Paříž, Texas

Silný príbeh o žiarlivosti, vine, odpustení, opustenosti a hľadaní samého seba. Zo snímku sála veľmi podivná aura, ktorá aj napriek pomerne dlhej stopáži a miestami až slimačieho tempa nedovoľuje odtrhnúť oči od obrazovky. Určite má v tom prsty aj úžasná kamera, ale je tu ešte niečo, niečo čo sa len ťažko definuje a to niečo dokáže vypáliť nezmazateľnú značku do takmer každého diváka. Koniec bol nádherný, emotívny a ako vystrihnutý zo života. Tak nejako som si predstavoval, že by to malo skončiť. Môžem len odporučiť. 85/100 (06.09.2015)

Dokonalé poetické road movie drama, které sice může na někoho působit neskutečně utahaně, ale když se vám povede dostat do té pomalé atmosféry, taky vás ten film vtáhne a už nepustí. Právě naopak, bude minutu co minutu silnější a když přijde na závěr, tak je to taková síla, že vás ten film zasáhne natolik, jak jste možná ani nečekali. No, a tohle byl přesně můj případ. Paříž, Texas je naprosto skvělý film se skvělou kamerou, úžasnou hudbou (která mi připomněla tu z Příběhu Alvina Straighta), skvělými herci, a opravdu neskutečně silným příběhem. A to jsem si původně myslel, že mě filmy Wima Wenderse nebudou vůbec bavit, když jsem od něj jako první viděl Summer in the city a Million Dollar Hotel. No, a pak jsem viděl Nebe nad Berlínem, Wendersův segment v Dalších deseti minutách a teď Paříž, Texas. Jsem zvědavý, jak na mě zapůsobí jeho další filmy, tenhle byl úžasný. Naposledy mě takhle silně dostala Feliniho Silnice. Btw, jedná se o jediný, naprosto jediný film, u kterého jsem kdy brečel. A to asi 10 minut. Hádejte, při jaké scéně? Pokud tipujete rozhovor v té kabince, uhádli jste to naprosto správně. Jeden z nejsilnějších filmů, jaké jsem kdy v životě viděl. 5* (27.08.2019)

Příjemný film s výjimečnou hudbou, která dělá hodně. Jeden z mála snímků, kde mi nevadil dětský herec a byl mi dokonce fakt sympatický. I přes dlouhou stopáž to fakt nenudí, akorát mi bylo docela líto postav bratra Harryho Deana Stantona a jeho ženy. Jelikož to byli moc hodní lidé a na můj vkus se jim nedostalo moc vděku. Tímhle si u mě Wenders udělal mnohem větší zářez, než andělama běhajícíma po Berlíně. (19.09.2008)

Jsou filmy, jejichž skutečná síla vynikne na velkém plátně. A po prvotní domácí projekci před několika lety, se mi podařilo zhlédnout Paříž, Texas v kinosále. A za tu neopakovatelnou atmosféru, nezapomenutelné záběry a hravost pánů Wenderse s Mullerem a brilantní herecké výkony hlavní pětice, tu pátou s radostí přídávám. Amerika jak ji miluju, drsná, krásná a hlavně bez příkras. Mňam. (09.10.2015)

Několik let jsem si myslel, že Wendersův slavný film je úplně o něčem jiném. Podle plakátu a strohého obsahu jsem si představoval takový další U-Turn. O to větší překvapení pro mě bylo, když se po první půlhodině z filmu vyklubalo drama, které se čistě soustředí na osudy postav, které se snaží najít zpátky své místo v rodině. To ovšem neznamená, že by mě Paris, Texas nějak zklamal. Zvláštní film. 7/10 (26.12.2013)