i dílem šťastných náhod. V jednu chvíli se zdá, že zcela všichni si navzájem vyhrožují a vydírají se. Nakonec, každý se pokouší zbohatnout tím způsobem, s nímž je nejvíce provázán osobně či pracovně. Soukolí chobotnice neúprosně všechno v celek propojuje, jednotlivá chapadla se vzájemně úkolují i odstraňují, vítězí ten, kdo má co nejširší rozhled a vhled zároveň. Hrdinou hrátek k pobavení je Larry Holt (Joachim Fuchsberger), důvtipný inspektor Scotland Yardu, jenž větří rozsáhlejší kriminální potíže. Detaily případu nejsou podstatné, o to méně oběti, důležitější je honba za zlem, jež je rozdrobeno do více částí. Hrdinkou v napětí je Nora Ward (Karin Baal), mladá ošetřovatelka slepých a znalkyně Braillova písma. Je pomocnicí, ale i návnadou a konečným cílem. Mezi výraznější postavy zde patří ctihodný nevidomý reverend v čele útulku pro slepce Paul Dearborn (Dieter Borsche), majitel pojišťovny v nesnázích z krutých nehod a náhod Stephan Judd (Wolfgang Lukschy) a Holtova pravá ruka s tou osobitou střeleckou přípravou, seržant Sunny Harvey (Eddi Arent). Z dalších rolí: Juddův svéráznější tajemník Edgar Strauss (Klaus Kinski), zkušený vyděrač Flimmer-Fred (Harry Wüstenhagen), děsivý slepec Jack Farell, neboli Blind Jack (Ady Berber), nezabezpečená kráska Fanny Weldon (Anneli Sauli), či Nořina unesená teta Ella Ward (Ida Ehre). Mrtvé oči Londýna jsou filmovým druhem zábavy, nic více být ani nechtějí. Stylová atmosféra, kulisy, projevy. Karikující nezvedeně své svody a napětí. Své určení vrchovatě plní.

plakát

Tulák Archimedes (1959) 

Tulák Archimedes je jemným i ironickým pohledem na život. Ne každý dokáže a především chce žít v každodenním stereotypním koloběhu "boje a práce", ve smyslu druhého Patočkova existenčního pohybu, jenž nás v daných strukturách ukotvuje a prodlužuje. Při průlomu vlastního omezení, jehož součástí je také přijmutí vlastní konečnosti, lze dojít k plnějšímu životu, byť samozřejmě hrozí pád zpátky, neboť je to jednodušší. Přijmutí všech důsledků své "rebelantské" volby však značí velkého ducha. Navíc, žije s nonšalancí, s touhou a vášní, otevřeně, nesobecky, přesto stále osobitě. Má to lehkou, svěží ironickou náladu, škádlivě nezdvořilou k vyššímu i střednímu stavu, k jejich opovržení spodiny. Hrdinou bytí je Joseph Hugues Guillaume Boutier-Blainville neboli Archimèdes (příjemný Jean Gabin), aneb život "nepřizpůsobivého" může být prožíván vznešeněji než životy a živůtky osob vážených, spořádaných. Z dalších rolí: Archimedův kamarád a opatrnější tulák Arsène (Darry Cowl), nový majitel hospody, panicky žárlivý, Pichon (Bernard Blier), jeho v mnohém bezstarostná ženuška Lucette (Dora Doll), z louže do blátíčka utíkající původní majitel hospody Grégoire (Paul Frankeur), jeho žena (Gaby Basset), hrbatý "obchodník" se psíčky Félix (Julien Carette), večírek smetánky na Hromnice pořádající Marjorie (Jacqueline Maillan), nebo pojišťovák Séraphin (Léonce Corne). Tulák Archimedes, to je ironie a radost ze života od začátku do konce. Aneb francouzská fenomenologie v praktickém použití. Příjemné představení.

Poslední hodnocení (2 841)

Hostinec na Temži (1962)

10.05.2024

Mrtvé oči Londýna (1961)

06.05.2024

Tulák Archimedes (1959)

02.05.2024

Trois jours à vivre (1957)

13.04.2024

Slovo (1955)

10.04.2024

Två människor (1945)

06.04.2024

Siraa Fil-Mina (1956)

31.03.2024

Pod žhnoucím nebem (1954)

27.03.2024

Komu zvoní hrana (1943)

24.03.2024

Reklama

Poslední deníček (19)

Kakojannis a další řečtí filmoví tvůrci (8 filmů, průměr 8,38 bodu)

Díváno srpen a září 2011, únor 2012, leden 2016 a srpen, říjen a prosinec 2019. Číslo sto třináct z mého seznamu mi přineslo zatím jen lehký dotyk tvorby řeckých filmových tvůrců, v českém prostředí až na čestné výjimky nepříliš známá. A leckdy je to na škodu. První řecký film natočil roku 1911 herec Spiros Dimitrakopoulos, první zvukový film potom roku 1932 režisér Dimitris Tsakiris. Ze zajímavých řeckých filmových tvůrců, na které jsem ještě neměl štěstí narazit, musím zmínit jména Grigoris Grigoriou, Stelios Tatasopoulos, Alexis Damianos, Costas Ferris, Tasos Psarras, Jannis Smaragdis, Pavlos Tassios, Jorgos Katakouzinos a Nikos Perakis. Díky své historii a všem možným nepříznivým vnějším i vnitřním vlivům je řecký element rozset takřka po celém světě. V mé filmotéce je kromě proslulých pánů Costa-GavrasTheodoros AngelopoulosElia Kazan, zastoupen také Michalis Kakojannis (4 filmy, průměr 9,25 bodu), filmový básník jižního slunce, vzývající nesmrtelnou krásu života přes starověké tragédie a temperament životního prožitku v jeho neopakovatelnosti a hloubce. Dále také George P. Cosmatos /Jorgos Pan Kosmatos/ (2 filmy, průměr 6,5 bodu), tvůrce mezinárodně úspěšného komerčního napětí filmové zábavy. A nakonec jen dotyk dalšího filmového básníka, Nikos Koundouros triumfoval svou atmosférickou a sluncem prozářenou poetickou oslavou života, a také Pantelis Voulgaris patří mezi ty nejvýznamnější řecké filmaře. Ostré slunce, starodávné olivovníky, zvonky kozích stád rozesetých po strmých horských úbočích, šepot zpěněných mořských vln, podmanivé vesnické tóny santouri, vášeň, tak blízké a tak přítomné se tam všechno zdá. Řecko je pravou chutí života.

11  Ilektra (Kakojannis)/ Afroditky (Koundouros)/ Řek Zorba (Kakojannis)

9  Ifigeneia (Kakojannis)

7  Masakr v Římě (Cosmatos)

6  Trójanky (Kakojannis)/ Přejezd Kassandra (Cosmatos)/ Nevěsty (Voulgaris)