V dobré společnosti

Mnam mnam mlaďounká Scarlett Johansson, O.K. budeme trochu profesionální. Zase taková sranda to nebyla, mě se líbila jiná věc. A jestli jde o klišé, to si musí srovnat každý v palici sám. V době kdy se měří spokojenost lidí velikostí baráku a zaparkovaným autákem , najednou jakoby snímek sklouzával do romanticko-nereálný roviny, že chce ukázat to co je opravdu v životě důležitý. Tedy rodinný vazby, přátelství, volný čas, koníčky, ne jen kariéru, kde jednou jste nahoře a druhej den máte padáka. Že se to povedlo ve filmu, je prima, ale komu se to opravdu povedlo i v životě? (08.06.2015)

Před lety mi tahle látka poměrně výrazně zachutnala, dnes spíš zklamala. Představené příkoří reklamního byznysu je spíš limonádou, které v téhle sociální pohádce obstojí tak na půl. Potravní řetězec firem je holt sakra velký žrout. Přesvědčí se o tom postarší šéf inzerce jednoho týdeníku. Staromódní přístup s pečlivým pěstováním kolektivu naruší vliv úspor a nové energie, tudíž na jeho místo usedne jednou tak mladší žralok, který má sice prořízlou hubu, ale zkušenosti mizivé. A navrch se tohle vyděšené ucho s nabouraným Porsche a jednou akvarijní rybkou zakouká do jeho dcery. Brzy tak uvidíme souboj nejisté moci (mladík) a lidské převahy (stařík), kdy výsledek je pochopitelně přímočarou výchovnou moralitou aneb každý se tak nějak poučí a vezme si to své. Neříkám, že je to špatně, ale když vyplácáme všechny ty tragikomické situace, tak nám toho moc nezbývá. Je to hodně zkratkovité, je to hodně povrchní. A prakticky žádnému z témat se nevěnujeme natolik, abychom si řekli „jo, tak ti uhodili hřebíčkem na hlavičku". Naštěstí jsou tu herci, kteří jsou jednoduše skvělí (Scarlett Johansson, prosím, vykašli se na blockbustery a vrať se k pořádným rolím), celé je to poměrně citlivě natočené, ale pořád si říkám, že ta čtvrtá hvězda není úplně zasloužená. Fajn soundtrack. (27.03.2016)

Vydavatelství, v jehož vedení je již mnoho let Dan Foreman (Dennis Quaid) je koupenou obrovskou nadnárodní společností, což znamená spoustu velkých změn pro všechny - od šetření nákladů (= vyhazování lidí) až po dosazení vlastních lidí do vedení firmy. Tímto je Dan Foreman zesazen, a na jeho místo je přijat iniciativní mladíček Carter (Topher Grace). Než se s tímto stihne Dan vyrovnat, zjistí, že se Carter nakvartýroval k němu domů a po rozchodu se svojí bývalou manželkou (štěk Selmy Blair) začal chodit s Danovou dcerou Alex (Scarlett Johansson). A aby toho nebylo málo, dozví se Dan od manželky, že čekají další dítě ... Je zajímavé, jak se může život jednoho během tak krátké doby (v uvozovkách) posrat. Ale na druhou stranu, když se člověk nevzdá, tak se dá i všechno zlé obrátit v dobré. Navíc je tato komedie podpořená skvělými hereckými výkony - hlavně ústřední dvojice. Ač Topher Grace je mladý (ani si nevzpomínám jestli jsem ho někdy vůbec viděl), tady dokonale sekunduje Dennisu Quaidovi, a rozdíl jejich "hereckého" staří není vůbec znát. Tohle se opravdu povedlo - ani bych neřekl, že stejní autoři vyrobili etalon všech teen komedí, Prci Prci Prcičky. Ani americký happy end mi tu až tak nevadil - jen škoda toho poršáka :) (08.07.2008)

Mám podobné filmy docela rád, ale nemůžu si pomoct, něco mi tu chybělo. Herci dobří, scénář docela dobře popisuje pracovní prostředí (post)moderních velkých korporací (a infiltraci firmy externími "zmrdy":)), ale celé je to tak nějak suché, dialogům chybí větší údernost a vypointovanost a jasnější postoj tvůrců, chvíli si chtějí ze synergie utahovat, chvíli je to zas skvělá věc, zkrátka přešlapování na místě, co tím chci vlastně říct. Co se však povedlo, je závěr. Ve chvíli kdy už jsem myslel, že vím, jak to všechno dopadne přijde docela nečekaný vztahový kotrmelec, který film povznáší tam, kde měl šanci být celou dobu. Škoda, moc nechybělo a mohl to být další zajímavý film na téma vystřízlivění z amerického snu. Moc škoda. (17.01.2007)

Stejně jako v případě Jak na věc, i zde se Paulu Weitzovi povedlo natočit příjemnou,nenápadnou komedii ,,ze života". U tohoto typu filmu je samozřejmě důležitý scénář. Ten se tady povedl na výbornou, vážná situace střídá humornou a společně se skvěle napsanými charaktery hlavních postav to skvěle funguje. Obsazení je taky špičkové. Nejvíc mě asi zaujal Topher Grace, kterej je opravdu talentovanej a přál bych mu aby se víc prosadil. Dennis Quaid hraje svůj dost dobrý standart a to samé se dá říct i o Scarlett Johansson. Zkrátka Paul Weitz tento typ filmů zkrátka umí a vždycky mě s nimi potěší. (22.06.2008)